Triatlon Rýmařov 2016

by Karolína 3. August 2016 08:36

Kája s Ondrou na triatlonu v Jeseníkách a jedna bedna.

O triatlonu v Rýmařově jsme se dozvěděli teprve týden dopředu, na Albrechtickém, z Jičína to ale nemáme tak daleko, tak jsme se ho s Ondrou rozhodli prověřit. Až na plavání mělo jít o závod přibližně na olympijských vzdálenostech: 600 – 36 – 8.

Při prezentaci jsem ovšem zjistila, že ženy mají vzdálenosti o polovinu kratší. Taková diskriminace! Dostala jsem výslovný zákaz startovat za muže. Co na plat, co řekne ředitelka závodu, to respektuji, to zas jo. Přespříliš ambiciózním ženám bylo doporučeno jet s dvacetikilovým baťohem, já jsem se radši přiklonila k přídavku mimo závod. Inspirováni Oceláky jsme si dali jedno rozehřívací kolečko, protože do startu zbývalo ještě dost času. Ukázalo se, že cyklistika bude trošku delší, jedno kolo mělo cca 21 km.

Plavání se odehrálo v místním Edrovickém rybníčku. Trasa byla zašifrována do barevných bójek: červená – žlutá – bílá – červená – žlutá – bílá - červená – žlutá, čili něco jako 2,5 kola bez výběhu na břeh. Vzhledem k rozměrům vodní plochy se na startu strhla strašlivá mela. Startovalo se ze břehu, takže se mi voda do brýlí dostala hned ze začátku. Chvíli jsem to spravovala a zdálo se, že mi celé startovní pole uteklo. U první bójky byl takový nával, že se doslova šlapala voda. Jakákoli snaha předběhnout se byla krutě potrestána. Trvalo další dvě bójky, než jsem zařadila plavecký styl s nataženými pažemi. To už pak ale šlo ráz na ráz a sprintery, kteří to na začátku přepálili, jsem tak hravě nechala za sebou. U předposlední bójky jsem ve vodě zahlédla obrovitánské nohy, nemohla jsem se mýlit, byl to Ondra. Tak jsem zamávala i jemu. Trošku ho to asi heclo, takže z vody jsme vylézali prakticky hned za sebou. V depu jsem byla rychlejší já, ale podle očekávání mi na kole ukázal záda hned v prvních metrech. Cyklistika byla háková, to mi sice trošku nehrálo do karet, protože to neumím, ale nakonec jsem se i já kousek svezla se skupinkou Davida Fialy. Bylo to zrovna na největrnějším místě trati, takže mi to určitě dost pomohlo. Po jednom kole kopcovité, ale krásné cyklistiky jsem se oddělila, a chlapi pokračovali dál. Neměla jsem ponětí, kde mám soupeřky, takže o to více jsem si užila ten opojný pocit prvního závodníka, který přijíždí do prázdného depa. Závodníci i pořadatele tím byli nejspíš trošku zaskočeni, takže mi ani nikdo neukázal kudy tudy do depa. Odhadla jsem to podle nápisu na zemi „SLEZ“ a pospíchala do běžecké části. Pro ženy byla vytyčena trať po polní cestě k vysílači. Ano, bylo to tím pádem celkem do kopce. Myslím ale, že to nakonec nebyly ani slibované 4 km, takže to celkem odsejpalo. Flákat jsem se nemohla, další soupeřka za mnou doběhla asi o 2 minuty později.

20160730_154219

Pak už jsem jen nervózně čekala u depa na Ondru. Ten při kole vystřídal několik skupin, ale nadával, že v druhém kole už foukalo, a skupinky se mu vždycky odtrhly. Vyrazila jsem s ním na běh. Chlapi měli 8km kolečko, taky přes vysílač. Ondrovi už trochu tuhly nohy, tak jsem se ho snažila rozptýlit vyprávěním všelijakých hovadin. Stěžoval si, že ho škrtí nový dres a ve vyhrocené chvíli ho takřka roztrhal. No musela jsem na něj dohlédnout, aby v cíli ještě nedostal žlutou za nudismus. J Běh jsem si v závěru moc neužila, protože jsem se trochu moc napila na občerstvovačce a šplouchalo mi v břiše – celou dobu jsem při tom myslela na to, jak se asi klukům v září poběží na Kohutku se 3 l piva v břichách.

IMG_20160730_135410

Tak jsme nakonec zdárně dokončili oba dva a závod se nám líbil. Příjemné domácké prostředí a pěkná krajina, co víc si přát.

Tags:

Závody 2016

Comments are closed

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři