14. etapa Lysacupu 2010 – 3 in 1

Na Lumíra a Viléma čekaly dva výstupy na Lysou horu za sebou a seběh dolů k Bezruči.

Tak jsme se konečně dočkali 3in1 – etapy, která dokonale prověří co v nás je. Čekal na nás výběh Lysé hory z Ostravice, seběh dolů k hotelu Bezruč, dole napojení na trasu od Rajské boudy a znovu výstup. Celkově to bylo něco kolem 17km a převýšení pěkných 1770m. Za mne musím říct, že druhý výstup byl pro mne z 90% jen rychlejší chůzí.

Lumírův cíl pro tuto etapu byl dostat se pod 2 hod 20 min a pokusit se zaútočit na Vlastíka Klapku. Od rána se Lumír cítil ve velké pohodě a po startu se držel Vlastíka, kterého předběhl ještě před vracečkou a pak už ho vůbec neviděl. Vlastík dostal bohužel střevní problémy a neplánovaně musel na několik minut zmizet v lese. Chtěl jsem původně celý článek nadepsat “Vlastík Klapka konečně na kolenou”, ale uznávám, že za tohle nemohl a počkáme, až Lumír porazí Vlastíka na Lysacupu ve férovějším souboji. Ještě bude několik příležitostí. Vlastně jen dvě, protože ve finále startuje Vlastík s handicapem, podařilo se mu už totiž proniknout do první třicítky. Přesto, že se Lumír v prvním výběhu šetřil, tak 99% trati běžel (o tom se mi může jen zdát) a dostal se na Lysou ve svém osobáku při etapě z Ostravice v čase 55:30. Sestup dolů byl však pro kluzký povrch velmi špatný a Lumíra při něm předběhlo cca 15 lidí. Někteří borci snad nemají pud sebezáchovy – třeba Libor Uher prý běžel dolů po sjezdovce tak rychle, jako by jel na lyžích. Sestup Lumírovi tedy trval asi 26 minut. Poté co proběhl občerstvovačkou a zanedlouho se cesta začala strmě zvedat k restauraci u Veličků, dolehla na Lumíra těžká krize ze které se dlouho nemohl vymanit. Až v mírnějším stoupání to rozběhl a celý druhý výběh mu trval 58 minut. Celkový čas 2:19:11 – splněné oba cíle, takže velká gratulace.

Já jsem nevěděl, co můžu na této etapě čekat, protože ve čtvrtek a pátek jsem bojoval s virózou. Nakonec jsem si řekl, že kdyžtak skončím už po prvním výstupu a v duchu jsem si dal jako limitní čas 1:05 - což by bylo o minutu rychlejší než při etapě z Ostravice v prosinci. Při rozběhání jsem se cítil výborně. Po startu jsem ztratil z očí soupeře, kterých jsem se chtěl držet, a tak jsem běžel svým tempem s mírnou rezervou. Na té vracečce na asfaltu jsem koukl za sebe a vidím, že Milan Švidrnoch táhne vláček cca 50m za mnou a tak jsem byl spokojen. Najednou koukám a předbíhá mne Vlastík Klapka. Nezdá se mi, že bych byl tak dobrý, a tak se ptám Vlastíka kde se tu bere. Vysvětlení bylo prosté – viz výše a tak jsem zklamaně držel dál své tempo. Pak to ale nabralo pro mne tradiční obrátky. Krize ještě před odchodem z asfaltu a Švidrnoch s Kolčárkem v háku se přehnali kolem mě. Snažil jsem se udžovat k nim alespoň přijatelnou distanc, ale ještě před Lukšincem jsem se zase propadl, a za Lukšincem mě předběhl i Peter Balko. Tím mě nepotěšil, i když na startu jsem jako italofil obdivoval jeho dres. Pověsil jsem se mu na paty v domnění, že mu to oplatím tak, jako v etapě z Krásné, ale uvisel jsem jen cca 200 metrů a odpadl jsem. No nic, říkám si, ten určitě nepoběží 3in1, a tak když bude v prvním kopci přede mnou, nebude to vypadat tak špatně. S touto výmluvou jsem se uspokojil a zvedlo mi taky náladu když jsem se ohlídl za sebe a viděl velkou díru. Nahoře jsem měl čas identický s časem v prosinci, a i když to nebylo tolik, kolik jsem chtěl, jal jsem se sestupovat k Bezruči a vstoupit do 3in1. No sestup byl děsný. Klouzal jsem klouzal, občas upadl a v duchu jsem si nadával, že jsem si taky nekoupil Solomony, ve kterých většina Lysacupistů běhá. Pak jsem uviděl před sebou pěknou holku s dlouhýma černýma vlasama. Ta ale na tom byla s obutím asi ještě hůř, protože mě pustila před sebe. Někteří borci sbíhali k Bezruči opravdu neuvěřitelně. Mimo jiné Beskydský dědek se kolem mě přehnal jako by běžel na suchu a po rovině. To já jsem k Bezručovi v posledním klesání hlavně klouzal v podřepu nebo jel po zadku. Dole na občerstovačce jsem se napil, posilnil čokoládou a začal vystupovat podruhé na Lysou. Za zmínku stojí už jen skutečnost, že mě dostihla i Calamity Jane a asi jsem vypadal hodně špatně, protože mi nabízela hroznový cukr. I když jsem odmítl, tak mi podala tabletku. Říkal jsem si, aby toho nelitovala, ale neměl jsem sil s ní držet krok. V cíli jsem měl čas 2:42:09, což je zlepšení oproti loňsku jen o 2 minuty. Ale letos zatím skoro neběhám, tak to není zas tak zlé.

Zbývá jen dodat, že dnešní etapu vyhrál Tomáš Čer a souboj o celkové první místo je stále velmi dramatický.

Pokud máte nainstalovaný Google Earth tak se můžete podívat na průlet dnešní etapy  – bohužel vzdálenosti jsou v mílích. Pokud Goggle Earth nemáte, tak se Vám po zobrazení ukáže co máte stáhnout :-). Tady je mapa do Google Earth.

Výsledky etapy a 3in1.

Fotky Lumírového sherpy Břéti

Tady jsou fotky od Lucie

Fotky od Valachů, Racing Olešná (Milan Novák), od Radima, CK Frenštát.