Challenge Roth 2016

by Lumír 19. July 2016 16:27

Legenda s 30letou historii a 2 úspěšní finišeři.

Challenge Roth je závod (3,8km plavání - 180km kolo - 42,2km běh), který znají snad všichni kdo se točí kolem dlouhého triatlonu. A proto, že je to taková legenda, jsme se rozhodli, že závod musíme vyzkoušet na vlastní kůži. Registrace na takový závod není vůbec jednoduchá a musí se stihnout během několika sekund od spuštění online registrace a to celý rok před závodem. Zaregistrovat se nám podařilo ve 3 – Vilém, Radan a já. Do Rothu jsme, ale dorazili bohužel jen s Vilémem.

Cíl pro závod byl jasný, pokusit se zdolat hranici 10 hodin a tím pádem si zajet i osobák. To se lehce řekne, ale hůře provede, obzvlášť to platí v dlouhém triatlonu. Počasí, organizace závodu a vše potřebné k podání slušného výkonu bylo připraveno, a tak stačilo jen zamakat a půjde to.

roth_1

Startoval jsem ze druhé vlny společně s dalšími 200 borci. Na co jsem nebyl připraven, byl boj ve vodě hned od startu. Schytal jsem dost ran do hlavy a jednu přesně na brýle, mimochodem nos mě bolí ještě teď 2 dny po závodě. Musel jsem vyplavat z balíku a chvíli se z toho vzpamatovávat. Po této nepříjemnosti už plavání proběhlo bez problémů a z vody jsem šel za 1:01.

První depo jsem si před startem párkrát prošel a tak nebyl problém najít tašku na kolo a pak i kolo. Depo to bylo pořádné – na startu bylo přes 3000 závodníků. Na kolo jsem vyrážel celkem v pohodě, plný očekávání jak to půjde a hlavně se těšil na diváky kolem trati.

roth_2

Trať cyklistiky se jede ve dvou okruzích, kdy se v každém okruhu nastoupá cca 700 výškových metrů. Pověstný je kopec Solar Berg, kde je trať lemována stovkami diváků ala Tour de France. Na kole jsem se ze začátku nemohl pořádně dostat do tempa, ale nějak jsem to neřešil, přece jenom 180km je dlouhých není důležité zajet začátek nějak přehnaně rychle. Postupně jsem se rozjížděl, ale optimální to nebylo. Připisuji to málo naježděným km na koze. První okruh za 2:34 nebyl špatný, ale bylo jasné že druhý bude pomalejší. Do druhého depa jsem nakonec dorazil za 5:17. Druhý okruh jsem překvapivě zajel jen o minutku pomaleji než první, musel jsem si odskočit. Což není vůbec špatné. Těch 8 minut co chybí do celkového času se dojíždělo mimo okruh do druhého depa.

Famed Solarberg Hill is a challenge for both the athletes and the media drivers.

Poté co jsem slezl z kola, jsem si nedokázal vůbec představit jak poběžím maraton. Nohy tuhé jak z olova a 42km přede mnou. Čas po kole stále dával naději na osobák a tím pádem na čas pod 10 hodin.

Z depa jsem vyběhl a první co mě napadlo, že není šance běžet nějaké rozumné tempo – pocitově to vůbec neběželo. Proto jsem byl hodně překvapený když mi pípl na hodinkách první km a čas 4:00. Takové tempo by bylo sice pěkné běžet celý maraton, ale v ten den naprostá utopie. Proto jsem hned zpomalil na 4:30 a snažil se na tom vydržet co nejdéle. Takové tempo mi dávalo slušnou rezervu na čas pod 10 hodin. Trať běhu je v Rothu hodně psychicky náročná, kdy se běží kolem řeky tam a zpět. A pak zase v opačném směru tam a zpět. Půlmaraton za 1:37 byl ten den maximum co jsem byl schopen běžet. Sice čas ne takový jaký bych chtěl, ale pořád dával naději na osobák. To byl ale nesměl přijít 29. km a pořádná krize, ze které jsem se nebyl schopen dostat. Hlavní problém byl v hlavě, kdy jsem to úplně vzdal a přestal bojovat. Totálně jsem se zlomil a přepnul do režimu jen dokončit. Tady padla poslední šance na osobák, ale v té chvíli mi to bylo úplně jedno.

Do cíle jsem se doplahočil za 10:15. Psychicky jsem na tom nebyl moc dobře a v hlavě se mi honily nápady na ukončení sezóny. Dnes je 2 dny po závodě a nálada je úplně někde jinde – už plánuji dalšího ironmana a zase mám chuť se s tím dále rvát. Kdo to nezkusí, tak tomu asi těžko porozumí – je to prostě droga Veselý obličej.

Vilém dokončil za 12:07. Možná taky napíše pár postřehů ze závodu.

Challenge Roth je závod se špičkovou organizací, vše šlape úplně bez problémů. Oproti závodů pod hlavičkou Ironman, mi to přislo takové více pohodovější. Trošku mě zklamali rozhodčí, hlavně ve druhém okruhu cyklistiky, kdy začali na trať vyjíždět štafety. Ty si s hákováním moc hlavu nelámali a rozhodčí nikde. Atmosféra kolem trati, hlavně na kole, byla na pár místech opravdu úžasná. Horší s atmosférou to už bylo, ale na trati běhu, kde bylo hodně hluchých úseků bez diváků a v monotónním prostředí říčního kanálu. Také jsem potkal dost závodníků, kteří měli doprovod na kole a rozhodčí zase nikde. Zato cílový prostor je něco nevídaného – dobíhá se na “stadión” obklopený tribunami, které jsou plné fandících diváků. Tady snad ožije každý a těch posledních 200m do cíle je opravdu zážitek. Vrcholem letošního ročníku bylo překonání světového rekordu Janem Frodenem z Německa s časem 7:35 - toto je neskutečný výkon!

Výsledky.

Tags: ,

Závody 2016

Comments are closed

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři