Běh za Jedovnickým kaprem

Aneb Vilém už zase trénuje

Tak jsem se po zdravotních patáliích dal před pár týdny opět do sportování. Po několika běžeckých trénincích jsem se rozhodnul zkusit nějaký závod. Vybral jsem si Běh za Jedovnickým kaprem v nádherném prostředí kolem rybníků v Jedovnicích. Běh je zařazen do seriálu okresní blanenské běžecké ligy. Mužská trať se sestávala ze dvou okruhů dlouhých 5 a půl kilometru. Ženy běžely polovinu, žáci cca poloviční okruh a ti nejmenší jen kolem areálu kulturního domu. Start všech kategorií byl najednou a tak se na startu sešlo přes sto běžců, běžkyň a běžčátek. Cíl jsem měl jediný. Pokusit se nebýt mezi posledními. Po startu jsem nasadil co nejrychlejší tempo a užíval jsem si na trati krásné přírody a slunečních paprsků. Ke konci prvního kola jsem předběhl Šmateru z Kunštátu, kterého bych měl porážet, ale v druhém kole jsem raději trošku zvolnil a pustil jej zase před sebe. S mírnou rezervou v očekávání kdy mi dojde, jsem doběhl do cíle. Pár desítek metrů před cílem mne pak předběhl ještě jeden borec. Okamžitě jsem zrychlil, ale na víc než na to, abych se mu udržel v patách, už to nebylo. Do cíle jsem doběhl jako padesátý z pětasedmdesáti doběhnuvších mužů v čase 50:25. V cíli už na mne čekala má čerstvá choť, se kterou jsme dál pokračovali v našem výletu do malebného městečka v Drahanské vrchovině v Jedovnicích. Tak ostatní Fugáci, pilně závoďte a pište články. Už se hlavně těším na Lumírův článek o Elbamanovi. Sportu zdar.

Výsledky jsou tady

Fotky tady