Moraviaman 2015

by Martin 22. June 2015 13:48

Úspěšná premiéra na Ironmanských tratích.

20.6.2015 v 7:00 se v Otrokovicích u Zlína konal Moraviaman triatlon na tratích: 3,8 km plavání, 180 km cyklistika a 42 km běhu. Z týmu SK FUGA se závodu zúčastnili: Vilém Strakoš, Jan Malošík, Radan Návrat, Viktor Kubita, Karel Uhlíř a já -  Martin Bilous.

Všichni jmenovaní už měli svého Ironmana v minulosti úspěšně za sebou, ale pro mě to byla premiéra. A jak jsem to viděl ze svého pohledu?

Vše jsem si naplno začal uvědomovat poslední noc, kdy mi mozek místo spánku jasně signalizoval, že jsem zas udělal nějakou blbost a kam jsem se to vlastně přihlásil.  Takže jsem naspal asi 3hoďky, nacpal do sebe kaši s ovocem a jelo se na start. V depu už bylo naplno cítit napětí, zkontrolovat naposledy kolo a vše potřebné, nasoukat se do neoprénu a šlo se k vodě. Zavřít oči, srovnat myšlenky a soustředit se pouze na plavání. Co bude potom, hodit momentálně za hlavu.

V 7:00 to začlo. Začal jsem pomalu z kraje, ať se vyhnu kopancům a strkanicím. První okruh šel skvěle a v druhém jsem si dovolil zrychlit a odškrtnul si pár plavců a můj mezičas byl 40min, takže jsem si začal věřit na čas kolem 1h. Ani jsem nečekal, že to půjde tak hladce a rychle. A výsledky?

Já  1:02, Honza 1:04, Vilém 1:06, Viki 1:11, Karel 1:15 a Radan 1:16.

Kolo jsem začal asi moc rychle, protože mě snad prvních 10km nikdo nepředjížděl, ale všechno chce svůj čas a na cca 20km už mě měl Honza a pak zase já ho a stihli jsme si i popovídat kdo z nás bude vlastně v té chvíli lídr týmu. Já věděl, že je to naposled co ostatní Fugovci jsou za mnou. Výborně jezdil na kole Vilém a v druhém kole mi dal jasně najevo, kdo bude cyklistický král. Na obrátkách se mi vzdaloval víc a víc a já si už jen hlídal odstupy ostatních. Na trase byli také dva mini kopce, které byly super na protažení zad. K mému údivu jsem tam posbíral vždy nejvíc cyklistů. Ti mě ale okamžitě na rovinkách na těch svých kozách okamžitě převálcovali. V depu výborně pracovaly naše ženy, ať už jako fotografky či kustodky a fanynky a byla to vždy výborná vzpruha a motivace do dalších km. Také jsem si hlídal pití a občerstvení. Nepohrdnul jsem ani toustem se sýrem a vždy se snažil posbírat i banány a racio tyčinky. Ve čtvrtém okruhu (posledních 45km) přišel na pět minut déšť a pak vítr, který nás pomalejší zbrzdil a vzal hodně síly. Přesto jsem měl nakonec průměrnou rychlost přes 31km/h. Záda vydržely a nohy taky.  A výsledky?

Vilém  5:33, já 5:47, Honza a Viki za 5:53, Radan 5:55 a Karel 6:17.

Po těch 180km na kole ještě běžet maratón? To mě strašilo už dlouho před samotným závodem.  Všechno opět srovnat v hlavě a vydržet nějaké tempo aspoň 20km a pak už to snad dojdu. Vybíhal jsem pomalu, zlehka a na cca 2km, jsem světe div se, ještě i předbíhal. Hahaha, odškrtnul jsem si jednoho běžce. Mě v té chvíli předbíhalo snad 100 běžčů, ale hlavně se tím nerozhodit. Věděl jsem, že příjde čas Honzův, Radanův a možná i Vikiho, kteří si mě při běhu smlsnou jako malinu. A taky že jo. Asi po 6km si mě dobíral Honza, ať s ním běžím do cíle. Já byl v té chvíli želva, on pes a kolem se občas prohnal i gepard. Takové bylo rozdílné tempo. Viki se nenapádně blížil ze zadu a já si jen říkal, ať mě předběhne co nejpozději, jinak mě to asi srazí psychicky. A co je ještě psycho? Že já jdu do druhého okruhu ze čtyř a vítěz si už vychutnává šampíčko. V půlce, což je 21km jsem měl čas 2:10 a to nebylo vůbec špatné a navíc jsem se i zasmál od srdce, když mi Miriam řekla: no, už to máš jen kousíček! Tak jsem se snažil držet tempo a čekal na chvíli, kdy narazím tzv. do zdi a budu tahat nohy jak po mrtvičce a nebo mě vemou křeče, ale nic takového se nestalo. Hmm, divné. Jen po 30km na chvíli přišla nějaká únava, ale tu jsem začal pozorovat i na Vilémovi.  V té době už byl přede mnou i Radan, který se hodně nenápadně a hlavně rychle prohnal kolem mě. Viki se přibližoval. Už jsme se nepotkávali na občerstvovačce, ale vetší kus za ní. Za to jsem dobíhal o kolo Karla. A věříte na kouzla a čáry? Tak na poslední obrátce asi stál Harry Potter s proutkem či Arabela s prstenem.  5km do cíle a mě nohy nabrali tak fantastické tempo, že jsem začal sbírat jednoho běžce za druhým a už jen honil čas. Proč mi to tak neběželo celou dobu? Taky jsem si vychutnával jaké to je běžet chvíli s první ženou závodu, ale její tempo mé nohy odmítaly. Při vbíhání do cíle jsem si to fantasticky užíval. Lidi tleskali, komentátor výborně povzbuzoval a já konečně stojím na podestě s nápisem Moraviaman  226km a jsem IRONMAN. Skvělý to pocit.  V cíli objetí a pusa od Miriam, a ano, přiznám se. I slzy štěstí byly. A divíte se? Kdo to nezažil, tak asi nepochopí. A výsledky?

Radan 3:58, Honza 4:10, Viki 4:21, já 4:29, Vilém 4:31 a Karel 5:19.

Myslím, že Viki a Karel si udělali osobáky. S Radanem jsem už po závodě bohužel nemluvil, ale klobouk dolů jak mu to běhá. Vilém má můj obdiv, těsně mu unikla top 10 v kategorii. Honza po krizi na kole se náramně chytil při běhu. Myslím, že SK FUGA ostudu neudělala a já snad ještě někdy půjdu ten těžký, ale nádherný závod zvaný MORAVIAMAN. A celkové výsledky?

Startovalo cca 360 závodníků a dokončilo 291.

Honza 11:12, v kategorii 29. z 49. Celkově 131.

Vilém  11:17, v kat. 11. z 31. Celkově 139.

Radan  11:19, v kat. 33. z 65. Celkově 140.

Martin 11:26, v kat. 37. z 65. Celkově 154.

Viktor 11:32, v kat. 36. z 49. Celkově 163.

Karel 12:58, v kat. 68. z 72. Celkově 256.

 

Výsledky a fotky a fotky.

Tags: , ,

Závody 2015

Comments

6/22/2015 4:20:24 PM #

Materazzi

Skvěle napsané!! Ještě jednou všem (i sobě) gratuluji k výkonům....

Materazzi Czech Republic |

6/22/2015 4:46:38 PM #

Radan

Paráda, taky jsem si početl a zavzpomínal Smile A samozřejmě gratuluji pánové !

Radan Czech Republic |

6/22/2015 9:43:21 PM #

Red Dwarf

Supr výkony!
A dost vyrovnanéSmile
Gratuluji a beru to jako motivační článekSmile

Red Dwarf Czech Republic |

6/22/2015 9:59:48 PM #

vlastík

jojo, tak to má být. super

vlastík Czech Republic |

Comments are closed

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři