Blanenský plecháč 2018

by Materazzi 20. června 2018 15:40

Můj první letošní triatlon

Zatímco většina týmu závodila v Karviné, já byl doma na jihu a šel si zazávodit po roční pauze do Blanska na místní sprint triatlon. Je to sice sprint, ale s velmi výživným profilem. A po loňské změně trasy běhu je to ještě výživnější.

Já měl letos v tréningu dva 3 týdenní výpadky, a jelikož jedu teď v sobotu Moraviamana, tak jsem si naordinoval 4 těžké týdny, ať něco natrénuju (hlavně kolo, kde sem neměl skoro nic najeté). Vše jsem zakončil právě v Blansku. Pěkné počasí přilákalo rekordních 160 startujících (normálně chodí tak sto). No bylo jasné, že na 300 metrovém okruhu přehrádečky, či spíše rybníka Pálava to bude masakr. A skutečně - obě kola v chumlu plavců, občas nějaké šťouchanice a nakonec přes 12 minut, což bylo za mne v Blansku možná nejhorší plavání. Na kole mi to ale celkem jelo. Po těch nejprudších stoupáních jsem se zabudoval do docela silné skupinky, a poodjelo mi pár lidí až v prudkém sjezdu do Blanska. Přeci jen mám v těch techničtějších sjezdech respekt a není to poprvé, co jsem v těch pasážích z někým ztratil kontakt. Kolo nakonec za 42 minut, což pro mne je jeden z lepších časů historie. Následoval běh. Pro mne poprvé po nové trase lesem do Těchova, a pak po panelce dolů zpět. Tak tohle mi tedy vůbec nesedlo. V lese nahoru jsem se trápil a pak dolů jsem to stejně nerozběhl. No celkem tragédie.... ztratil jsem tak kolem 15 pozic na blbém ani ne 5-ti kilometrovém běhu. Nakonec čas 1:20 a celkově 73 místo. Takže mírně lepší průměr ....

No pro mne to znamená, že na kole jsem asi zamakal dobře, a neměl by to být asi hlavní problém v Otrokovicích, jak jsem se obával. Nicméně narychlo piluju plavání, ať pro mne neskončí v sobotu závod po úvodní disciplíně. No a běh to už je jedno. Kilometrově mám letos naběháno dost, tak to musí nějak jít.

To je ode mne vše. Zdravím všechny Fugáky.

Výsledky Video 

Vilém

 

Tags:

Triatlon | Závody 2018

Karvinský triatlon 2018

by Karolína 18. června 2018 08:30

Karvinský triatlon – klasika, kam se rádi vracíme.

Sobota 16.6. patřila Karvinskému triatlonu, mé srdcovce. Na start se poprvé postavil i Ondra a také další fugáči – Lumír, Viktor, Martin B. a Adam.

Tradičně se plavalo na dvě rozplavby v karvinském bazénu – 750 m. Viktor, Martin, Ondra a já jsme v bazéně vytvořili silnou čtyřku. Bohužel se mi při obrátkách začala tlačit voda do brýlí a první opravení odstartovalo sérii dalších. Martin s Ondrou mi odskočili asi o délku těla, nicméně svůj náskok si drželi jen do 15. bazénu, kdy se situace obrátila a já jsem se dostala před ně. Viktor se ale vytáhl a uplaval nám skoro o celý bazén. Čili pak už jsme se viděli až v cíli.

Přímo z bazénu se sbíhá po schodech do depa. Teda pokud někdo hodlá marnit čas, tak zde má k dispozici i šatny, kde se může pohodlně převléci do suchého, udělat si make-up, navonět se a vyjet až pak. Tipla bych si, že z Fugáčů tuto zkrášlovací proceduru nikdo neabsolvoval. Takže rychle na kola a do provozu. To byl letos trochu oříšek, protože, kde se dalo, tak mě někdo zdržoval. Kruháč jsem probrzdila, což nahrálo klukům, kteří do něj přijížděli o 2 sekundy později než já a mohli ho tak projet v plné rychlosti. Sprostě kolem mě prosvištěli, zatímco já jsem se teprve rozjížděla. Následovala křižovatka s červeným světlem. Kdyby tam nějaký policajt byl a viděl, jakým způsobem ji kluci projeli, sebere řidičáky i jejich rodinám. Mě to vyšlo na oranžovou a opět pech s rozložitým náklaďákem, který navíc za dalších 10 m zatáčel doprava a zastavil mě podruhé.

Pak už to šlo ale jako po másle, brala jsem jednoho závodníka za druhým. Jen kluky, pohodlně zaháčkované, jsem měla pořád v dálce.

IMG_20180616_110802

Depo u mrtvolky. Do běžeckých bot a lesoparkem mírně zvlněným terénem dvě kolečka v poslední disciplíně. A už jsem je měla nadohled. Nejprve jsem u pískáče předběhla Ondru, který hekal, že to celé odtáhl a už nemůže, a hned na to Martina. To měli za drzost :)

IMG_20180616_110755

Do cíle jsem tentokrát dorazila v rekordním čase 1:19:12 a půl minuty za mnou nečekaně Ondra, který se v druhém kole musel pořádně kousnout a hned napoprvé si v Karviné taky zaběhnout takhle super čas. V mužích obsadila SK Fuga s Lumírem v čele překvapivě všechny první příčky.

IMG_20180616_112045

Opět to byl krásný závod a moc děkuji rodině Červených a dalším organizátorům, že ho takhle připravili, a v podstatě i odzávodili. Za rok zase naviděnou!

IMG-20180616-WA0000

Výsledky.

Tags:

Závody 2018

Czechman 2018 - interview s čerstvým polovičním ironmanem Ondrou

by Karolína 5. června 2018 23:14

Tags: , ,

Závody 2018

Czechman 2018 - aneb spíše Survivor než Finisher

by Kuba 4. června 2018 17:20

Úspěšná premiéra na tratích polovičního ironmana.

Pro svou premiéru na tratích delšího triatlonu jsem si nedobrovolně (ještě jednou dekuji ostatním členům SK Fuga za darování slotu :) ) vybral oblíbený Czechman. Na přípravu bylo relativně dost času a také zdraví v průběhu tréninku jakž takž drželo, takže jsem před závodem necítil nějakou velkou nervozitu. Snad kromě první disciplíny. Plavání totiž není zrovna mé nejoblíbenější, především pak v „živé“ vodě společně se stovkama dalších nabuzených nabušenců. Na závod jsme vyrazili den předem a docela odpočinutí dorazili na místo v sobotu někdy před devátou hodinou, takže jsme měli dostatek času na přípravu našeho vybavení či našich těl. Chtěl bych poděkovat Lumírovi za „teoretickou“ přípravu co se týče depa a vlastně všeho kolem závodu. Už v průběhu dopoledne bylo jasné, že nás čeká horký den, a to jsme ještě neměli ponětí o větru, který nás po výjezdu z místa startu čekal.

Ale to předbíhám. Před 12 tou jsme se všichni potkali na místě startu a po krátkém, ale (ale jak se ukázalo pro mě osobně) důležitém rozplavání se šlo na věc. Mým cílem bylo hlavně plavání absolvovat tak, abych přežil a příliš neztratil. Nicméně celou dobu se mi plavalo vážně dobře a kromě dvou malých křečí a asi padesáti malých či větších kontaktů s ostatními závodníky jsem lezl za 34:50 z vody. Koukal jsem na hodinky v pozitivním šoku a zatímco ostatní se usmívali do fotoaparátů, já protahoval křeč a následně kulhal do prvního ofiko depa v životě. Trvalo asi déle než by mělo, ale na druhé straně jsem alespoň nic nepokazil a nasedl v pohodě na kolo. Od druhé disciplíny jsem asi osobně čekal více, těch cca. 91,5 Km dle Garminu jsem absolvoval za 2:38 s tím, že první polovina byla dle plánu zhruba pod 1:15, ale především na začátku druhého kola to nějak nešlo. Asi se projevila nezkušenost a začalo mi malinko docházet, a to díky horku a hlavně nepříjemnému větru, který foukal až moc často proti. Ke konci cyklistiky jsem už také myslel na poslední disciplínu a nedojížděl úplně na maximum. Druhé depo proběhlo také v pořádku a vyrážel jsem na běh, na který jsem se v před závodem v uvozovkách těšil. Nicméně triatlon mě již začal vyučovat.. Jak na křeče při běhu netrpím, tak první jsem dostal hned asi po sto metrech a dá se říct, že se mě držela až do cíle. Nemohl jsem se dostat na plánované tempo, otázka je, zda bych toho byl i bez těch křečí schopen :). Zhruba od poloviny běhu už to bylo o tom nějak solidně dokončit, protože už bylo jasné, že se mi můj smělý, ale tajný cíl, dát to pod 5h., nepodaří splnit. Na posledních třech kilometrech se mi ještě přece jenom podařilo se malinko kousnout a nakonec jsem do cíle dorazil v čase něco přes 5:02.

IMG_9695

Celkově to znamenalo 110. místo v mužích, 29. místo v kategorii a druhé místo v rámci SK Fuga. Celý závod a mou účast, i přes to velké vedro a vítr, nakonec hodnotím velice pozitivně. S plánem dávat si Magnesium týden před závodem ráno i večer, se těším se na další, kde se mi snad podaří se pod těch 5h dostat.

Časy dalších Fugáčů:
Lumír Hlaváč - 4:46:38
Kuba Šumpich - 5:02:36
Martin Kučera - 5:04:22
Viktor Kubita - 5:13:50
Lukáš Topiarz - 5:16:56
Adam Valošek - 5:19:03
Karolína Píchová - 5:25:03  3. místo v kategorii 
Ondra Pícha - 5:52:37
Karel Uhlíř - DNF
Honza a Petra Hrabcovi (štafeta) - 5:06:32

Výsledky.

Tags: , ,

Závody 2018

SK Fuga Prestige 2018

by Lumír 14. května 2018 08:17

Tréninkový triatlon.

V neděli 20. 5. 2018 v 10:00 ostartuje tréninkový triatlon na tratích Albrechtického Triatlonu - SK Fuga Prestige. To znamená plavání cca 750m bude ve 3-4 okruzích, bójka bude člun na vodě. Kolo je cca 22km a běh 6km. Zajištěno bude měřeni času a hlídaní věcí v depu. Klasické depo postavené nebude, bude jen zajištěno hlídaní odložených věcí.

Základna závodu bude na stejném místě jako při Albrechtickém Triatlonu, tam budeme také odkládat věci.

Trať na kolo ani na běh nebude nijak zajištěna, jedná se pouze o trénink a vyzkoušeni si všeho potřebného před závodem. Občerstvovačka taky žádná nebude, takže si sebou vezmi vše co potřebuješ. Startovné se žádné neplatí.

Časový plán:
9:30 sraz na Deváťáku na Těrlické přehradě, ulice U Štoly, Albrechtice.
10:00 start triatlonu

Pokud máš zájem se přidat, tak napiš na email lumir.hlavac@skfuga.cz.

Tags:

Závody 2018

Pálava Race 2017

by Adam 18. července 2017 09:33

Půlka v trošku náročnejsích podmínkach.

V sobotu 15.7. se konal druhý ročník závodu na halfironmanských distancích Pálava Race. Z našeho týmu se závodu účastnili: Vilém, Martin, Adam. Závod se jede v krásném prostředí Pálavy na jižní Moravě. Letošní ročník byl okořeněn účastí Filipa Ospalého, který zde absolvoval svůj poslední závod své bohaté a úspěšné kariéry. Díky obrátkovým tratím jsme i my závodící daleko za ním mohli pozorovat, jak mu to pořád parádně jde.

DSCN1538

Plave se v nádrži Nové Mlýny – tady jsem byl trochu zklamán čistotou a možnostmi vstupu do vody. Jedná se o největší nádrž na jižní Moravě a když začne foukat, vytvoří se pěkné vlny – letos kvůli nim pořadatelé zkrátili plavání údajně o cca 200m. Navíc kvůli teplotě vody hrozil zákaz použití neoprénu. Teplota vody se v týdnu před závodem pohybovala kolem 26C. Těsně před závodem pršelo a dost se ochladilo, takže neoprény nakonec povolili. Plave se jeden velký okruh. Při pohledu na rozmístění bóji určujících trať téměř v nedohlednu na rozbouřené vodní hladině to nevypadalo moc příjemně.

Cyklistická trať je obrátková z Pavlova do Lednice a zpět. Má to výhodu v kontrolování rozestupů mezi soupeři. Kvalita asfaltu není moc vysoká, ale jet se na tom dá. Téměř celá trať cyklistiky byla pro běžný provoz uzavřena. Silnice nejsou moc široké a míjet se tam ještě s auty mohlo být trochu nebezpečné. Jede se 3x tam a zpět. Letos to bylo tam s větrem, zpátky proti.

DSCN1569

Běžecká část opět obrátková po hrázi novomlýnské nádrže. Celá trasa vede po „asfaltu“ – kvalita ale mizerná. Spíše to jsou nějaké šutry zalité asfaltem. Běží se 3x tam a zpět. Ve směru tam mi trasa při pohledu na nikde nekončící val hráze přišla nekonečná – obrátka v nedohlednu. Při parném a slunečném letním dnu to musí být peklo. Nikde kousek stínu.

Adam: Na závod jsem se těšil, bohužel se pro mě od počátku vyvíjel dost smolně. Na startu plavání jsem si při vstupu do vody pořezal chodidlo o nějaký kámen. Dost to štípalo a nepříjemný byl hlavně ten pocit, že jsem nevěděl, jak moc je noha pořezaná a do toho navíc ta špinavá voda. Ale plaval jsem dál, no spíše bojoval s vlnama. Z českých nádrží na takové vlny nejsem vůbec zvyklý. Letos jsem se plaveckému tréninku věnoval více než v předchozích letech, tak jsem byl zvědav, jak se to projeví v závodě, ale budu si muset počkat. Velké vlny a zkrácené plavání zapříčinily, že čas moc nejde porovnat. Na kole jsem po ujetí osmi kilometrů chytil defekt zadní galusky. To už jsem si říkal, že něco nechce, abych dnešní závod dokončil. Tak jsem zastavil a začal se patlat s tmelem. Ten samozřejmě nebyl nejčerstvější, nakonec se mi povedlo z tuby něco dostat a narvat to do galusky. Mini pumpičkou jsem galusku nafoukl, aby se na tom dalo jet a doufal, že už další defekt nechytím, protože tmel už došel. Pocitově mi oprava trvala věčnost (porovnáním času na tachometru a ve výsledku 10-11minut). Lehce demotivován jsem pokračoval v závodě s cílem alespoň dokončit. Takový propad startovním polem má tu výhodu, že pak člověk už jen předjíždí, což dodá trochu optimismu. Před běžeckou částí jsem měl obavu, jestli půjde běžet s pořezanou nohou. Naštěstí to nemělo téměř žádný vliv a při běhu mě to neomezovalo. Počasí na běh bylo téměř ideální, pod mrakem, občasné přeháňky – i velmi vydatné, jen ten silný vítr nemusel být. Alespoň na běhu mě už nic smolného nepotkalo, běželo se mi dobře. Vzhledem k vývoji závodu jsem s výsledným časem spokojený. Další půlka mám naplánovanou za měsíc v Doksech, tak snad jsem si smůlu už vybral a závod se vydaří lépe.

DSCN1545

Vilém: Plavání děs a hrůza. Pro mne plavání v největších vlnách co jsem kdy plaval. Kdyby byly zakázané neopreny, jak reálně velmi hrozilo, tak se po 100 metrech otáčím a balím to. Proto mne mile překvapilo, když hlasatel hlásil polovinu startovního pole ve chvíli, kdy jsem si už bral kolo z depa. Kolo jsem asi přepálil a nebo jsem na kole letos sračka. Prvních 45 km sem se cítil super a druhých 45 jsem totálně tuhnul. Bohužel z toho bylo ještě 2x proti větru, a tak jsem jen smutně koukal, jak se přese mne valí jeden cyklista za druhým. Kolo jsem dojel naprosto na sračky a tomu odpovídal pak i běh. Navíc ten povrch kolem té nádrže, to můžou nazvat asfaltem tak někde na Sibiři. Ale uběhl jsem to a tak letos až na 3 pokus dokončený závod z dlouhých triatlonů. Takže celkem spokojenost. No a doma mne taky začaly bolet chodidla, podíval jsem se na nohy, a byl jsem taky dořezaný z toho výběhu z vody. Ještě teď to bolí.

DSCN1576

Martin: Letos moje první půlka. Plavání jsem si užil. Začal jsem z kraje, ať se vyhnu kopancům a byla to dobrá volba. I když čas oproti jiným nic extra, tak velká pohoda a škoda, že se neplavalo více. Na kole do cca 75km to šlo, pak se asi projevila únava z virozy co jsem měl celých 14dní před závodem. Začal jsem se strachovat co budu dělat na běhu, ale po cca 3km jsem se nějak rozběhl a pak to chvíli šlo a pak zase nee. Čekal jsem kdy mě kluci ( Vilém a Adam) sjedou na kole, ale odstup byl stále stejný. Bylo jasné, že se potkáme na běhu. Adam mě bral na cca 8km a jeho tempu se nedalo stíhat. Klobouk dolů před Vilémem, ale konečně jsem si ho odškrtnul. V cíli škaredá, malá medaile, ale finišerské tričko se jim za ty dva tisíce povedlo. Chodidla rozřezané jak od žiletek a ten asfalt na běhu? Hnus. Naštěstí tam jsou krásná panorámata.

Výsledky.

Tags: ,

Závody 2017

Triatlon Brušperk 2017

by Adam 12. června 2017 10:28

Premiéra na triatlonovém závodě a bahno a bahno.

Letos jsem opět po roční přestávce zařadil do svého kalendáře terénní triatlon v Brušperku. Kromě mě se závodu zúčastnil i nový člen našeho týmu Lukáš, kterému jsem tento závod doporučil. Jednak má zatím pouze horské kolo, ale taky se jedná o závod, který se mi vždy líbil – pěkné tratě, dobrá organizace a počet závodníků tak akorát.

Ještě v sobotu ráno při nakládání kol do auta počasí vypadalo ideálně, předpověď bohužel slibovala něco jiného. Tajně jsem doufal, že by předpověď nemusela vyjít, bohužel už cestou od Ostravy začalo pršet a nepřestalo až do konce závodu. Na místě jsme rychle absolvovali prezentaci a pak čekali v autě, jestli déšť nepřestane. Déšť pořád neustával, čas startu se blížil, tak nezbývalo nic jiného než se jít připravit. Venkovní teplota se pohybovala kolem 17C a v kombinaci s deštěm to moc příjemné nebylo. Já jsem byl vybaven neoprénem a s jeho oblékáním jsem moc neváhal. Lukáš musel vydržet bez neoprénu – tato část výbavy mu zatím schází. Voda v Brušperské nádrži byla překvapivě teplá, teplejší než vzduch. To učinilo z rozplavání příjemnou část dne. Ono plavecká část vůbec byla tentokráte nejpříjemnější části závodu. Na startu se sešlo kolem 90 závodníků. Plavání jsem zahájil z pravé strany tak, abych předešel případným kontaktům při otočce u bójky. Plavalo se mi velmi dobře a při letmých pohledech pro kontrolu směru plavání se mi zdálo, že přede mnou moc lidí není. A fakt to tak bylo, z vody jsem vylézal na 12-tém místě za 12:34. Plavalo se 800 metrů. Chvíli jsem se zdržel v prvním depu a pak už přišla cyklistická část. Dva okruhy po 14-ti kilometrech. Kombinace terénu, lesních cest a asfaltu. Vytrvalý déšť udělal z trati pravou bahenní lázeň. Na několika místech se téměř nedalo jet – záleželo na technické zdatnosti jezdce, mě to moc nešlo. Párkrát jsem se v bahně hezky vyválel, 2x jsem nasazoval spadlý řetěz. Cyklistická část byla letos velmi náročná. Projetí cyklistické části mi trvalo téměř hodinu a půl – 1:26:38. Během cyklistiky jsem se tradičně trochu propadl pořadím. Poté následoval běh, který je v Brušperku jen krátký – přibližně 4 km, hlavně v poměru s délkou kola. Součástí běhu je jeden delší kopec, zahájený výběhem schodiště. Na běhu se mi v Brušperku tradičně daří (letos za 16:15) a pár závodníků, kteří mě předjeli na kole zase předběhnu.

Adam

Lukáš jel svůj první ostrý závod a nevedl si vůbec špatně. Hlavně na běžecké trati předvedl kvalitní výkon (atletická minulost tam je znát). I přes nepřízeň počasí se mu závod velmi líbil. Takže příští rok jedem zřejmě zase.

Lukas

Výsledky.

Tags:

Závody 2017

Karvinský Triatlon 2017

by Karolína 11. června 2017 12:01

10. ročník Karvinského Triatlonu opět s naší účasti.

A tak se to stalo, že mým prvním letošním triatlonem byl můj srdcový, Karvinský. Navíc jsme se na startu sešli rovnou čtyři z Fugy – Lumír, Viktor, Martin B. a já. A díky domácímu prostředí jsme měli i slušné fanouškovské zázemí.

Na start v Karvinském bazénu jsem dojela na kole. Za letošek jsem měla na Raketce najeto asi 60 km, navíc někdy před měsícem, takže rozjezd byl spíš takovým nutným seznámením se závodním kolem… Slovy Viktora: „To máš blbý, vole.“

Bohužel se nás na letošní jubilejní ročník sešlo jen 16, ale známé tváře jako holky Červené, plavčík Pepa, nebo Svatava nechyběly. Netradičně jsme se vešli do jediné rozplavby. Docela trefně jsem se postavila vedle Vikyho, se kterým jsme pak synchronně plavali až do konce. Dali jsme to za pěkných 12:50, načež mamka poznamenala, že jsme plavali velmi hezky, ale že Lumír už je dávno fuč. Následovalo kolo, kde mě Vikouš během prvních pár šlápnutí do pedálů bez problémů předjel. To se ale docela hodilo, protože jako správný policajt jezdí jako prase, a pomohl mi tak v závěsu projet několik svízelných dopravních situací. Za pár chvil mi ale zmizel, a protože před námi nebyla druhá rozplavba, nebylo koho míjet a v podstatě jsem závodila až do konce sama. Během cyklistiky nás přes slibné ranní počasí provázel slabý deštík a silný větřík. Asi kilometr před mým druhým depem se už rozpršelo opravdu pořádně a byla jsem ráda, že už kolo můžu odložit.

Rychlé přeskočení do tenisek a dvakrát rudou stezkou kolem hřbitova… pořád nikdo v dohledu, na trati jen jedna osamělá skupinka fanoušků, plácnutí pro štěstí s přihlížejícími dětmi a vytrvalý déšť… Trvalo mi tak 1,5 km, než se nohy rozběhly. Organizátoři letos trasu oživili zarostlým úsekem s kopřivami, kde mi tenisky nasákly vodou a ztěžkly tak o půl kila každá. 5 km uběhlo jako nic a za chvíli jsem byla v cíli. Tam už čekali všichni Fugáči – dokončili jsme v pořadí: Lumír za 1:10, Viktor za 1:13, Martin za 1:16 a já jako první žena v čase 1:21.

DSCN1529

Letos se na místo dortů odměňovalo vínem a nechybělo ani tradiční koláčové občerstvení. Užili jsme si opět krásný a vydařený závod, trochu ozvláštněným deštivým počasím, ale nejsme přece z cukru, no ne?

Foto a výsledky.

Tags:

Závody 2017

Pálava Race 2016

by Karolína 21. srpna 2016 23:22

Osobák a 3. místo celkově.

Pálava Race je nový závod na listině domácích polovičních ironmanů s místem konání v Pavlově. Plave se v obrovské nádrži Nové Mlýny a při cyklistice se podíváte až do Lednice. Já jsem na start nakonec za SK Fuga dorazila sama v doprovodu Ondry, co by podpory.

Na závod jsme to měli blízko, takže jsme vyrazili až v neděli. První stresy tedy začali už před závodem. Měli jsme si radši udělat větší časovou rezervu, takhle jsme na poslední chvíli hledali objížďky uzavírek, abychom se vůbec včas dostavili k registraci. Naštěstí jsme to stihli asi 10 minut před koncem a začal nový kolotoč s chystáním věcí do depa, rozpravou, předzávodním lítáním na záchod a oblíkáním do neoprenu. Fakt jsem to stihla jen tak tak, a s bušícím srdcem jsem se postavila na start. Z rozpravy jsem slyšela tak polovinu, popis plavání jsem vypustila úplně. Však co, rozhlédla jsem se, přepočítala bójky (4) a doufala, že cyklistika a běh bude taky nějak značený. No nebyl to moc dobrý nápad. Bójek bylo ve vodě samozřejmě daleko víc a já jsem sice plavala za skupinou, ale byla jsem dost nepříjemně dezorientovaná. Chybělo mi povědomí o tom, kde bude konec, docela špatně se mi plavalo a u páté bójky už mi přišlo, že jsem ve vodě celou věčnost. Podařilo se mi mrknout na hodinky, ukazovali 26 minut a do konce zbýval ještě pořádný kus…To teda bude výsledek. Po výběhu z vody jsem byla docela mile šokovaná časem 31 minut. Asi nějaký posun v čase nebo co…

13939353_1167312156625006_8670950780651641713_n

Samozřejmě jsem před závodem nestihla posvačit, tak jak bych si představovala, a s hydratací to bylo taky dost mizerné. Není proto divu, že se mi po plavání točila hlava. Dost neohrabaně jsem vyjela první kopeček k točce kola. Hodila jsem do sebe sousto své tyčinky a svět náhle začal dostávat ostřejší obrysy…to by bylo… teď do Lednice. Cyklistika měla rovinatý, mírně zvlněný profil a dal by se zajet i docela pěkný čas, nebýt nepěkného asfaltu při cestě z Milovic na Bulhary. Bulhary zato ale nabízely skutečně luxusní asfalt a lehký sjezd, takže taková malá odměna. Pak ale přišel korek před Lednicí. Dost úzká cestička mezi polemi sváděla některé joudy v autech, aby se zařadili za cyklisty a vytvořili tak nepřekonatelnou kolonu aut a cyklistů, která se rozjela, až při rozšíření cesty. Pak kousek městem ke kruháči, kde byla druhá točka a další kámen úrazu. Kruháč byl patrně zdejším klíčovým dopravním uzlem a proto zase zasekaný. Nejbizarnějším zážitkem pro mě bylo, když se přede mě na kruháči zařadilo obří SUVéčko a donutilo mě zastavit, po důkladném rozhlédnutí vpravo a vlevo se rozjelo, aby znova zastavilo přímo v kruháči a osazenstvo auta se tak mohlo nešťastného regulovčíka dotázat kudy tudy na zámek Lednice…

13939353_1167312156625006_8670950780651641713_n

Během tří kol cyklistiky jsem zjistila, že před mnou jsou dvě ženy, bohužel se mi je nedařilo dotáhnout, spíš naopak. Předchozího dne jsem si v rámci svatebního shonu a příprav moc neodpočinula a v nohách se to projevilo. Už se z nich nedalo vymáčknout víc. Navíc se na občerstvovačkách nepodávalo jídlo, takže jsem celý závod postavila na své jediné tyčince. Při přechodu na běh mě k tomu ještě děsně rozbolelo koleno, takže první kolečko bylo takové spíš regenerační.

Vzhledem k teplotám, které se ten den vyšplhaly až k tropickým hodnotám, byl průběh běžecké části dost předvídatelný. Startovní pole se rozdělilo na tři skupiny – mrtvoly svíjející se v agonii kolem trati, víkendoví běžci (moje skupina) a supermani, kteří byli schopni ještě čas od času zařadit i závodní tempo. Na běhu jsem objevila krásu šťavnatých pomerančů, které nabízeli na občerstvovačkách (vždy je třeba najít motivaci, proč pokračovat dál…) Co se týče pořadí, držela jsem si stabilní 3. místo v ženách a i když jsem snad náskok trošku stahovala, potřebovala bych ještě tak půlden na dotažení té první.

20160814_170241

Takže jsem si nakonec doběhla celkem v pohodě jako třetí žena. Navíc vyhlášená jako první v kategorii 18-24 let, což ve svých 26 letech považuji za úspěch, kterého docílí málokdo Veselý obličej. Je tam ale nový osobák 5:12, takže docela spokojenost. Děkuji Ondrovi a Peťce za fotky.

Výsledky.

Tags: ,

Závody 2016

Challenge Roth 2016

by Materazzi 15. srpna 2016 16:58

Vilémův pohled na legendární závod

Poprvé v životě jsem se vydal na zahraniční dlouhý triatlon, a vybral jsem si rovnou jeden z nejznámějších jímž určitě je Challenge Roth. Ubytování jsme řešili stanem v “Camping area”, což byla jen posečená louka s postavenými kadibudkami. Výhoda byla, že jsme byli přímo u startu a u prvního depa, nevýhoda spočívala v nedostupnosti hygienických zařízení, kromě WC budek, které však začaly být v neděli přeplněné s patřičným odérem kolem. Přijeli jsme v pátek, večer jsem se zaregistroval, najedl se na pasta party a v sobotu už putovalo kolo do depa. Překvapila mne důkladná kontrola přileb, což odnesla ta moje, jelikož byla shledána naprasklá a tudíž neschopná závodu. Musel jsem si od Lumíra vypůjčit na závod jeho náhradní. Večer před mým prvním velkým závodem jsem už pak byl opravdu dost nervózní.

IMG_20160717_064606

Ráno pak už na nervozitu nebyl čas. Startovalo se ve vlnách co 5 minut a tak ti nejlepší včetně Lumíra už měli polovinu plavání za sebou, když mne nahnali jako ovci na porážku za plot a pak do vody na startovní vlnu v 7:00. Ve vodě se mi hned zamlžily brýle a já jsem si je ve stresu už nesundal, v naději, že to přejde. Ale nepřešlo, a tak někde kolem první obrátky, kdy jsem viděl tak na pár metrů před sebe a ještě rozmazaně jsem se chvíli zastavil a očistil levou brýli. Potom se mi ji ale nepodařilo ani na několikátý pokus dobře nasadit a tak jsem zbytek plavání měl jedno oko ve vodě zavřené a druhým jsem se snažil alespoň orientačně určovat směr, kam mám plavat. Asi budu muset něco udělat se svým plaveckým stylem, neboť Jana si ze břehu na obrátce myslela, že ji mávám, ale já celou dobu plavání měl jen přibližnou představu kde břeh je, I když byl ode mne jen pár metrů. Držel jsem se jen nejbližších plaveckých čepiček, které jsem jakž takž rozeznal a byl jsem opravdu šťastný, když jsem vylezl z vody. Na tu hrůzu jsem čas 1:16 nakonec bral.

IMG_20160717_074244

Těšil jsem se na cyklistiku, ta totiž poslední roky je mou nejlepší triatlonovou disciplínou. Na kole jsem se ale nějak v Rothu necítil. Pořád jsem byl v nějakém ne moc komfortním módu. Přede mnou bylo spoustu žen z předchozích dvou ryze ženských vln a tak jsem musel zpočátku dost předjíždět. V počtu cyklistů na trati to znamenalo pořád měnit rytmus a rychlost jízdy. Až po nějakých 40 kilometrech po největším stoupání na trati se mi zdálo, že se to uklidnilo. Navíc trať v Rothu byla pro mne zatím nejtěžší, co jsem kdy na IM jel. Pravda jel jsem jen Nitru a Piešťany na Slovakmanu a několik variant trati v Otrokovicích na Moraviamanu, ale podle toho, že se všude píše o tom, jak je Roth rychlý, jsem čekal přeci jen něco příjemnějšího. Pravda nejede se kolem kuželů, ale vynahradí to některá výživná stoupání, především to v Gredingu. Na druhou stranu musím napsat, že startovat ve vlně po ženách má své kouzlo. Mohl jsem se neustále kochat sličnými tvary Helgy, Ingrid, Martiny, Julie, Anny, Heleny, Marie, a dalších žen….. Nejvíc mne ale zaujala Tanja ze Švýcarska a pak Fatima z Portugalska. Jo, jo, dlouhý triatlon dovede být opravdu krásný. Pak si taky vybavuju,, že mne pořád předjížděl nějaký Stephan, navíc pokaždé v jiném dresu, což mne docela znervózňovalo….. clip_image001O průjezdu Hipolsteinem s následným Solarbergem bylo už mnoho napsáno. Je to opravdu impozantní a pěkně jsem si to vychutnal. Tedy v prvním kole. Ve druhém davy už prořídly, jelikož doprovod závodníků se tou dobou již stěhoval do Rothu. To jsem tam pak i rozeznal Janu a křikl na ni, že mi to moc nejede, ať se mnou nepočítá brzo k večeři. Vůbec ve druhém kole jsem chytnul delší krizi v podstatě z Gredingu po vyšplhání kopce až do Hipolsteinu, kde mne lidé zase nebudili k tomu, ať to v tempu dojedu. Nakonec mi průměrka klesla těsné pod 30 km/h, což bylo pro mne těžké zklamání. Zvlášť když bylo ideální cyklistické počasí. Smířil jsem se s tím, že mi jde už jen o to dokončit a s odhodláním užít si maratón jsem vyrazil na běh. Kdo ví, kdy se zase dostanu na nějaký velký závod.

Běh jsem už opravdu nehrotil. Chtěl jsem si ho maximálně užít a hlavně jsem nechtěl ostudně chodit. A tak jsem zvolil pohodové tempo, o kterém jsem byl přesvědčen, že ho zvládnu až do cíle. Zdálo se, že alespoň pod 12 hodin bych se měl dostat. No a na 6 kilometru mne rozesmál transparent „Finishing is your only fucking option“. O tom jsem v Rothu vůbec nepochyboval. Trať kolem řeky na šotolinové cestě mi nevadila. Dokonce jsem se vůbec netěšil na závěrečné cca 4 kilometry, které jsou po asfaltu. Tím, že je trať hodně natažená, tak už těch přihlížejících moc nebylo, ale vše vynahradil úžasný doběh do Rothu a zejména na cílový stadión. Pěkný zážitek. Škoda, že mne hned pakovali pryč do finišerského stanu. Což je druhá stránka takového velkého závodu. Když doběhnu do cíle Slovakmana, tak je cíl jen pro mne. Vlado si se mnou plácne, přivítá mne. V Rothu jsem byl jen jeden z mnoha…. Nakonec to nevyšlo pod 12 hodin. Bylo to jen 12:07. Závěr jsem měl velmi pomalý. Ale co. Čtyři týdny po Moraviamanu jsem dal druhého IM a za 3 týdny mne čekal Slovakman. Třetí dlouhý triatlon během 7 týdnů……

IMG_20160717_162513

Tags: ,

Závody 2016

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři