Czechman 2017

by MartinK 3. července 2017 07:34

Premiéra na dlouhém triatlonu.

Téměř dva roky od mého vstupu do SK FUGA a prvního krátkého triatlonu, který následoval bezprostředně poté, jsem se postavil na start svého prvního dlouhého triatlonu – Czechmana. Do Starých Ždánic dorazili také týmoví kolegové Viktorem a Vilémem, pozdravil jsem i pár známých z Olomouce, včetně mého parťáka z LH24, tentokrát v roli soupeře.

Jarní běžecká příprava nebyla nikterak optimální, neboť od LH24 jsem měl vleklé problémy střídavě s pravou a levou achilovkou. Z toho důvodu jsem i vynechal plánovaný dubnový maraton v Bratislavě. Naběháno jsem tak měl minimum, bral jsem to ale z té lepší stránky – tělo by mělo být odpočaté Smile. S blížícím se závodem se dostavila i nervozita, a to v intenzitě, kterou jsem už dlouho nepoznal. Projevilo se to například tím, že skupenství mé stolice bylo před závodem podobné jako před mou maturitní zkouškou v roce 2006. Měl jsem ale jasno, že závod si chci především užít a jakkoliv dokončit (tajně jsem si myslel na čas okolo 5:30).

Czechman 2017 kolo

Těsně před startem se dostavili i mí podporovatelé z Brna, se kterými jsem si rychle cvakl fotku v neoprénu a v povzbuzeném módu se postavil na start. Dbal jsem na rady zkušenějších a zařadil do zadních řad více než sedmi stovek plavců. Se startovním výstřelem jsem se natěšený, ale zároveň plný respektu z toho, co mě čeká, vrhnul do vody. Pár kopanců jsem schytal, pár rozdal, ale celkově se mi plavalo velmi dobře, až mě to překvapilo. Z vody jsem vybíhal za 35 minut. Nedostatek zkušeností se projevil hned v prvním depu, kde jsem ze sebe soukal neoprén snad celou věčnost. Ty minuty, které jsem díky němu ušetřil ve vodě, jsem hezky ztratil v depu Smile. Na kolo jsem se těšil a taky jsem si jej užil. Jelo se krásně, byla to téměř rovina, musel jsem se hlídat, ať to nenarvu s zůstanou mi síly na běh. Nevěděl jsem, co to se mnou udělá. Stejně tak jsem netušil, jak správně jíst, tak jsem zvolil kombinaci tyčinek a gelů. Na prvních pěti kilometrech běhu mi pak křeče v břiše daly jasně najevo, že to nebyla dobrá volba. Běh už bolel, ale celkem se mi dařilo držet tempo okolo 5:30, což bylo vzhledem k nulovému jarnímu tréninku dobré. Druhá půlka běhu už byla lepší, nohy se rozběhly, křeče ustoupily, bojoval jsem už pouze s horkem a sám se sebou. Oba dva boje jsem zvítězil a zcela šťasten doběhl do cíle. Dosáhl jsem času 5:12, což bylo naprosto nad má očekávání.

18901466_1334226826613505_1054022352_o

Viktor doběhl do cíle v čase 5:30, Vilém to zabalil někde v půlce běhu.

První „půlku“ mám tedy za sebou a považuji to za úspěšný krok na cestě k plnotučnému ironmanovi, kterého bych rád zdolal příští rok.

Výsledky.

18928303_1412476482124185_544974441_n (1)

Tags: ,

Závody 2017

Czechman 2015

by Radan 8. června 2015 21:46

Tropická půlka na úvod sezóny

Jako již tradičně sezona delších triatlonů začíná na počátku června  na polovičním triatlonu v Pardubicích, kultovním Czechmanovi. Letos byl Czechman rekordní ve všech směrech – největší počet účastníků (580 jednotlivců), ještě větší vedro než loni (32 stupňů ve stínu), ale také největší účast za náš klub a 100% dokončení závodu. Všichni jsem byli zvědaví, jestli se nám podařilo přes zimu něco natrénovat, zlepšit, jak budou fungovat nové high tech vychytávky a byly i velké ambice na osobní rekordy.

Po zmateném startu, kdy nikdo nevěděl, jestli už se plave nebo ne, jsme se vrhli do první, musím říct nejpříjemnější části závodu, do příjemně osvěžující vody pískovny v Hrádku. Díky chaosu na startu alespoň nenastala klasická kopanice, ale celé pole se hned roztáhlo.

Jako první šel z vody Lumír za 30 minut, následován Karolínou, Martinem, Honzou Malošíkem (cca za 32 minut), pak Adam, (35 minut), Vilém, Honza Hrabec, Karel (38 minut), Radan, Benny (40 minut). Karolína a Honza Malošík s pořádným vylepšením, ostatní tak nějak plus mínus ve standardu.

Velký počet účastníků se projevil na kole dost výrazně, v podstatě se nedalo ubránit draftingu, protože stále jela pohromadě velká skupina lidí, která se nedala roztáhnout, to navíc dělalo i dost problémy na některých úzkých cestách, kde se vešla tak maximálně dvě kola vedle sebe. Nicméně kolo to pěkně jelo, Lumír upaloval jako raketa a dal kolo za 2:24, za ním dojel Martin (2:42), Honza Malošík (2:40), pak Vilém (2:36), Radan (2:37), Adam (2:45), Karolína (Kája na kole překvapila za 2:49), Karel(2:47), Benny (2:52) a Honza Hrabec. Tady už Honza bral závod jen jako zpestření mezi státnicemi a promocemi, kdy na trénink nebylo před tím vůbec čas). Závod se vyvíjel zajímavě, až na Lumíra, který nám ukázal záda hned na začátku, jsme vzájemně bojovali a nic nebylo jisté.

Na běhu začalo pravé peklo, úseky ve stínu se střídaly s úseky na pálivém slunci. Já jsem zase udělal blbost, že jsem se rozběhl poměrně rychle a na 4 km jsem upadl do krize, takže procházka, gel, solné tablety a nějak se z toho vyhrabat. Před sebou jsem taky neviděl nic pozitivního, Viléma kráčejícího naštvaně po kraji cesty, Honzu Malošíka proklepávajícho si v lese křeče, Martinovi taky nebylo moc do řeči, jen Adam kolem mě proběhl ladným srnčím krokem a zmizel v dáli přede mnou. Kája statečně bojovala a potkávali jsme se se stejnými odstupy. Naštěstí jsme se nakonec všichni vzpamatovali a nějak se doplazili do cíle tohoto horkého pekla.

Na běhu Lumír zabojoval za 1:29 a to mu bránily v rychlejším běhu křeče, pak Adam za 1:47, ostatní tak plus minus okolo 2 hodin až na Bennyho, který má v Holandsku maximálně 15 stupňů teplo a musel si vytrpět tuto českou grilovací party.

A jak to dopadlo celkem:

Lumír – 4:29:37, celkově 30.místo,  5. místo v kategorii– osobák o 6 minut

Adam – 5:13:39, celkově 194. místo

Honza Malošík – 5:18:59, celkově 218. místo

Radan – 5:19:17, celkově 221. místo – osobák o 18 minut

Karolína – 5:29:31, celkově 280.místo, 4. místo v kategorii – osobák o 25 minut ! 

Martin – 5:36:00, celkově 321. místo

Vilém – 5:50:30, celkově 396.místo

Honza Hrabec – 5:51:50, celkově 401.místo

Karel - 6:10:18, celkově 466.místo

Benny – 6:24:39, celkově 502. místo

Celkové výsledky

Tags: , ,

Závody 2015

Czechman 2012

by Adam 6. června 2012 13:33

Úspěšná výprava SK Fuga na letošním Czechmanovi

V sobotu 2.6. se nedaleko Pardubic konal jeden z nejpopulárnějších českých triatlonových závodu CZECHMAN. Závod se jel na polovičních tratích ironmana a byl druhým dílem v seriálu Ford Czechman Tour. Z našeho týmu jsme se zúčastnili tři: já (Adam), Lumír a Vilém. Na závod se dopravoval každý sám. S Lumírem jsme se sešli už v pátek v kempu a Vilém to vzal v sobotu na otočku z Brna. Ve stejném kempu byli ubytováni i závodící kamarádi z našeho regionu Viktor K., Tomáš M. a Honza S. Po ubytování se pak v pátek večer ještě proběhla společná předzávodní porada v místní hospodě.

V sobotu ráno po snídani jsme sbalili věci a vyrazili do místa startu, které bylo od kempu 12,5 km. Po našem příjezdu kolem 9hod už se v areálu závodu pohybovalo dost lidí. Bylo vidět, že se jedná o velmi populární závod.  I přes velký počet účastníků vše probíhalo bez problému. Míst pro parkování bylo dostatek, u prezentace nebyly fronty. Trochu mě zaskočily striktní pravidla organizace v depu, ale pořádek musí být. Bylo to moji nezkušeností s velkými závody, málem jsem tam nestihl dát běžecké boty, které jsem tam chtěl umístit až po rozpravě, ale depo se v 11h zavíralo. Vilém na to doplatil 15ti sekundovou penalizací. Na 11h byla naplánovaná rozprava, která trvala zhruba 20min. Při rozpravě bylo řečeno, že voda má kolem 20C, takže plavání v neoprenech bylo podle očekávání povoleno. Oblékli jsme tedy neopreny a šli se lehce rozplavat. Start závodu byl naplánován na 12h. Na písčitou pláž v místě startu se postupně naskládalo téměř 400 závodníků. Pláž nebyla úplně široká, tak se stálo v několika vrstvách za sebou. Mým prvním cílem v závodě bylo přežít bez újmy první metry plavání a neschytat moc kopanců. Přesně ve 12h zazněl startovní výstřel. Trať plavání měla trojúhelníkový tvar a dvě hlavní bójky se míjely po levé ruce. Na startu jsem proto stál úplně napravo se záměrem vyplavat hned úplně na kraj mimo hlavní proud, abych mohl nerušeně plavat svým tempem. První bójka, kolem které jsme se otáčeli, byla až po 750 metrech. Startovní pole se sice do té doby roztáhlo, ale i tak tam bylo dost těsno. Plaváním po pravé straně jsem se pohodlně vyhnul tlačenici v těsné blízkosti bójek. Poloviční ironman je dlouhý závod, tak jsem zvolil pohodové tempo, abych nebyl po plavání moc unaven a kupodivu se to povedlo a navíc v pro mě solidním čase 37:30. Tou dobou už Lumír ukrajoval první kilometry cyklistické části. Vilém vybíhal z vody těsně za mnou. Trasa kola měla dva 45km dlouhé okruhy a v každém okruhu byly dvě otočky o 180 stupňů. U otoček se dalo dobře kontrolovat odstupy mezi soupeři. Na trase bylo pár menších kopečků, ale nic strašného. Hlavně na velké části kola foukal nepříjemný vítr a přišlo mi, že jedem pořád proti němu. Pro mě nejvíce nepříjemný úsek byl asi 500m dlouhý průjezd vesnicí po dlažebních kostkách. Tam jsem se bál, aby se mi nerozpadlo kolo. Na kole jsem se snažil pravidelně něco pojídat – tyčinky, gely, banány. Ke konci cyklistické části už mi z toho začínalo být nevolno, tak přišla řada i na colu, kterou jsem vezl v druhé bandasce.  Lumír svůj náskok na nás během cyklistiky dále

 

navyšoval, takže jsme ho ani moc nepotkávali. Na otočkách jsem jen sledoval jak se ke mně přibližuje Vilém a zhruba 15km před koncem mě dojel. Ke konci kola už mě trochu bolely nohy, ale žádná velká krize, tak jsem byl zvědav jak to poběží. Na posledních kilometrech kola Vilém zvolnil o něco více než já, tak jsem ho viděl v depu až když jsem z něj vybíhal. Na běžecké části se běhalo po cestě v proti směru, takže bylo krásně vidět kdo jak na tom je. Na prvních kilometrech se mi běželo výborně. Na občerstvovačkách už jsem nic nejedl jen občas něco vypil, protože žaludek by už asi další gel asi nezvládnul. Kolem 13km jsem nakonec ještě jeden gel do sebe raději nacpal, přece jen do cíle to byl ještě kus cesty. Poslední 4km běhu už byly dost těžké. Nohy nechtěly běžet a kilometry ubíhaly pomalu, ale do cíle už jsem to nějak doběhnul. V cíli jsem byl velmi unaven, ale euforie po dokončení závodu nepopsatelná. Závod jsem nakonec zvládnul v pro mě nepředstavitelném čase 5:05:41. Lumír byl z nás nedostižně nejlepší za 4:44:11.A Vilém splnil své předsevzetí a překonal svůj osobní rekord časem 5:18:30. Navíc se nám podařilo předběhnout i kamarády z jiných týmů z našeho regionu, takže výprava více než úspěšná. Po závodě jsme to pak ještě rozebrali v kempu u piva a v neděli dopoledne vyrazili zpátky domů.


No a Vilém mezitím sepsal své vlastní postřehy, tak tady jsou:
Na Czechmana jsem odjížděl ráno z Kuřimi se dvěma cíli. Pokořit už konečně hranici pěti a půl hodin na půlce a zároveň porazit Viktora, který si na mne prý brousil zuby. Nakonec se mi oba cíle splnily a tak jsem večer odjížděl šťastný domů. Pojďme zpět k závodu. Ještě jsem ani neodstartoval a už jsem dostal penalizaci 15 sekund za pozdní příchod do depa. Ukládka věcí v depu měla být provedena do 11:00. A hned po výběhu z vody si mne rozhodčí odchytli a musel jsem zůstat chvíli stát a nic nedělat. Jinak plavání jak už bývá mým zvykem, když se plave daleko od břehu, začínám velmi zvolna. Nakonec jsem se dostal do dobrého rytmu, a posledních cca 500 metrů jsem navíc plaval za nohami jednoho borce, a nemusel jsem se tudíž moc starat, kam vlastně plavu. Při výběhu z vody vidím čas 37 minut a nějaké neidentifikovatelné drobné. To je myslím můj standardní výkon. Mnohem lepší než loňských tragických 41 minut. Na kole mi to frčelo taky docela dobře, i když cyklistiky jsem se vzhledem počtu letošních naježděných kilometrů obával nejvíce.  Na kole jsem potkal konečně na závodě svého spolužáka z vysoké školy Tomáše Strnada. Předjížděl mne na kole, a díky jménům na číslech mě poznal. V prvním kole jsem se držel kousek za Adamem, který vyplaval chvíli přede mnou.
V druhém kole jsem ho na jednom táhlém stoupání uviděl před sebou a rozhodl jsem se, že si máknu a sjedu ho. Což nevím, jestli byla dobrá volba. Každopádně před poslední obrátkou nějakých cirka 5 kilometrů do konce cyklistiky mne začaly brát stehna. Zpomalil jsem tedy raději a do depa jsem se jen tak lehounce došoural. Z depa jsem pak ale nohy rozběhl a to bylo dobře. Taktiku na běh jsem zvolil takovou, že si dám prostě první okruh a nebudu se dívat na hodinky, a pak uvidím co dál. Ke konci okruhu na asfaltce jsem měl krizi. Připadalo mi, že stojím na místě. Krizi však brzy vystřídala euforie, to když jsem se podíval po prvním kole na hodinky a hned mi bylo jasné, že jen velmi hluboká krize by mne mohla připravit o můj vysněný čas. Soustředil jsem se tedy na pravidelné, ekonomické tempo a běžel jsem dál. Na první obrátce běhu jsem si už už říkal, že bych mohl i zpomalit a užít si zbytek běhu v poklidu. Když tu mne zdraví v protisměru Viktor. Rychle v hlavě kalkuluji, a vychází mi, že když udržím stávající tempo, už by mne neměl seběhnout. A tak jsem dál běžel, co to jde. No a vskutku jsem náskok udržel. V cíli jsem měl čas 5:18, a čekalo mě už jen sladké odpočívání, občerstvování,  a chystání se domů. Na závěr bych se chtěl ještě zmínit o Adamovi. Dosáhl času téměř pět hodin na svém prvním polovičním Ironmanovi. Myslím, že je to vynikající čas a jestli vydrží u dlouhých tratí pak můžeme být svědky jeho skvělých výsledků.

Výsledky, oficiální stránky czechmana

Fotky od Viktorovy manželky, Ladislava Adámka, Prochisportu, Prachenský 1. část, Prachenský 2.část

Odkaz na TV záznam ze závodu

 

Tags: , ,

Triatlon | Závody 2012

Czechman 2011

by Lumír 7. června 2011 15:01

První půlka letos a čas pod 5 hodin.

V sobotu 4.6.2011 se konal ve Starých Ždánicích u Pardubic 5. ročník Czechmana, který je zařazen do Českého poháru v dlouhém triatlonu. Tento závod se jede na tratích polovičního ironmana, tedy konkrétně 1,9km plavání, 90km kolo a 21,1km běh. Czechman je dle počtu účástníků největším závodem v ČR a pro nás největším závodem, kterého jsem se doposud zúčastnili. Za SK Fuga jsme byli na startu dva - Vilém a já (Lumír) a měli jsme premiérově nové triatlonové kombinézy.

czechman_kombinezy

Ve 12:00 jsme se, za doprovodu helikoptéry České televize, vrhli do vody a začali ukrajovat první metry letošního Czechmana. Z plavání jsem měl trošku obavy, přece jen přes 300 lidi je hodně a dala se očekávat pořádná mačkanice. Naštěstí se mé obavy nenaplnily a k žádným kolizím nedocházelo. Bylo to moje první plavání v neoprenu a na otevřené vodě letos, taky to podle toho vypadalo - nebyl jsem schopen držet směr a taky jsem se nemohl dostat do tempa. Pocitově mi to začalo plavat až na poslední bojce necelých 400m před cílem. Do prvního depa jsem se dostal za 31:32, trošku za očekáváním, ale napoprvé dobré.

lumirvneoprenu

Na kolo jsem nasedal celkem čerstvý, téměř jako bych předtím neplaval :-). Trať kola byla rozdělena do dvou okruhů a až na pár mírných hrbolků byla celá na rovině, když to přeženu tak by se to dalo zvládnout na jeden převod. Trasa byla zvolena hodně dobře, nebyl na ní téměř žádný provoz, úsek kolem depa byl pro dopravu uzavřen úplně a povrch byl až na vyjímky (průjezd vesnicí po kočičích hlavách) taky dobrý. Jízda v háku nebyla povolena a tak jel každý za svoje. Poprvé jsem ale ocenil jízdu v povoleném háku, kdy je vzdálenost mezi závodníky více než 10m, v porovnání s loňským Slovakmanem, kde jsem téměř celé kolo odjel osamocen, je to opravdu psychická pomoc a pomáhá to držet tempo. Oba okruhy jsem zajel za téměř stejný čas a bez žádné krize. Příjemně mě překvapilo, že jsem to byl schopen celé odjet zalehlý na hrazdě. Ve druhém depu jsem byl za 2:30 a relativně v pohodě.

Na běhu skončila pohoda předchozích dvou disciplín a začal boj o přežití :-). Kolem 1.km jsem dostal křeče do obou noh a chvíli to vypadalo, že budu muset závod vzdát. Musel jsem uplně zastavit a asi 10 minut zůstat na místě a lehce protahovat nohy. Křeče naštěstí přešly a v maratonském tempu jsem byl schopen pokračovat dále. Pro jistotu jsem pak na každé občerstvovačce zastavoval a pár sekund setřil nohy :-). Trasa běhu se skládala ze dvou okruhů, kdy byl značený každý kilometr - velice příjemné pro kontrolu tempa a většina trati byla vedena ve stínu, co v počasí které panovalo každý ocenil. První okruh jsem se protrápil za hodinu a něco. Po náběhu do druhého kola jsem propočítal jak na tom jsem a určil jasný cíl dat to pod 5 hodin. Ve druhém kole už to bylo veselejší a dařilo se mi i postupně zrychlovat. Do cíle jsem se dostal za 1:50, čas nic moc ale za daných okolností je to úspěch.

IMG_9377

Celkově jsem dokončil za pěkných 4:55:34 na 56. místě a 13. v kategorii. Závod hodnotím jako úspěšný a uvidím jak to půjde na konci června v Otrokovicích na plném ironmanovi (3,8-180-42,2).

Vilém závod zhodnotil následovně:
"Start - strach že mi dojdou daleko od břehu po nemoci síly a první půlka v plavání volně, i tak jsem byl zklamaný když jsem viděl na hodinkách čas přes 41 minut, navíc jsem se zdržel v depu s podkolenkama a tak jsem vyrážel na kolo pořádně naštvaný. To způsobilo, že jsem se nechal vyhecovat jedním borcem co mne předjel a nejel jsem svoje tempo. Proto jsem měl druhé kolo asi dost pomalejší. O kolik nemůžu říct, jelikož mi tachometr naskočil až někde v půlce prvního kola. Nicméně jsem dojel do depa těsně po 3 a půl hodinách, což byl pěkný základ pro možný osobák v půlce. Do závodu jsem šel ale s tím, že na běhu vzdám, protože jsem byl těsně po nemoci. Chtěl jsem odběhnout alespoň jeden okruh, ale při krizi někde před 3. kilometrem ve spojením s žaludečními problémy mne přiměla k předčasnému ukončení tohoto hezkého závodu."

Celkové výsledky tady. Průběžné výsledky Českého poháru v dlouhém triatlonu zde. Televizní záznam České Televize ČT4.


Škoda že se Vílém nekousnul a nedokončil. Za to ho ale políbila básnická můza a složil básničku, podle které se příště určitě bude řídit a my ostatní také :-).

Mé srdce bije pro Fugu
za ni se vždycky rvát budu
snad neudělám ostudu
a slávu Fuze dobudu

Modrá na startu září dnes
"Fuga" na hrudi má můj dres
s hrdostí vše co v sobě mám
na trati pro Fugu odevzdám

Tags: , ,

Triatlon | Závody 2011

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři