Hornická desítka 2013

by Honza 3. November 2013 21:36

Osobák na 10km za 39:01.

Pomalu se stává tradicí, že se na začátku listopadu účastníme běhu na deset kilometrů ve Frýdku-Místku. Letos se konal už 28. ročník Hornické desítky. Měl jsem podobné ambice jako loni. Určitě jsem si chtěl vylepšit osobák a navíc pokořit hranici 39 minut. Po soustředění v Tatrách k tomu byly ideální podmínky. Na startu jsme byli čtyři modří Fugáci. Kromě mě, ještě Radan, Adam a Honza Malošík. Myslím, že s Radanem jsme měli dost podobný cíl, a proto jsem se ho chtěl držet.

Zaujali jsme strategickou pozici asi ve druhé řadě a nervózně čekali na výstřel. Hned po něm jsme rychle vypálili a první kilometr jsme běželi kolem 3:30. To je pro mě ještě bohužel opravdu rychlé tempo, takže jsem zvolnil asi na pět vteřin pod čtyři minuty. Radan však příliš nezpomalil a pomalu se mi vzdaloval. První okruh jsem odběhnul s větší rezervou a ve druhém jsem nechtěl zrychlovat, abych nevytuhnul. To se bohužel přihodilo Radanovi a dostal jsem se před něho. Nijak zvlášť mě to netěšilo, protože jsem doufal, že poběžíme spolu. Ve třetím okruhu začalo mírně poprchávat. Zrychlil jsem tempo, natáhnul krok a snažil se stahovat rychle ubíhající vteřiny. Do cíle jsem vběhnul v čase 39:01. Na jednu stranu jsem velkou radost, že se mi podařilo vylepšit zatím svůj nejlepší čas, ale na druhou stranu mě pekelně mrzela ta vteřina.

Závodu totiž předcházela sázka s Lumírem… Pokud to zaběhnu pod 39, kupuje mi flašku on. Pokud ne, kupuju flašku já jemu Veselý obličej.

Výsledky.

Tags:

Závody 2013

Košický maraton 2013

by Radan 7. October 2013 00:29

Jak jsem si maraton užil ..

Na Košický maraton jsem se přihlásil hlavně proto, abych vyhecoval jednoho kamaráda k pořádnému běhání a protože on sám pochází z Košic a maratonský běh tam má obrovskou tradici, šel do toho. Před závodem jsme se dohodli, že si raději poběží sám, aby nemusel poslouchat mé blbé kecy, že je třeba držet tempo, že běží pomalu nebo zas moc rychle a tak ..

Já jsem si teda musel taky  rozmyslet, co běžet, protože před týdnem jsem celkem makal na Ostravském maratonu, přes týden jsme ještě navíc celá rodina svorně dostali střevní problémy a tím se pořádně “odvodnili”, takže jsem neměl ani pomyšlení běžet znova na úrovni osobáku. Vzal jsem to jako trénink a rozhodl se napálit první půlku jak to jen půjde a druhou půlku už jen zlehka obdivovat krásy Košic. Počasí vyšlo nádherně, na startu cca 1500 maratonců. První půlka vyšla pěkně, 1:32:51 (cca 4:23 min/km), o 5 minut rychleji než v Ostravě, druhou na pohodu, sice už s dost těžkýma nohama a trochu křečemi, za 1:55:45, celkově maraton za 3:28:36. Takže na tu bídu jsem celkem spokojen.

Kamarád taky nakonec dokončil svůj první maraton a v cíli byl dojat až k slzám a to je pořádný tvrďák. Třeba ho příště přemluvím i na triatlon Veselý obličej

A ještě jedna věc – maraton v Košicích je úžasná akce, žije tím doslova celé město, které je plné fanoušků, spousta doprovodných akcí, v předvečer maratonu zase celé město rozzáří různé světelné instalace a kulturní akce, takže si připadáte jak někde v Paříží na Champs Elysees, vřele doporučuju.

Výsledky

Tags:

Závody 2013

Ostravský maraton 2013

by Radan 29. September 2013 21:19

Domácí maraton v krásném počasí

Nestalo se letos moc často, že by se na závody ukázalo ideální počasí. Ostravský maraton, který se konal v sobotu 28.9. se ale nad míru vydařil. Sluníčko, dopoledne okolo 14 stupňů, parádní podmínky pro dobré výkony. Maraton se běží v Bělském lese, půl napůl po lesních cestách a asfaltu, s lehkým stoupáním. Maratonci absolvují šest kol po 7 km, mimo to se ale běží i půlka a štafety. Letos byla rekordní účast, přišlo téměř šest stovek běžců (včetně půlky a štafet), takže na trati určitě nebylo prázdno.

Na tento maraton jsem se pořádně připravoval a chtěl si vylepšit výrazně svůj osobák z mého prvního maratonu v Ostravě, který byl těsně pod 4 hodiny a bylo to hrozné trápení. Od poloviny srpna jsem naběhal přes 300 km, z toho několikrát i dlouhé štreky přes 30 km, tak jsem si dal cíl běžet ideálně na čas okolo 3:20, nejhůře do 3:30.

Bohužel mě týden před maratonem opustil můj osvědčený sport tester Garmin ForRunner (vůbec nešel zapnout), takže jsem se musel spolehnout na jeden starší, bez GPS a tedy bez informace o průměrném tempu. Přišlo tedy na řadu staré dobré počítání a přepočítávání po každém uběhnutém okruhu, ale možná to nebylo na škodu.

image

Bylo jasné, že to musím zpočátku rozběhnout tak cca 4:50 na kilometr, abych měl nějakou rezervu na poslední kilometry, kdy to už tak dobře nepůjde. První kolo začalo dobře, běžel jsem 4:38 min / km, v druhém to šlo ještě lépe, 4:20 min / km, třetí 4:32 min / km, půlka za 1:35:55 a i když se mi běželo stále skvěle a necítil jsem žádnou únavu, tak jsem se bál, jestli to není náhodou moc rychlé. Můj starý sport tester sice ukazoval, že jsem na 86% maximálky TF, ale řekl jsem si, že na to kašlu, že ty hodinky určitě měří blbě. Čtvrté kolo, opět pohoda, 4:42 min / km (pro jistotu jsem lehce ubral). Pak přišel na řadu nejobávanější úsek – 30. kilometr, kdy to přestává být sranda. Ale krize stále nikde, pátý okruh (35 km), tempo 4:47 min / km. Při náběhu do posledního kola jsem potkal Honzu Malošíka, který se také vydal na maraton a statečně bojoval, jen mu ještě chyběly dvě kola do cíle.

Já jsem v posledním kole už začal cítit těžké nohy, už to nešlo jako na začátku, ale statečně jsem se zavěsil za jednoho závodníka, se kterým jsme vyběhli první polovinu okruhu, která je stále do kopce (asi 3 km), pak jsme oba nasadili a začali postupně zrychlovat a rozdali si to v závěrečné dvoustovce. Nedal jsem ho, ale pohled na časomíru mě uspokojil maximálně – 3:15:52 !!! Neskutečné, povedlo se mi podle záměru a ještě s pořádnou rezervou. A navíc jsem byl po doběhu v úplné pohodě. Poslední kolo v tempu 4:45 min /km, celkově 29. místo ze 150 účastníků maratonu. Můj druhý samostatný maraton se povedl.

Tak si tak říkám, že běžet maraton pod 3 hodiny nemusí být úplné sci-fi, jak jsem si to před rokem myslel. Takže vyhlašuju útok na tři hodiny. Za 2 roky, pokud u triatlonu a běhání vydržím, jdu do toho.

Výsledky

Tags:

Závody 2013

Beskydská sedmička a Brněnský masakr

by Materazzi 24. September 2013 21:10

Dva zářijové nedokončené Ultra Traily

V rozmezí 14 dnů jsem se v září zúčastnil na závěr letošní sezóny dvou Ultra Trailu. A to již téměř legendární Beskydské sedmičky ve dvojici společně s Lumírem a posléze nového závodu v okolí Brna s názvem Brněnský Masakr. Oba závody jsem ukončil přesně v polovině. Zatímco v Beskydech to bylo následkem zpoždění vůči plánovanému tempu, v Brně jsem se postavil na start ne zcela fit a v plánu jsem měl jít jen půlku závodu.a2

Beskydskou sedmičku jsem tedy šel s Lumírem. Rozdíl ve výkonnosti jsme chtěli řešit gumovým lanem, ale bohužel jsme ho nakonec použili jen na Travném na sjezdovce. Jinak se prostě nedalo, jelikož se šlo až někde na Lysou v davu lidí, což Lumíra trošku psychicky rozhodilo. Bylo to způsobené tím, že kategorie Sport si hned po prvním vrcholu střihla jeden kopec navíc a následně se vmísila do nekonečného hadu kategorie Hobby. Ale zpátky na start. Zaregistrovat se ve Frenštátě a stihnout vlaky odjíždějící do Třince jsme stihli jen tak tak. To bylo něco kolem sedmé a čekal nás alespoň pro mne zdlouhavý přesun na náměstí v Třinci. Tam jsme sledovali program a pak se chvíli mačkali na startu, jelikož dobrá polovina závodníků chtěla startovat co nejvíce zepředu. V deset hodin bylo odstartováno. Kolem 3 tisíc lidí se vydalo na trať a v zástupu jsme doklusali pod Javorový. Sjezdovky na Javorový jsem se před startem obával, ale první kopec šel tak nějak sám. Pak poslali kategorii Sport dolů do Řeky a tam jsem pochopil, proč je Beskydská sedmička tak těžká. Je to kvůli prudkým seběhům, kde si člověk ani na chvíli neodpočine. Navíc tento první byl veden lesem, přes kořeny a popadané stromy bez nějaké cestičky. Zde jsem si trochu v duchu zanadával na organizátora Libora Uhra. Následovala sjezdovka na Ropici, která se nešla úplně nahoru, ale po cca půlce následoval traverz ke spojnici kategorie Hobby a Sport. Zde jsem chytl první krizi a běžecký úsek v mírném stoupání jsem celý šel. Spojení trati mne postavilo na nohy a dali jsme se do nekonečného předbíhání Hobíků až dolů do Morávky. a1Pak následoval Travný a na sjezdovce jsem se pověsil na gumu za Lumíra. Myslím, že je to opravdu pěkná pomoc, a možná jsme ji mohli aplikovat hned. Nicméně v tom davu to jde fakt těžko. Když už bylo stoupání mírnější a já odpojený, chytl jsem opět krizi. Tentokrát jsem se šoural fakt pomalu a předběhlo nás opravdu hodně týmů. Ve stejném duchu proběhl i seběh dolů do Krásné, kdy jsem až na výjimky vůbec neběžel. Někde tam se zrodila myšlenka skončit na Ostravici v polovině závodu. Na Lysou horu jsem sice chytl docela druhý dech a konečně se začaly mezi týmy tvořit rozestupy, nicméně i tak jsme přišli na Lysou s cca hodinovým mankem proti plánu a s vidinou dokončení závodu v čase kolem 20 hodin. To zejména Lumíra, který se nechtěl úplně dojebat před Elbamanem, utvrdilo v tom, že skončíme na Ostravici. A jak jsme si předsevzali, tak jsme i učinili, a sluníčko na jasné obloze jsme si vychutnávali už jen na cestě do Frenštátu a následně domů. Celkově mě překvapila obtížnost závodu. Myslel jsem si, že v sebězích (které mi tak na LH24 šly) se trochu orazím, ale na to jsem mohl zapomenout. Už dost dlouho jsem neběhal v horách když není zima, a na to se nedá natrénovat nikde jinde než v horách. Kořeny, kameny a rozbitá cesta při několika kilometrovém seběhu to v Kuřimi nenatrénuji. Až B7 půjdu znovu, určitě minimálně dvakrát musím potrénovat v horách, nejlépe v Beskydech.

IMG_9578 To Brněnský Masakr byl ve srovnání s Beskydskou sedmičkou přes svých 2 tisíce nastoupaných metrů vyloženě běžecký (i když kopcovitý) závod. Tady podotýkám, že s obou závodů jsem šel jen polovinu, takže soudím jen podle toho, co jsem zažil. Ve 30 kilometrech, které jsem absolvoval, se do chůze musí přejít na 3 prudších stoupáních (na Babí lom, k Vranovskému klášteru a kousek stoupáni na Nový hrad) no a samozřejmě pak i v téměř horolezeckém úseku po hřebeni Babího lomu, kde člověk musel kvůli kluzkým kamenům používat všechny 4 končetiny. Navíc všechno po cestách a cestičkách, takže se běželo moc pěkně. Když jsem dobíhal k plánovanému ukončení na občerstvovačce v Adamově tak jsem se cítil docela dobře, i když zrovna v tom úseku mne předběhlo několik lidí, a chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že bych pokračoval dále. Pak jsem si vzpomněl na to, že den předem mi bylo tak, že jsem spíše uvažoval, že startovat vůbec nebudu a v klidu jsem v Adamově odkráčel na vlak směr Brno. Absolvoval jsem tedy něco přes 30 kilometrů v průměrném tempu kousek nad 6:30 na kilometr. Odpoledne jsem pak zajel do Řečkovic vrátit chip a shodou náhod jsem potkal znovu Jirku Janušku z Trisportu s kterým jsem se potkal i na startu. Jirka odběhl vynikající závod, a skončil na celkovém 27 místě. Z Trisporťáků přijel do Brna ještě Petr Janďourek. No a ještě bych podotkl, že brát hůlky na tento závod je blbost a naštěstí jsem si je nevzal. Spousta lidí neměla ani batoh s CamelBakem. Tím, že je to docela rychlé a občerstvovačky co 15 km, tak monžná fakt stačí nějaká flaška třeba v ledvince. Tolik poučení pro případné zájemce o tento běh v příštím roce.

 

 

 

Výsledky Beskydská sedmička

Výsledky Brněnský masakr

Fotky Beskydská sedmička, Fotky Brněnský masakr Mag80 a od Dana Orálka (tentokrát jen fotil)

Tags:

Závody 2013

IRONMAN 70.3 ZELL AM SEE - KAPRUN 2013

by Karel 5. September 2013 19:30

První start v zahraničí a osobák na půlce.

Poslední půlka sezóny vyšla na IRONMAN 70.3 ZELL AM SEE-KAPRUN, SALZBOURG, AUSTRIA v neděli 1.9. Moje třetí půlka a vůbec první závod v zahraničí. Je to docela změna po místních závodech, když je na závodě víc jak 2000 účastníků z 61 zemí. I  organizace je jiná a musím říct, že to měli dobře zmáknuté. Odjížděl jsem s cílem dostat se pod 6 hodin, ale vzhledem k tomu, že jsem byl nachcípanej a víc jak týden jsem nic nedělal, tak jsem tomu nedával moc šancí.

Už to je a asi zůstane tradicí na tomhle závodu, protože i letos vyšlo na závod hnusné počasí. Den před závodem i po závodu bylo hezky a jen do závodního dne jsme se probouzeli do vytrvalého deště. Snídani si člověk už moc nevychutná, popadne neopren a maže do depa zkontrolovat kolo a pytle s věcmi na kolo a na běh. Déšť trochu ustal a na 10h se už připravuje první ze čtyř vln plavců v zelených čepičkách. Já jsem samozřejmě v první vlně s profíkama a jsem tam sám. Teda sám z početné výpravy kamarádů z Trisport teamu. Jen udržet náskok, který mi start ve vlnách dá. Přemýšlím jaká bude mela ve vodě a už se startuje.

Plave se mi docela dobře. Sem tam nějaká ta polknutá vlnka a ani nedostávám moc facek od ostatních závodníků. Plave se na dvě bójky a kousek za druhou už mě dohání první modrá čepička z druhé vlny. Třikrát máchne rukama a je pryč. Jedu dál a modrých přibývá. Kontroluju křeče a 200m od břehu trochu přidávám. Z vody už lezu s křečemi, ale to se rychle rozchodí. Najdu si na věšáku svůj pytel na kolo a rychle se převlíkám. Je dost zima, ale risknu to jen v kombinéze. Budu holt muset makat abych se zahřál. Depo je přes celý stadión, nějakých 500-600m. První depo za 7 minut je hrůza. Rychle se rozjíždím na kole a vyrážím na první 45km kolo kola s převýšením 318m. Celkem má trať 91km. Jede se mi dobře i přes neustálý déšť. Jsem rád, že jsem si pořádně seřídil hrazdu a že mi servismani v depu nahustili kola co to šlo. Trať má hodně zatáček, ale je to takové vlnění přes Zell am See a Kaprun. Vyjížďka den předem mi pomohla aspoň trochu zmapovat díry, které teď nejsou kvůli vodě vidět. Na 60km mi začíná docházet do kopců. Ještě jsem nic nejedl, tak jsem na další občerstvovačce dal banán a tyčku. Snažím se najet co nejvíc na kole, abych měl dostatek času pro běh. Na běhu mě poslední dobou berou záda, tak abych měl čas pod 6h i tak. Musím pod 6h jinak mi Vilém vyhrožoval vyhozením z SK Fuga. Ještě bych měl podle něj dát Terku, ale s tím nepočítám. Terka je dobrá a její čas je hluboko pod 6h. Kolo jede rychle a některé měřené 16km úseky dávám s průměrem 44km/h. Dojíždím a druhé depo je už trochu rychlejší i díky chlapíkovi, kterému házím svoje věci z kola a on mi je dává do pytle.

karel_kolo

Na běh vybíhám přesně po 3h 30 minutách, takže mám 2h a 30 minut na půlmaraton. To by mohlo stačit. První tři kilometry se nemůžu rozběhnout. Mám asi na nohou závaží a možná jsem to přehnal na kole. Připadám si jako bych šel a všichni mě předbíhají. Dobíhám do města a vbíhám na první ze tří kol. Tempo mám asi pořád stejné a postupně se posunuju k cíli a déšť ustává. Zatím to jde a záda drží. Na 16km koukám na hodinky a mam přesně 5h od startu. Takže běžím dobře a když to udržím, tak jsem za 30 minut v cíli. Nechce se mi věřit že by to bylo tak jednoduché. Přichází krize na posledních kilometrech, ale snažím se to udržet. Cíl, křeče v cílové rovince a čas 5:36:46. Nemůžu uvěřit, že bych to mohl dát za takový čas. Zlepšení osobáku o 37 minut je šílené. Nakonec jsem dal i Terku o pár minut, tak asi budu moct dál závodit za SK Fuga.

Byl to bezva zážitek zkusit si přímo IRONMAN závod s takovým množstvím závodníků. Výborná atmosféra a organizace. Asi se do Zell am See ještě podívám.

karel_cil

Tags: ,

Triatlon | Závody 2013

Bonatrans triatlon 2013

by Honza 2. September 2013 20:43

Oholené nohy a poprvé na bedně.

Jako každý rok, tak i letos, se konal poslední prázdninovou sobotu Bonatrans triatlon v Bohumíně. Na startu se objevila modro-červená invaze SK Fuga a Novatop Lapierre. Samozřejmě všichni přijeli s pozitivní a přátelskou náladou.

bonatrans_tt

Start závodu byl trochu rozpačitý. Bez velkých příprav se ozvalo 5, 4, 3, 2, 1 a už to jelo. Jako obvykle jsem měl problémy s orientací, ale s vyplaváním jsem byl spokojený. V depu jsem se potkal s Vlastíkem, se kterým jsem odjel i celou cyklistiku. Postupně jsme sjížděli jednotlivé závodníky nebo menší skupinky. Na začátku třetího okruhu nás dojel Honza Malošík z Cyklokrámu (náš nový triatlonový parťák). Ještě ve třetím okruhu se nám podařilo dojet Viléma. Ale asi tři kilometry od depa jsem si špatně najel do zatáčky a peloton mi ujel. Celou dobu jsem je měl na dohled a nemělo cenu se unavovat. Druhé depo jsem měl rychlé a vyběhnul jsem stáhnout maximum, co jen šlo. Ještě u depa mě poplácal Vlastík a povzbudil mě. Běželo se mi výborně a doufal jsem, že to vydrží celou dobu. Nakonec se to povedlo a propracoval jsem se na třetí pozici, kterou jsem podržel až do cíle.

Bylo to super, když jsem viděl ty překvapené a usměvavé obličeje v cíli. Neřekl bych, že když si oholím nohy, že to dopadne až tak dobře :-D Každopádně jsem si celý závod i pomyslnou bednu užil!

Fotky od Kamči K. Výsledky.

Tags:

Závody 2013

60. ročník Malého Svrateckého Maratónu

by Materazzi 29. August 2013 12:10

Místo Pilmana propadák na běhu

Původně jsem měl jít v sobotu Pilmana, nicméně po večerním příjezdu z týdenní dovolené v Rakousku jsem byl tak dobitý, že jsem se rozhodl dát si něco kratšího. Morkomana jsem už nestihl, jelikož ten se startoval už v 9:00 ráno a na terénní triatlon v Jedovnicích jsem zapomněl. Rozhodl jsem se tedy, že si před blížící se Beskydskou sedmičkou zaběhnu nějakou delší běžeckou trať a zajel jsem podruhé do Víru na místní Malý Svratecký Maratón. Závod se běží z Víru do Nedvědice, kde je obrátka závodu, a následně po stejné trase zpět. První polovina mírně klesá po proudu Svratky a druhá polovina závodu je tedy mírně do kopce. Asi 2 km od obrátky se musí vyběhnout kopec ve vesnici Ujčov.

Na startu jsem si zvolil taktiku, že poběžím tempem cca 4:40 na km.  Přišlo mi to jako ideální tempo a tak jsem plus mínus odběhl první polovinu závodu. Po obrátce jsem už zpomalil a nerozběhl jsem to rychleji ani z kopce v Ujčově. Za občerstvovačkou ve Štěpánově, někde na 22km, jsem toho měl už ale plné zuby a chvílemi jsem přešel do chůze. Začaly mě pořádně bolet nohy a chodecké vložky se začaly prodlužovat a převládat. Na 26 km jsem si řekl dost, prostě budu alespoň klusat jen co noha nohu mine, ale prostě žádná chůze. Předsevzetí vydrželo tak půl kilometru, kdy mne nohy tak bolely, že jsem se definitivně vykašlal na jakékoli pokusy o běh. Vydal jsem se tedy na pochod směr cíl. Změna přišla na 30km. To mne předběhli 2 borci staršího věku, z nichž jeden byl v kategorii nad 70 let. To jsem si říkal, tak moc přeci jen nemůžu klesnout, rozběhl jsem se, předběhl je, a až do cíle jsem už vydržel běžet. Čas 2:59:35 si za rámeček nedám a mám obavy, jestli za pár dnů budu schopen s Lumírem absolvovat Beskydskou sedmičku.

Fotky od Dana Orálka (byl druhý za “Mirečkem” – Mulugeta Serbessa)

Výsledky: část 1, část 2 (tam jsem já)

Tags:

Závody 2013

Pilman 2013

by Radan 25. August 2013 20:15

Konečně dokončený závod !

Teď nebo nikdy ! Přesně to jsem si řekl před tímto závodem na poloviční distance iron mana, protože po dvou předchozích nedokončených dlouhých IM má motivace k dalšímu závodění klesla k bodu mrazu. Počasí slibovalo ideální podmínky, cca 20 st., lehce pod mrakem, lehký vítr co si více přát. Myslel jsem, že nás pojede více za SK Fuga, nakonec jsem zůstal sám.

Na pilskou nádrž jsme dorazili společně s Petrem Klodou z Novatopu cca okolo 9h, takže bylo poměrně dost času na přípravu. Trochu nás všechny překvapila lehce zelená voda v přehradě, prý podle hygieniků naprosto nevhodné ke koupání, ale podle závodních komisařů vhodné pro závod. No co, hlavně toho moc nevypít a stejně gely udělají v žaludku mnohem vetší “bordel”, než sinice, takže v klidu.

Z plavání jsem měl jako obvykle největší obavy, navíc start byl trochu zvláštní, kdy se startovalo od hráze z vody, kde všichni už jen šlapali vodu, navíc se startérům nějak utopila startovní páska, takže polovina závodníků byla před páskou. Nakonec se to nějak vyřešilo a šlo se na věc. Vědom si svých plaveckých nekvalit jsem raději zůstal vzadu a tentokrát to bylo jen s pár kopanci. Plavalo se v neoprenu a já jsem si snažil držet na mé poměry vyšší pravidelné tempo a nijak neexperimentovat s technikou, jak to obvykle dělám. A šlo to. Za polovinou prvního kola nás čekala nepříjemná mělčina, kde se nedalo plavat a museli jsme odšlapat asi 50m v bahně. Celkem nepříjemné, ale zase to bylo dobré na oddechnutí. Jen škoda, že ani pořadatelé o tom nevěděli a zjistilo se to až při závodu. Ve druhém okruhu šlo plavání taky dobře a nakonec jsem vylezl z vody pro mně v úžasném čase 40:30. Hurá, začalo to dobře.

Cyklistika už tak slavná nebyla, tady se projevil deficit najezděných kilometrů v tréninku. I když trať je proti Slovakmanovi nádherná, členitá, kopcovitá, v pěkném prostředí Vysočiny, v porovnání s ostatními jsem cítil, že to není ono. I když se mi pár lidí podařilo předjet, pár lidí zároveň předjelo mně. Tajně jsem doufal, že na rozdíl od předchozích IM mě nedojede čelo závodu o jedno kolo (okruh měl 30 km), ale těsně před otočkou druhého kola se za mnou přiřítila motorka Česká televize a hned za ní Džalaj. No možná budu i v televizi hned za Džalajem Veselý obličej V posledním okruhu už došlo ve stoupání i na křeče, ale rozhýbal jsem to a posledních 5 km jsme se začali nahánět ještě s dalším závodníkem a přitom brutálně zrychlili a předjeli ještě dva závodníky před námi. Vypadá to, že rezervy tam ještě jsou a příště bych mohl kolo jet i rychleji. Kolo tedy za 3:24, průměr 28 km/h., převýšení cca 1000m.

Na běh jsem šel se smíšenými pocity, běh mám rád, tak jsem se těšil, ale na druhou stranu jsem měl obavy z toho, kolik ještě zbývá sil. První okruh byl hrozný, nemohl jsem se pořádně rozběhnout, nohy byly težké, únava se začínala hlásit, do kopce menší křeče a už to tady bylo zase, zabalím to i tentokrát, jsem sračka. Neblbni, makej, furt trénuješ a je to k ničemu !! Vyběhnul jsem ten hnusný kopec a věděl jsem, teď nebo nikdy !! Nevěděl jsem přesně, kolik okruhů se běží, na konci prvního okruhu jsem měl na hodinkách necelých 6 km, takže 4 kola, řekl jsem si. Paní na občerstvovačce se mě ptala, kolik mi ještě zbývá, tak říkám tři kola a ony se prý běží tři dohromady !! No divné, ptal jsem se ostatních závodníků a prý tedy jenom 3 okruhy. OK, tím lépe, zvlášť když jsem počítal se čtyřmi. Pak už to najednou nějak šlo, sice žádné závratné tempo, ale tempo, směřující neúprosně k cíli, bez nějakých meziprocházek a dokonce s předběhnutím dalších několika závodníků. Celkem tedy běh jen necelých 18 km (nechápu, a to byl závod Mistrovství ČR …) za 1:34, celkem v cíli 5:44:07, celkově 156. místo z 206 závodníků na startu, dokončilo 187.

Takže celkově spokojenost, hlavně z plavání mám největší radost, v cyklistice jsou rezervy, běh myslím v pohodě, i když na konci jsem si říkal, že by to šlo i rychleji. A důležitý poznatek z tohoto a předchozích dlouhých IM – nejhorší je prvních 5 – 8 km běhu, to jsou nejhorší krize, kdy to mám chuť zabalit, ale když to člověk překoná, tak to už jakž takž jde.

A ještě jedna perlička – moderátorem celého závodu byl slovák, který moderoval i Slovakmana (možná i Oravamana, to nevím ..) a po mém výběhu z vody po plavání měl tento komentář: ŠK Fuga, to sů borci, ktorí nemajů problém vypiť aj desať pív večer před ironmanom a bez problémov pak ísť celý závod !!!” Že bychom byli už tak známí ? Veselý obličej

Výsledky

Tags:

Triatlon | Závody 2013

Doksyman 2013

by Karel 21. August 2013 09:06

Dva triatlony za víkend a osobák na půlce.

V sobotu a neděli 10 a 11.8.2013 se na Mácháči opět konala série závodů Doksyman. V sobotu to byl super sprint 0,3-10-3 a klasický sprint 0,7-30-7, v neděli pak půlka. Vyrazil jsem tam se členy ST týmu na celý víkend a v plánu byl jak sobotní super sprint, tak nedělní půlka.

V sobotu se startovalo ve 12h za příjemného slunečného počasí. Voda měla něco kolem 24 stupňů a plavání spíš připomínalo běžeckou soutěž. Plavání bylo totiž podél břehu a tak nebyl problém dosáhnout na dno. Nevyplaval jsem jako první, ale kolo bylo o dost lepší. Sice jsem při výjezdu z depa skoro přišel o zadní kolo a musel jsem ho zasadit zpět do rámu, ale pak už jsem začal předjíždět a po kole jsem byl na celkovém 6-tém místě, když po plavání jsem byl 32. Běh už byl pak poměrně rychlý a nakonec jsem skončil na celkovém desátém místě a šestý v kategorii z celkového počtu 96 závodníků.

1185244_608103622545865_477752532_n

Po rychlovce v sobotu už jsem jen relaxoval na nedělní  a ten hlavní závod. Přijel jsem poměrně brzo v 9h a byl jsem překvapen, že od registrace se táhla 50m fronta. Škoda, že se nedalo projít registrací už v sobotu. Další nemilou skutečností bylo zdražení startovného na místě z 2000,- na 2500,- bez předchozího upozornění. Mě se to naštěstí nedotklo, ale asi bych byl naštvaný kdyby takhle někdo upravil podmínky startu až na místě aniž by o tom byla jediná zmínka na webu pořadatele. Po 40 minutách jsem už upaloval rychle připravit kolo, namontovat hrazdu a uložit věci do depa. Poprvé jsem byl na závodě, kde nikdo ani nekouknul, jestli mám přilbu a fungují mi brzdy. Zvládnul jsem to akorát a v 11h se startovalo.

Jelikož plavání bylo bez neoprenu, tak jsem zvolil spíše kontrolované tempo a snažil se nedostat křeče. Plavání i s během do depa jsem měl za 50minut, což nebyla žádná sláva, ale neměl jsem žádné křeče. Kolo se jelo na 3 okruhy po 30km. Ze začátku jsem trochu zápasil s hrazdou, protože jsem s ní jel poprvé, ale postupně se to zlepšovalo. Až na pár úseků byla silnice dost kvalitní a na těch nekvalitních úsecích jsem s úspěchem vyklepal a ztratil špunty z hrazdy. Dost nepříjemné byly hlavně úseky zvlněné silnice pod stromy, kde se dalo jet v klidu 50km/h, které mě několikrát dost nepříjemně nakopli. Tyhle úseky mohl organizátor označit. Bohužel jsem musel během kola dvakrát zastavit, protože mne zablokovalo auto a kamion, který se nedal předjet. Myslel jsem si, že jedu docela slušně, ale výsledný čas nebyl až tak dobrý. Kolo s depem jsem měl za tři hodiny. Pak už jen běh, na který jsem se moc netěšil vzhledem k problémům se zády o týden dříve. Běžel jsem opatrně a stejně mě pak ve třetím kole začaly záda bolet. Čas 2:22 mluví za vše. Přes všechny problémy a hodně kontrolovaný závod, kde jsem určitě nejel na maximum, jsem si udělal osobák a dokončil půlajronmenskou trať za 6:13:09.

_MG_5875 kopie

Výsledky super sprint: http://www.irontime.cz/item-93

Výsledky půlka: http://www.irontime.cz/item-94

Foto: https://plus.google.com/photos/101413487411303698479/albums/5912048983368302273?banner=pwa

Tags:

Závody 2013

Miřejovického půlení a pivní půlmaraton

by Karel 13. August 2013 15:44

Tropické teploty na trati a pivní závod.

Kousek od Kralup nad Vltavou se 3.8.2013 konal již čtvrtý ročník Miřejovického půlení. Běžel se tradiční půlmaraton, pak ještě pivní půlmaraton a také se třeba hodnotily nejhezčí půlky závodnic a závodníků.

Závod začal za pěkného počasí v 10h a už od začátku bylo jasné, že bude hodně teplo. Většina trati je po silnici a bez možnosti se ukrýt někde ve stínu. Zároveň je také hodně rovná s minimálním stoupáním.

DSCF9712

Rozběhnuté jsem to měl dobře a šel jsem spíš na standard než na osobák, ale po několika kilometrech bylo jasné, že to bude hlavně boj s vedrem. Až do 16km jsem běžel v pohodě, ale pak mě začaly dost nepříjemně bolet záda. Bolest stupňovala s každým krokem a tempo šlo rychle dolů na 8-9 min/km. Na poslední kilometr a půl jsem se ještě hecnul a přes bolest to rozběhnul. Skončil jsem s časem 2:12:12 a nemohl chodit. Jen jsem se šoural a záda bolela jako čert.

DSCF0121

Od 14 hodin pak následoval pivní půlmaraton, kde byla trať 2x10 – pivo a 1,125 běh. Bylo jasné, že tady na bednu nepůjdu, i když splávek nemám nejhorší. Pomalu jsem si to odběhnul a užil si dvě pivka.

Tags:

Závody 2013

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři