Elbaman 2011–mistrovství Itálie v dlouhém triatlonu

by Lumír 22. ledna 2012 22:48

Třetí ironman v sezóně byl těžký, ale v krásném prostředí.

54Elbaman je taková třešnička na konci sezóny, koná se pravidelně na konci září na Elbě v Itálii. Ve stejný den se koná ironman (3,8-180-42) i halfiroman (1,9-90-21,1) obojí jako mistrovství Itálie. V té době je na Elbě ještě krásné počasí a tak se dá krásně si prodloužit léto. Horší je to ale už s přípravou, kdy u nás již v září není počasí ideální. Účast na Elbamanovi jsem plánoval už déle, ale nevěděl jsem ještě ve kterém roce. Rozhodnutí jet Elbamana už letos padlo po nepovedeném Slovakmanovi v Piešťanech, který měl být mimochodem vrcholem sezóny Smutný obličej.

Na Elbu do Marina di Campo jsme dorazili ve středu odpoledne a ubytovali jsme se v kempu La Foce, který leží hned u pláže. Počasí na dovolenou je ideální teploty přes 30 °C, to nechci vidět to trápení na trati Veselý obličej. Trošku nevýhoda kempu je, že leží na druhém konci zátoky a do centra města je to asi 2 kilometry po cestě nebo kilometr po pláži. Normálně by to nebyl problém, ale chodit každý den téměř 2km po pláži s Kubou (cca 20 kg) na krku není žádný med, takže “ideální” ladění na závod Veselý obličej. Ve vedlejším kempu byl ubytovaný kamarád Tomáš Malátek (jel na Elbě svého prvního halfironmana), tak jsme se hned domluvili na čtvrtek na společné plavání a projížďku trati kola. Před obědem jsme si dali 2km plavání v neoprenu v moři, byla to moje první zkušenost a můžu potvrdit že s neoprenem se v moři snad nedá utopit jak nadnáší. Horší to bylo po obědě, kdy jsme vyrazili na kolo a fakt je to nářez – kopce, kopce a vítr. Trať je to nádherná, ale na pohodovou turistiku, kdy se kocháte krajinou a nikam se nehoníte, ale jet na tom 180 km a ještě závodit to opravdu ne Veselý obličej. V pátek proběhla registrace a pasta party, ta mě trošku zklamala. V sobotu dopoledne rozprava a večer kolo do depa, z toho jsem měl trošku obavy protože to bylo poprvé a narušilo mi to zažitou přípravu před závodem Veselý obličej. Příjemná je předpověď počasí na neděli, den závodu kdy se má zatáhnout a možná mírný déšť, takže trápení ve vedru se snad nebude konat Veselý obličej.

elbaman_depo

Plavání je rozděleno do dvou okruhů s výběhem z vody a v případě horšího počasí hrozí v druhé polovině okruhu větší vlny. Cyklistika se jede ve třech okruzích, kdy v každém okruhu nastoupáte asi 1000  výškových metrů, díky tomu, že je to ostrov tak fouká vítr a když si chcete odpočinout při sjezdech tak to nejde, protože tam jsou 180° zatáčky a místy špatný asfalt – fakt pěkné. Běh je pak ve srovnáním s kolem 5 okruhová pohodička po rovině – takže ideální závod na ukončení sezóny. Hlavně na běhu jsou pak příjemné úseky vedoucí centrem Marina di Campo, kde je kolem trati plno fandících diváků, to bohužel chybí na závodech u nás.

elbaman_bike_map_2011Trať kola

run_iron_elbamanTrať běhu

V neděli vstáváme po 4 hodině, je tma, zima a jsem totálně nevyspaný. Němečtí sousedé v kempu to trošku přehnali s alkoholem a řvali až do 1 hodiny ráno. Ale co to mě přece nemůže rozházet, to už znám z Otrokovic. Z kempu vyrážíme kolem tři čtvrtě na 6. V depu je totální tma, takže případný budoucí účastníku vem si čelovku – já jsem ji samozřejmě nechal ve stanu. Zkontroluji kolo, dofoukám, skočím na záchod a přesouvám se na asi 400 m vzdálenou pláž kde je start. Blíží se 7 hodina a pořád je tma a zima, proto jsem tentokrát už v neoprenu delší dobu abych se zahřál. Asi za 10 minut 7 se konečně začíná rozednívat a opravdu to vypadá, že předpověď počasí vyjde a bude pod mrakem. Na startu se stavím do druhé řady a v 7:00 je odstartováno. Je nás kolem 180, ale žádná tlačenice ve vodě není a vše probíhá bez problémů. Po pár desítkách metrů se zavěsím za nohy nějaké ženě (to že je to žena poznám podle jiné barvy čepičky Veselý obličej) a vydržíme spolu za občasného střídání až do konce plavání, po závodě zjišťuji že to byla Češka a celková vítězka Ladislava Císařová. Plave se mi dobře, jen ve druhé části okruhu jsou takové dlouhé vlny kdy mám chvílemi pocit jako na houpačce. Nakonec to všechno přežiju a po hodince to mám za sebou, z vody vybíhám kolem 15. místa celkově – to vím že na cyklistice nemám šanci udržet.

elbaman_plavani

První depo je delší než obvykle protože se musí běžet asi 400m z pláže, ale to mi nevadí aspoň se trošku srovnám po tom houpání ve vlnách. První depo proběhne bez problémů a už jsem na trati. Plán na kolo mám 6:30, kdy bych chtěl jet okruh v průměru za 2:10. Nejprve se projede centrem Marina di Campo a hned za městem se sjede z okruhu a začíná první stoupání do Saint Ilario, nahoře je občerstvovačka a po stejné cestě se sjíždí dolů a najede na okruh. Cestou nahoru potkávám čelo, které si to už valí dolů. Na čele jsou dva Češi Tomáš Bednář a Tomáš Martínek, na kole ale bohužel vedoucí pozici neudrží a skončí na 20. a 27. místě. Ve stoupání mě předjíždí několik soupeřů, ale nic si z toho nedělám do cíle je ještě daleko. Po návratu na okruh začíná příjemný houpavý úsek trati kdy je opravdu na co koukat a dá se i dobře jet, stoupání v pohodě a sjezdy taky. Občas nějaká prudší zatáčka, ale ty už znám ze čtvrteční vyjížďky a tak to pěkně ubíhá až do 27. kilometru kdy začíná celkem prudké asi 3 km dlouhé stoupání, před tím ještě projedu občerstvovačku kdy si nestihnu nic vzít – je umístěna trošku neštastně hned po sjezdu a za zatáčkou, takže pokud to nevíte tak ji ani nečekáte – no nic ještě tudy pojedu 2 krát Veselý obličej. Stoupání mám za sebou a po krátkém sjezdu začíná nejtěžší úsek trati – 8 km stoupání do Marciany. Je to fakt výživné a nekonečné stoupání, o čem se přesvědčím hlavně v posledním okruhu. Nahoře z Marciany se pak pokračuje do Poggia, jsou to zase takové krátké sjezdy a výjezdy. V Poggiu začíná sjezd do Marciany Mariny. Kdo si myslí, že si tady odpočine tak je na omylu, sjezd je to fakt nepříjemný samé 180° zatáčky v kombinaci se špatným asfaltem. Z Marciany Mariny se pokračuje po zvlněné trati do Proccia, zase je na co koukat, ale tady už na to nemáte moc pomyšlení. V Procciu se vystoupá poslední kopeček a sjíždí se do Marina di Campo, je to asi nejpříjemnější úsek trati kdy se mírně klesá a je to bez zatáček. V Marina di Campo se projede zase centrem, kde je kolem trati špalír diváků (škoda že nejsou ve stoupání do Marciany) a jede se do druhého okruhu. První okruh jsem zvládl za 2 hodiny a něco a cítil jsem se dobře. Ve druhém okruhu se začali na trati objevovat závodníci halfironmana, kteří startovali 8:30. Pro mě to byla asi nejhorší část závodu po psychické stránce, kdy jsem měl v nohách asi 90km a kolem mě se valil jeden závodník za druhým. Bylo to hodně deprimující a hodně mi to ničilo morálku. Druhé kolo jsem zvládl asi za 2:15 což bylo ještě podle plánu, ale už jsem začínal cítit že to bude jen a jen horší. A taky že jo, třetí okruh byl totální očistec, už žádné kochání se krajinou ale tvrdá dřina, hlavně stoupání do Marciany bylo hodně kruté. Tam jsem chvílemi přemýšlel co tady vůbec dělám a nedokázal jsem si představit, že poběžím ještě maraton. Tak tuhé nohy jsem snad ještě nikdy neměl. Nakonec jsem zvládl i třetí okruh a v katastrofálním čase 6:50 jsem byl ve druhém depu.

elbaman_beh

Po příjezdu do druhého depa jsem čekal, že když se postavím tak se mi podlomí nohy a spadnu na zem. Naštěstí se to nestalo a tak jsem i s kolem zkusil kousek běžet a ono to šlo Veselý obličej. V depu jsem si v klidu na židličce přezul boty, něčeho se napil, něco snědl a s optimismem vyrazil vstříc maratonu. Začal jsem volně a postupně se dostával do tempa. Na trati byly co 2 kilometry bohatě zásobeny občerstvovačky a hlavně plno diváků, kteří fandili a hnali mě dál. 2 okruhy uběhly hodně rychle a běžely se mi bez problémů, na trati fandila Kamča s Kubíkem, kamarádi z Česka a rodiče mi dělali podporu a podávali mi co jsem zrovna chtěl. Bylo sice pod mrakem, ale teplo bylo i tak a každý další okruh byl horší a horší. Vyloženou krizi jsem neměl žádnou, jen ve 4. okruhu jsem trošku ztratil motivaci a zpomalil. Konečně je tady poslední okruh a já dostávám zase chuť běžet, během posledních 8km se mi podaří přeběhnout asi 10 soupeřů. Co se mi ale nepodaří je stlačit celkový čas pod 12 hodin To mě trošku mrzí, ale jsem rád, že po nic moc výkonu na maratonu za 4:06 jsem v cíli. Celkový čas mám 12:06:13 - můj nejdelší ironman. To stačilo na 40. místo celkově a 9. v kategorii.

elbaman_finishFiniš do cíle

Na Elbě je opravdu krásně a v kombinaci s dobře zorganizovaným závodem je to ideální místo da dovolenou, takže určitě všem doporučuji si tam zajet. Sice závod je náročnější, ale za tu námahu to stojí Veselý obličej. My jsme pak na Elbě zůstali až do středy a užili si sluníčko, pěkné počasí, pláž a moře. Nakonec z celého pobytu byl jeden den zatažený a to přesně ten závodní. Jo a v pondělí v noci jsme to německým sousedům vrátili i s úrokama Veselý obličej.

Arrivederci in Elba

Výsledky tady a tady.

Tags: , ,

Triatlon | Závody 2011

Comments

23.1.2012 10:28:21 #

Tom

Tak snad zas tento rok na Elbe Smile

Tom Czech Republic |

23.1.2012 11:31:49 #

lumir

uvidime Smile

lumir Czech Republic |

23.1.2012 11:15:25 #

Materazzi

Kdy ze to bylo? :o)) Pekny clanek, pekny vykon - hned bych jel taky - skoda ze nemam tolik penez na zahranicni starty ...

Materazzi Czech Republic |

23.1.2012 11:31:24 #

lumir

no jo, trosku to trvalo dele a hlavne ze to je Smile

lumir Czech Republic |

7.9.2012 9:54:11 #

trackback

Embrunman 2012

Embrunman 2012

SK Fuga |

Comments are closed

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři

 

 

 

Pořádáme

Albrechtický Triatlon

10. ročník

10. 8. 2019 11:00

Albrechtický triatlon na Facebooku


Velikonoční 12-ti
minutovka

12. ročník

Neděle 21.4.2019 11:00
Atletický stadion Slavia Havířov