Czechman 2012

by Adam 6. June 2012 13:33

Úspěšná výprava SK Fuga na letošním Czechmanovi

V sobotu 2.6. se nedaleko Pardubic konal jeden z nejpopulárnějších českých triatlonových závodu CZECHMAN. Závod se jel na polovičních tratích ironmana a byl druhým dílem v seriálu Ford Czechman Tour. Z našeho týmu jsme se zúčastnili tři: já (Adam), Lumír a Vilém. Na závod se dopravoval každý sám. S Lumírem jsme se sešli už v pátek v kempu a Vilém to vzal v sobotu na otočku z Brna. Ve stejném kempu byli ubytováni i závodící kamarádi z našeho regionu Viktor K., Tomáš M. a Honza S. Po ubytování se pak v pátek večer ještě proběhla společná předzávodní porada v místní hospodě.

V sobotu ráno po snídani jsme sbalili věci a vyrazili do místa startu, které bylo od kempu 12,5 km. Po našem příjezdu kolem 9hod už se v areálu závodu pohybovalo dost lidí. Bylo vidět, že se jedná o velmi populární závod.  I přes velký počet účastníků vše probíhalo bez problému. Míst pro parkování bylo dostatek, u prezentace nebyly fronty. Trochu mě zaskočily striktní pravidla organizace v depu, ale pořádek musí být. Bylo to moji nezkušeností s velkými závody, málem jsem tam nestihl dát běžecké boty, které jsem tam chtěl umístit až po rozpravě, ale depo se v 11h zavíralo. Vilém na to doplatil 15ti sekundovou penalizací. Na 11h byla naplánovaná rozprava, která trvala zhruba 20min. Při rozpravě bylo řečeno, že voda má kolem 20C, takže plavání v neoprenech bylo podle očekávání povoleno. Oblékli jsme tedy neopreny a šli se lehce rozplavat. Start závodu byl naplánován na 12h. Na písčitou pláž v místě startu se postupně naskládalo téměř 400 závodníků. Pláž nebyla úplně široká, tak se stálo v několika vrstvách za sebou. Mým prvním cílem v závodě bylo přežít bez újmy první metry plavání a neschytat moc kopanců. Přesně ve 12h zazněl startovní výstřel. Trať plavání měla trojúhelníkový tvar a dvě hlavní bójky se míjely po levé ruce. Na startu jsem proto stál úplně napravo se záměrem vyplavat hned úplně na kraj mimo hlavní proud, abych mohl nerušeně plavat svým tempem. První bójka, kolem které jsme se otáčeli, byla až po 750 metrech. Startovní pole se sice do té doby roztáhlo, ale i tak tam bylo dost těsno. Plaváním po pravé straně jsem se pohodlně vyhnul tlačenici v těsné blízkosti bójek. Poloviční ironman je dlouhý závod, tak jsem zvolil pohodové tempo, abych nebyl po plavání moc unaven a kupodivu se to povedlo a navíc v pro mě solidním čase 37:30. Tou dobou už Lumír ukrajoval první kilometry cyklistické části. Vilém vybíhal z vody těsně za mnou. Trasa kola měla dva 45km dlouhé okruhy a v každém okruhu byly dvě otočky o 180 stupňů. U otoček se dalo dobře kontrolovat odstupy mezi soupeři. Na trase bylo pár menších kopečků, ale nic strašného. Hlavně na velké části kola foukal nepříjemný vítr a přišlo mi, že jedem pořád proti němu. Pro mě nejvíce nepříjemný úsek byl asi 500m dlouhý průjezd vesnicí po dlažebních kostkách. Tam jsem se bál, aby se mi nerozpadlo kolo. Na kole jsem se snažil pravidelně něco pojídat – tyčinky, gely, banány. Ke konci cyklistické části už mi z toho začínalo být nevolno, tak přišla řada i na colu, kterou jsem vezl v druhé bandasce.  Lumír svůj náskok na nás během cyklistiky dále

 

navyšoval, takže jsme ho ani moc nepotkávali. Na otočkách jsem jen sledoval jak se ke mně přibližuje Vilém a zhruba 15km před koncem mě dojel. Ke konci kola už mě trochu bolely nohy, ale žádná velká krize, tak jsem byl zvědav jak to poběží. Na posledních kilometrech kola Vilém zvolnil o něco více než já, tak jsem ho viděl v depu až když jsem z něj vybíhal. Na běžecké části se běhalo po cestě v proti směru, takže bylo krásně vidět kdo jak na tom je. Na prvních kilometrech se mi běželo výborně. Na občerstvovačkách už jsem nic nejedl jen občas něco vypil, protože žaludek by už asi další gel asi nezvládnul. Kolem 13km jsem nakonec ještě jeden gel do sebe raději nacpal, přece jen do cíle to byl ještě kus cesty. Poslední 4km běhu už byly dost těžké. Nohy nechtěly běžet a kilometry ubíhaly pomalu, ale do cíle už jsem to nějak doběhnul. V cíli jsem byl velmi unaven, ale euforie po dokončení závodu nepopsatelná. Závod jsem nakonec zvládnul v pro mě nepředstavitelném čase 5:05:41. Lumír byl z nás nedostižně nejlepší za 4:44:11.A Vilém splnil své předsevzetí a překonal svůj osobní rekord časem 5:18:30. Navíc se nám podařilo předběhnout i kamarády z jiných týmů z našeho regionu, takže výprava více než úspěšná. Po závodě jsme to pak ještě rozebrali v kempu u piva a v neděli dopoledne vyrazili zpátky domů.


No a Vilém mezitím sepsal své vlastní postřehy, tak tady jsou:
Na Czechmana jsem odjížděl ráno z Kuřimi se dvěma cíli. Pokořit už konečně hranici pěti a půl hodin na půlce a zároveň porazit Viktora, který si na mne prý brousil zuby. Nakonec se mi oba cíle splnily a tak jsem večer odjížděl šťastný domů. Pojďme zpět k závodu. Ještě jsem ani neodstartoval a už jsem dostal penalizaci 15 sekund za pozdní příchod do depa. Ukládka věcí v depu měla být provedena do 11:00. A hned po výběhu z vody si mne rozhodčí odchytli a musel jsem zůstat chvíli stát a nic nedělat. Jinak plavání jak už bývá mým zvykem, když se plave daleko od břehu, začínám velmi zvolna. Nakonec jsem se dostal do dobrého rytmu, a posledních cca 500 metrů jsem navíc plaval za nohami jednoho borce, a nemusel jsem se tudíž moc starat, kam vlastně plavu. Při výběhu z vody vidím čas 37 minut a nějaké neidentifikovatelné drobné. To je myslím můj standardní výkon. Mnohem lepší než loňských tragických 41 minut. Na kole mi to frčelo taky docela dobře, i když cyklistiky jsem se vzhledem počtu letošních naježděných kilometrů obával nejvíce.  Na kole jsem potkal konečně na závodě svého spolužáka z vysoké školy Tomáše Strnada. Předjížděl mne na kole, a díky jménům na číslech mě poznal. V prvním kole jsem se držel kousek za Adamem, který vyplaval chvíli přede mnou.
V druhém kole jsem ho na jednom táhlém stoupání uviděl před sebou a rozhodl jsem se, že si máknu a sjedu ho. Což nevím, jestli byla dobrá volba. Každopádně před poslední obrátkou nějakých cirka 5 kilometrů do konce cyklistiky mne začaly brát stehna. Zpomalil jsem tedy raději a do depa jsem se jen tak lehounce došoural. Z depa jsem pak ale nohy rozběhl a to bylo dobře. Taktiku na běh jsem zvolil takovou, že si dám prostě první okruh a nebudu se dívat na hodinky, a pak uvidím co dál. Ke konci okruhu na asfaltce jsem měl krizi. Připadalo mi, že stojím na místě. Krizi však brzy vystřídala euforie, to když jsem se podíval po prvním kole na hodinky a hned mi bylo jasné, že jen velmi hluboká krize by mne mohla připravit o můj vysněný čas. Soustředil jsem se tedy na pravidelné, ekonomické tempo a běžel jsem dál. Na první obrátce běhu jsem si už už říkal, že bych mohl i zpomalit a užít si zbytek běhu v poklidu. Když tu mne zdraví v protisměru Viktor. Rychle v hlavě kalkuluji, a vychází mi, že když udržím stávající tempo, už by mne neměl seběhnout. A tak jsem dál běžel, co to jde. No a vskutku jsem náskok udržel. V cíli jsem měl čas 5:18, a čekalo mě už jen sladké odpočívání, občerstvování,  a chystání se domů. Na závěr bych se chtěl ještě zmínit o Adamovi. Dosáhl času téměř pět hodin na svém prvním polovičním Ironmanovi. Myslím, že je to vynikající čas a jestli vydrží u dlouhých tratí pak můžeme být svědky jeho skvělých výsledků.

Výsledky, oficiální stránky czechmana

Fotky od Viktorovy manželky, Ladislava Adámka, Prochisportu, Prachenský 1. část, Prachenský 2.část

Odkaz na TV záznam ze závodu

 

Tags: , ,

Triatlon | Závody 2012

Comments

6/7/2012 7:56:18 AM #

Materazzi

Koukam ze na vsech fotkach jsem takove tluste selatko. Doufam ze do Moraviamana neco shodim .... Vilem

Materazzi Czech Republic |

6/7/2012 8:27:02 AM #

Lumir

Selatko nehubni, bude z Tebe pekna pecinka Smile

Lumir Czech Republic |

6/16/2012 4:49:07 PM #

red dwarf

prostě jste borci všichni! Smile

red dwarf Czech Republic |

Comments are closed

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři