ÖTILLÖ Engadin 2018 Swimrun World Series

by Viktor 19. července 2018 12:45

Nováčkové na startu alpského swimrun závodu.

Od své drahé polovičky jsem na Vánoce kromě bačkor, houpacího křesla a fajfky dostal  startovné na závod SWIMRUN, který by se měl konat ve Švýcarské oblasti Engadin. Z internetu jsem věděl, o co se zhruba jedná, ale po prostudování konkrétního závodu jsem zjistil, že to rovina zrovna nebude a ve vodě se taky nějak neohřeju...., to nejhorší ale bylo, že se tyto závody běží a plavou ve dvojici a na konci té mé spojující šňůry nebude nikdo jiný než náš teamový lídr Lumír (smajlík co valí oči), který dokáže vypnout mozek a jít fakt hranu (tu svou, nikoliv mou:-) ). Už jsem měl v hlavě scény, jak Lumír běží do kopce a já za ním vlaju jak mastný papír  někde v průchodu do doby, než ze mně zbyde jen zkrvavené torzo bez známek života:-). No, Vánoce utekly jako voda a s množstvím svátečního alkoholu jsem na věc rychle zapomněl. Hned v lednu jsem skočil do tréninku s Jardou Hýzlem, který mi dopomohl k letošní formě.... Nicméně závod se blížil a přeci jen to nebyl triatlon či běh, na který jsme všichni zvyklí a krapet mně tížila zodpovědnost, abych závod a prožitek  z něj Lumírovi nepokazil. No co, koupili jsme si oba od Petra Vabrouška SWIMRUN neopren (bez něj by to vážně nešlo:-) ), dali jeden společný trénink a závod byl za dveřmi. Teoreticky jsme byli připraveni:-)

clip_image001

Lumír vyrazil do švýcarské vesničky v rámci své kočovnické tour o nějaký den dříve a hned mi přes whatsap zvěstoval, že vysoká nadmořská výška jde poznat a že to není tak fajn jako u nás v smogem zamořeném Mordoru :-) no a kromě toho, že poprchává, fučí a je kosa jak *** (překlad - hornický pomocník-učeň). Na nadmořskou výšku mi má manželka sehnala homeopatika, které zaručeně fungují a užívají je prý i horolezci, tak proč by nefungovaly na mně :D... Placebo zafungovalo a já po příjezdu v pátek do Švýcar necítil nic... Teda ten vítr, zimu, déšť  samozřejmě ano.... Následně jsem také v sobotu den před závodem cítil teplotu vody v jednom z jezer. Jak jsem předpokládal ve studené vodě se srazilo nejen mé triatlonové ego na minimum:-)

36776548_10155344080661433_3847600848158851072_o

No, alespoň se oteplilo a v den závodu 8.7.2018 mělo být také pěkně. Kontrola výstroje a výzbroje proběhla dobře a s Lumírem jsme naplánovali taktiku, že půjdeme na pohodu a pokud to v poslední třetině půjde, tak zrychlíme. BZZZ, BZZZ, zvuk budíku hlásí (samozřejmě mám jiný tón budíku, ale neumím vtipně vystihnout tu melodii, tak vám BZZZ bude muset stačit), že mám vstávat a vypravit se na start závodu. Vše bylo přichystáno z večera, obloha bez mráčku, tak už jen něco sníst a naskočit s fanoušky do auta na místo startu závodu, který se nacházel ve vesničce Maloja a odkud se pak trať vinula přes několik jezer  "dolů" do údolí, kde byl cíl. S Lumírem jsme se na startu rychle potkali, vyprázdnili měchýře, potvrdili si taktiku a celkem se i těšili na zážitek, který se bude odehrávat doslova v dechberoucím prostředí plném jezer, hor a pasek posetých kravinci od těch  modrých kraviček s nápisem Milka.

36810622_10155345978881433_7416592695449092096_o

V 8:00 byl start...teda měl být, zde pověstné švýcarské hodinky krapet zaspaly a my vyběhli asi  v 08:04.... V Japonsku by za to padaly hlavy, ale tady nic :-). Celý závod byl nahráván LIVE a hned před startem se v úvodní reportáži objevila i moje Kamča, která při fotografování našich maličkostí opakovaně běhala v záběru kamery a drcla si i do reportérky (samozřejmě to lze dohledat na internetu, kdo by měl zájem).

36860342_1720768604625999_4831885143402610688_o

Zpět k závodu... po startu vyběhlo XY dvojic (bylo přihlášeno tuším 175 párů a v cíli se objevilo 135, ale mnoho jich ani nepřijelo) a hned do kopce k prvnímu jezeru na 40km dlouhou běžeckou trať s převýšením okolo 1600 (a to vše v neoprenu!). Po celou dobu závodu jsme se pohybovali v nadmořské výšce 1750 m.n.m až někam k 1900? těžko říct. Po asi čtyř kilometrovém běhu jsme si dali 300 metrů v křišťálovém jezeru a po něm hned zase do kopce. Zde bych trať přirovnal k trati Oravamana….úzká stezka "hore kopcom" a potom "dole kopcom"....no prostě něco pro moje koleno, které jsem ještě cítil ze svatby Honzy Zubaře a jeho teď již chotí opravářky psů (veterinářka):-). Po seběhu do blízkosti startu, kde byla občerstvovačka, zde pouze s tekutinami a mými fanoušky  - Kamčou a tchány - se pokračovalo k dalšímu jezeru o dost chladnějšímu, než tomu výše položenému (jak překvapivé, ale zřejmě to dělala hloubka jezer, kdy to poslední bylo podle mně nejchladnější). Nebudu to prodlužovat... šup do vody, z vody ven, pomoct si svléknout neopren do půli pasu, "hore kopcom" "dole kopcom", oblíknout neopren, nasadit čepku brýle, packy, piškot mezi nohy a šup do vody.

36838552_1720768837959309_1728543531401740288_o

Tohle se samozřejmě opakovalo, kdy ve vodě jsme byli 8x a nejdelší plavání mělo asi 1400 metrů. Zde bylo zajímavé sledovat, jak tělo po "výběhu" z vody nefungovalo... hlava se motala, nohy jak ze dřeva... prostě se krev přesouvala jen k těm orgánům, které byly potřeba. Přeskočím k poslední části závodu, kde po nejdelším plavání následoval dlouhý výběh a seběh zpět k vodě. Energie už ubývala, ale i tak se nám podařilo všechny spíše předbíhat. Poslední plávání v délce 600 metrů před závěrečným během bylo u mně i u Lumíra okořeněno o křeče v plaveckých svalech, které už toho chladu a šesti kilometrového plavání s packami měly zřejmě dost. Na posledních dvou kilometrech jsme se ještě museli trochu kousnout, neboť dvojice, kterou jsme "zařízli" na plavecké části nám to evidentně chtěla vrátit na běhu, ale marně:-). V cíli nás jen vítali slovy “Welcome guys from the Czech Republic , Lumir and Viktor, SK FUGA” v čase 7:43:42 na 82 pozici.

36813565_1720768487959344_938126565181489152_o

Čekali nás tam taky dvě Kamči, jedna Lumírova a jedna moje, rovněž jeho potomci a mí tcháni. Tímto bych chtěl všem fandům poděkovat za jejich podporu a psychickou pomoc na trati, kde přejížděli jak zběsilí, aby nás podpořili kde to šlo:-) Naštěstí se mé obavy nepotvrdily a myslím, že nám s Lumírem taktika vyšla na jedničku, podporovali jsme se, pomáhali si, dokázali předvést i nějaký výsledek a tak by to mělo být;-) Sice jsme s i řekli, že výběhy a seběhy už nikdy, ale kdo ví, znáte Lumíra.... :-)

Výsledky.

Tags: , ,

Závody 2018

Bude ako nebolo, aneb ORAVAMAN 2016

by Viktor 27. července 2016 19:40

Trošku extrému na Oravě.

Po pravdě ani nevím, který ročník ORAVAMANA se to letos konal, ale rozhodně vím, že jsem tady nebyl poprvé :-)…..tedy pro mně již tradice. Do Zuberce jsme dorazili (já, Kamča, a tcháni Novotní) v pátek, den před závodem, kdy kromě potřebné registrace, „nafasování“ věcí, se ještě téhož dne musí odevzdat kolo, které následně pořadatel připraví do depa u Liptovské Mary a taky pytel s věcmi na běžeckou část. To vše je nutné, vzhledem k tomu, že tam kde skočíte do vody, taky nedoběhnete do cíle.

V mých očích pod taktovkou již zkušeného Petera Paly vše fungovalo jak má a tak jsem již v 06:00 hod. ráno seděl v autobuse směrujícího ze Zuberce právě na plaveckou část. V autobuse pro fanoušky se za mnou vezla má psychická podpora. Hned ráno bylo jasné, že žádná „opalovačka“ se konat nebude, pofukovalo, mírně pršelo a teplota okolo 12ti stupňů s tím, že počasí mělo zhoršující se tendenci.

Depo u vody bylo připravené, kolo na místě a teď už jen čekat. Vítr začal sílit a většina startujících a fanoušků se oblékalo do všeho možného a nejlépe bylo snad v 16ti stupňové vodě. Přišel čas a Peter odstartoval plaveckou část, skládající se ze dvou kilometrových okruhů. Plavání mi celkem šlo, samozřejmě jsem pár karate úderů schytal, ale od první bójky už to nebylo tak zlé. Právě plavání od první k druhé bójce bylo okořeněno tím, že se plavalo proti silnému větru a tedy i vlnám. Plavání jsem ukončil v čase 35:17, což ušlo…co ale nešlo bylo první depo, které proběhlo v nekonečném čase 7:16…..prostě narvat na sebe kožich a sněhule nějakou dobu trvá:D IMG-20160716-WA0004

Šup na kolo a už to svištělo….kolem mně vítr:D Bylo jasné, že dnes to bude boj o to nevzdat, a proto jsem se naladil do úsporného a silného morálního režimu. Pršelo, vítr foukal, na horské sedle v kopcích teplota kolem 5ti stupňů. Tam, kde se z kopce jede 70 km/h, jsem jel 30tkou, po rovině proti větru stěží něco přes 20 km/h….no chuťovka.  Po cestě jsem viděl pár odřených kluků po pádu, pár stálo u cesty v kopci  v křečích z prochladnutí. Prostě kromě kopců nám místní  Tatranký Krakonoš připravil pěkné počasí, ať to nemáme úplně zadáčo:D Zde bych chtěl poděkovat svému neúnavnému fan klubu, který byl nejhlasitější ze všech a to navzdory nekončícímu dešti:D:D Náladu jsem měl i přes počasí dobrou, takže jsem obecenstvo bavil hláškami, zda nemají náhodou zmrzku, že bych si dal  a jednu filmovou „kde jsou moje blatníky“. Na Ťatliakovou chatu jsem dojel těch 90km za 4:37, což byl oproti loňskému ročníku o dost horší čas, ale nebylo se čemu divit. Depo taky stálo za to, 8:41 a to jsem se musel opírat o nějakou paní, když jsem se převlékal do suchého, abych vzápětí mohl zase zmoknout :D

Nicméně na běh jsem se těšil, alespoň jsem měl suché boty. Takže „šup“ od chaty směrem na Rakoň, kde cca v polovině kopce na sedle Zábrať stála horská služba, která nás odkláněla od vrcholu, jelikož zde zakázala vzhledem k počasí vstup. Napadlo mně, že to dneska bude asi kratší, ale to jsem se spletl:D Organizátor nás po seběhu zpět do údolí nechal na opačném kopci vystoupat až na vrchol sjezdovky Spálená. Zde si myslím, že si Peťa Pala musel na svou adresu vyslechnout hodně sprostých slov. Mi to ale bylo nějak jedno, prostě jsem šlapal. Z vrcholu sjezdovky to už bylo do cíle jen z kopce, takže nálada byla dobrá. Po cestě jsem potkal závodníka, který přes mlžící se brýle neviděl na cestu a protože jsme měli podobné tempo, tak jsme to posledních 6 km dotáhli do cíle společně a o tom to je…..Čas běhu na 20 km (dle hodinek) 2:51, celkový pak 8:19:59. Děkuji svému fan klubu, všem organizátorům, záchranářům, kteří byli opravdu na každém kroku. Tak snad příští rok BUDE AKO NEBOLO!

PS: málem bych zapomněl na Martina Bilouse, který zde za FUGU taky bojoval na o chlup kratší trati.....myslím, že by zde rovněž napsal pár řádek o překrásném počasí, které nás potkalo:-).

Tags:

Závody 2016

Běh o pohár Jehnic

by Viktor 18. listopadu 2015 23:17

První závod zimního Brněnského běžeckého poháru

Vzhledem k tomu, že náš dům je již hotový a jsem už "brňák jako noha", tak jsem se vydal na první díl zimního běžeckého poháru, který se běhá v okolí Brna. První závod se běžel v obci Jehnice, což je od našeho nového bydliště asi 5km, takže nebylo nad čím uvažovat :-) Od Slovakmana jsem pořádně nic nedělal, v bazéně se topím, na kole jsem byl jen jednou a tak jsem byl zvědavý na běh, kterému jsem se také moc nevěnova l..... ale co, nějak se začít musí. Ráno jsem se probudil, vlezl na váhu, která mi ukázala, že začínám sbírat tuk na zimní měsíce 95,5kg....nenechal jsem se odradit a v 11:45 hod. něco přes 400 bežců vyrazilo na trať v délce 10990 metrů, které uvádí pořadatel (Garminy mi ukázaly v cíli 10390 m) . Běžely se dva okruhy, vesměs po štěrkových cestách, polích a trochu toho asfaltu, s nějakým tím převýšením.....cca 240 metrů (no prostě rovina vypadá sakra jinak :-) )

Nevěděl jsem jak na tom budu, tak jsem volil tempo, kterému jsem věřil, že mně dovede do cíle. Po dvou kilometrech jsem se cítil dobře, tak jsem přidal a začat stahovat nějaké ty soupeře. K mému překvapení jsem ve druhém kole zahlédl dres SK FUGA, v kterém byl oblečen Vilém. Viděl jsem, že jsem na tom o něco lépe a tak jsme se pozdravili a zkusil jsem mu utéct, což se mi podařilo a do cíle jsem doběhl jako 214ctý v čase 48:53, což mně mile překvapilo, vzhledem k okolnostem :-) Vilém byl kousek za mnou 227 místo a čas 49:31. V cíli jsme s Vildou prohodili pár slov a ten mně hned zaúkoloval, že mám napsat článek. Ve srovnání s Ironmany, které podniká zbytek členů to sice nic není, ale aspoň víte, že Brněnská jednotka stále žije :-)

Výsledky tady

Tags:

Závody 2015

Oravaman 2015

by Viktor 20. července 2015 21:49

Nové tratě kola a běhu = těžší závod než loni.

Propozice pátého ročníku Oravamana slibovaly přitvrzení na cyklistické i běžecké části, což mělo na trati 2km plavání, 90km kolo a 21km běh udělat celkové převýšení 3300 metrů. Do obce Orava jsme se za tým SK FUGA vydali pouze dva, Martin a má maličkost (spíše velikost :-) ). Martin se z obavy o své koleno v době registrace raději přihlásil na kratší verzi 1/37/14 a tak jsem neměl pořádně s kým bojovat, i když bych stejně zřejmě prohrál....kopce prostě nejsou moje hobby:-) Kdo na Oravamanovi byl, tak ví, že pod taktovkou mladého, leč zkušeného organizátora vše šlape a Petr Paľa si laťku nasazuje stále výš a výš.......takže k průběhu bezproblémové registrace a celkové organizace není co napsat :-)

V sobotu jsme my, co jsme šli "plnotučnou" verzi v 08:00 skákali do vody. Plavání mi šlo celkem od "ploutve", první kiláček  a okruh jsem měl něco pod 17 minut, v druhém jsem někde zakufroval a tak jsem měl plavání celkově za cca 37 minut. Plavalo se mi dobře, zadrženě....den bude dlouhý, říkal jsem si a nebyl jsem daleko od pravdy:-)

Na kole jsem se musel chvíli rozjíždět, ale nakonec jsem se dostal do své "kůže". Nová cyklistická trať vypadá ve zkratce následovně....od vody přes Huty do Zuberce a kousek za něj (jako tomu bylo tuším v druhém a třetím ročníku), poté zpět do Zuberce, Huty a dolů pod kopec směrem k vodě, kde byla otočka.....nahoru Huty, Zuberec a závěrečné KARATE k Ťatliakově chatě a místa začátku mého běžeckého utrpení. Na kole to na moje poměry celkem jelo a dal jsem ho za 4:05 hod, i když jsem se poslední kilometry k Ťatliakově chatě motal jako nudle v bandasce, ale kdo z nás se tam nemotal, že? :-)

Po sesednutí z kola jsem se cítil vyčerpaný, snad za to mohlo to teplo, které atakovalo tropické hodnoty, nebo jsem to přepálil na težším kole, ale na výstup k vrcholu Rákoně jsem se vydal šnečím tempem. Letní počasí si v době mého výstupu k vrcholu začalo dělat své a nedaleko se začala formovat pěkná bouře, která ve výši 1800 metrů není žádná legrace a tak jsem po výstupu na Rákoň od horské služby dostal instrukce, ať mažu rychle dolů.....někdy těsně za mnou se pro ostatní účastníky závod z důvodu bouře uzavřel a byl z důvodu bezpečnosti startujících ukončen. Když jsem běžel dolů po hřebeni, tak se cca 1km po mé pravici děly pěkné věci.....kromě toho, že jsem zmoknul, jsem se málem i po..... Myslím, že jsme měli všichni štěstí, jelikož nás epicentrum bouře těsně minulo. Dále běh pokračoval standartně až pod kopec, kde byla jediná, avšak výživná změna. Běželo se na parkoviště, kde byl v minulosti cíl a tam podél sjezdovky cca něco přes kilák nahoru.....následoval seběh, který vedl takřka až do cíle, kde jsem se dobelhal v čase 8:03:39 hod.. (loni 7:09:47 hod.) hodinky mi naměřili převýšení cca 2900 metrů. 

Celkově jsem však z výsledkem spokojen a Oravaman se pro mně stal již tradicí:-) Atmosféra výborná, fandí celá vesnice a vo tom to přece je :-) Martin byl se svým výkonem na kratší verzi v čase  3:55:45 hod. zřejmě spokojen a tak jsme to spoleně na after party při pivku oslavili. Poděkování patří samozřejmě manželce Kamilce a jejim rodičům, kteří mně po většinu závodu povzbuzovali a fandili  :-) Kdo se příští rok přidá??

Výsledky plné verze a kratší verze.

Tags: ,

Závody 2015

Běh Drahanskou vrchovinou 2015

by Viktor 22. března 2015 20:34

Zahájení závodní sezóny první jarní den.

V letošní sezóně jsem se rozhodl vynechat jarní maraton z logického důvodu, že bych prostě nedokázal překonat svůj dosavadní nejlepší čas a tak jsem se v sobotu 21. 3. 2015 vydal na mi neznámý běžecký závod "Běh Drahanskou vrchovinou". Start byl kousek od Brna a startovné 50,-kč, trať dle pořadatele 14500 metrů (Garminy nakonec naměřily 13870 metrů), prostě takový "domácí" závod :-) Pro porovnání v ten samý den se konal běh Lužáneckým parkem, kde se běželo 8km a startovné bylo 500,-Kč, což mi už přijde trochu přitažené za vlasy.

IMG_20150321_113410

Vše po startu v 10 hod. probíhalo standardně, bohužel jsem neměl představu jak trať vypadá a tak jsem se prostě držel ostatních. Prvních 5 km bych přirovnal k trati v Kobeřících a od 5tého km se to však začalo zvedat až na 10km. Od 10tky do cíle nějaké vlnky a závěr byl z kopce. Ve své kategorii jsem doběhl na 26tém  místě v čase 1:07:05 s průměrným tempem 4:50 min/km, převýšení 358 metrů. Vítěz to měl těsně přes 50 minut :-) Po závodě jsem se cítil dobře a tak jsem rád, že příprava na novou sezónu se v novém bydlišti začíná rozjíždět:-) Kamilka mi samozřejmě na trati fandila, snad jí to trochu nakoplo a příště poběží taky!

Výsledky muži a ženy.

Tags:

Závody 2015

Beskydman 2014

by Viktor 28. července 2014 11:09

Nový zavod v Beskydech.

Dne 28.6. 2014 jsem se za SK FUGA společně Honzou Malošíkem (dále jen  Malda :D ), Adamem a Kájou zúčastnil nultého ročníku Beskydmana. Z dalších kamarádů jsme se zde viděli s Peťou Klodou a Vlastíkem Klapkou, který už byl mnohými z nás na sportovním poli pohřben :-) Pár slov jsme prohodili i s Peťou Paľou, mozkem a srdcem již legendárního Oravamana.

Jak jsem se již zmínil, tak se jednalo o nultý ročník a šlo vidět, že organizátoři v některých věcech tápou... Nicméně nikomu z nás to na dobré náladě neubralo a společně jsme se po startovním výstřelu (pokud nějaký byl) vydali zdolat 1500 metrů "plavmo" tuším, že 52 km "kolmo" a 15 km "běžmo" :-) Plavání probíhalo na Žermanické přehradě, cyklistika se z této rekreační oblasti jela kopcem a nekopcem (více kopcem) na Visaláje a zde byl připraven výživný (ne však na vodu, což vysvětlím později) běžecký okruh.

beskyd_3

Jak jsem již tušil, tak voda byla jako obvykle mokrá a studená :-) Plavání mi celkem šlo a až na špatnou viditelnost bójek (kanystrů) to utíkalo. V druhém okruhu plavání jsem podle zelených kompresek poznal Maldu, jak se kolem mně motá, jako delfín s chutí k páření :D...k tomu nakonec nedošlo a z vody jsme vyskočili takřka společně i s Adamem.

beskyd_4

Na kolo jsem, myslím, sedal první, ale ještě, než jsem zacvaknul tretry, tak mně Malda bral......za chvíli jsem už neviděl ani ty jeho brčálové kompresky. Po nějaké (velmi krátké) době mně rubnul i Adam a vytvořil mezi námi již pověstnou fugu :-) Asi v polovině cyklotrati jsem se po přepáleném začátku dostal do svého tempa a v rovinatých pasážích začal stahovat náskok Adama, až jsem ho ke svému velkému úžasu předjel.....to však netrvalo dlouho a do konce cyklistiky jsem po otočení viděl jeho nezaměnitelnou přilbu o velikosti rozpůleného melounu, jak se blíží:-) Do depa jsem však přijel první a vydal se na "běh". Malda, Kloda a dalších 7 borců už bylo na běžecké trati.....ANO, prý jsem dojel jako devátý! (promiňte ty emoce, tohle se mi nikdy nestalo).

beskyd_2

První kilometr jsem si chrochtal blahem, jak mi to jde, ale z tohoto snění mne po chvíli vytáhl do reality majitel melounové přilby...."Adam, mne předbíhal plavnými kroky šelmy" (pozn. citace z filmu Muž z Acapulca) a vypadal, že zrovna vyběhl štafetu. Od té doby to se mnou šlo už z kopce, protože prostřední část trati byla z kopce :D Co dodat...nožky mě bolely, soupeři mě brali jeden za druhým. Po cestě jsem se snažil nalézt nenalezitelnou občerstvovačku a uvažoval jsem, že napodobím svého psa, který vymete každou kaluž...odolal jsem však zvířecím instinktům a nedělal ostudu týmovému dresu:-). S občerstvovačkou pořadatele pochybili a v cíli jsem je za to náležitě pokáral pohledem! Do cíle jsem se spolu s ostatními žíznivci dobelhal.....tímto bych chtěl poděkoval kamarádovi Péťovi Klodovi, který mne odradil od toho, abych si vzal Camelbag se slovy, že na běhu bude vody dostatek :-).

beskyd_1

Co dodat....celkově jsem dorazil na 19. místě ze 47 dokončivších. Malda krásný 7. flek, Adam parádní 13. a Kája 31. Po vychytání chybiček to bude jistě pěkný závod a pokud se nebudu účastnit jiného, tak se příští rok rád zúčastním.

Celkové výsledky.

Tags:

Závody 2014

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři