IRONMAN Wales/Cymru 2015

by Honza 23. září 2015 00:22

Hodně těžká zkouška na závěr sezóny.

Aniž by se mi o tom před rokem snilo, letošní sézónu na mě čekaly dva závody pod značkou IRONMAN. První, který se konal v Budapešti na tratích polovičního IRONMANa jsem měl úspěšně za sebou s novým osobákem 4:47:23. Vrchol celé sezóny mě však čekal ve Walesu v podobě celého IRONMANa. Byla zde možnost se kvalifikovat na mistrovství světa na Hawaii, ale věděl jsem, že to rozhodně lehké nebude.

Podporu na celé akci mi dělala moje přítelkyně Peťa, bez které by byl závod určitě ještě těžší. Během loučení před plaváním málem ukápla i slza. V sedm hodin ráno místního času odstartovali profesionálové a pár minut po nich my, hobíci. Voda byla studená, hluboko pod 18 stupňů. Ze začátku jsem si myslel, že mi umrzne hlava, ale po chvíli kdy jsem blížil k první bójce, jsem zjistil, že zimu a bolest rukou vůbec nevnímám, ale jediné, na co se soustředím je směr a balanc ve vlnách, které pro mě byly opravdu velké. Mezi první a druhou bójkou jsem neměl moc dobré myšlenky. Vlny si se mnou dělaly, co chtěly. Ale snažil jsem se srovnat a začal jsem makat. Od druhé bójky ke břehu to bylo lepší a zjistil jsem, že to jde. Říkal jsem si jen, že to musím dát. Po druhém okruhu, který byl snad ještě divočejší, mě čekal celý jeden kilometr do prvního depa. U výběhu z vody jsme měli tašky s botama, ve kterých jsme k depu doběhli. Tak dlouhé první depo jsem ještě nikdy neměl.

DSC_4713

Na cyklistiku jsem se ve vodě velmi těšil, ale 180 kilometrů v neustávajícím větru a z velké části do kopců, které měli i 16% stoupání, to nebyla žádná pohodová projížďka. První okruh měl 110 kilometrů a cítil jsem se dobře, jenže v druhém okruhu, který kopíroval kopcovitější část prvního, mi začaly slábnout nohy a zpomaloval jsem. Při jednom krátkém sjezdu jsem dokonce málem spadl z kola, jak se do mých vysokých ráfků opřel vítr. Naštěstí jsem to ustál a pokračoval pro změnu do kopce. Trať prověřovala moji fyzickou a hlavně psychickou odolnost. Ale na druhou stranu zde byla skvělá divácká kulisa. Podél celé tratě stáli fanoušci a visely transparenty. Před koncem prvního a vlastně i druhého okruhu jsem zažil něco, co už se mi možná nikdy nepoštěstí. V městečku Saundersfoot, kde jsem mimochodem s Peťou bydleli, na všechny cyklisty čekal v prudkém stoupání úžasný špalír jako na Tour de France. Lidi nás hecovali, fandili a utíkali s námi. V uličce úzké tak akorát na jedno kolo jsme všichni šlapali do pedálů, co to šlo, abychom je mohli odměnit za jejich vynikající podporu. V těchto místech jsem se právě taky potkal s Peťou, která si určitě oddechla, že mě po několika hodinách, kdy jsem vylezl z vody, opět viděla. Na trati mě hodně zaujali také diváci v sedačce, která byla ve lžíci bagru a vyzdvižená do výšky. Myslím, že jsem se na ně dokonce usmál. Do druhého depa jsem se ale těšil asi ještě více než ve vodě na cyklistiku.

DSC_4716

Běh je moje oblíbená disciplína, ale v IRONMANu to tak úplně neplatí. Běželi jsme čtyři okruhy z Tenby do New Hedges a zpět do Tenby, kde byla opět skvělá atmosféra a pokaždé na mě čekala malá odměna, Peťa. Byl jsem opravdu rád, že ji vždycky vidím, protože každý okruh byl pro mě hodně dlouhý a hlavně první polovina, která byla jak jinak než do kopce. Postupem času jsem si musel okruhy dělit do malých dílčích úseků, kterých bylo nekonečně, ale věděl jsem, že jich je pořád méně, a že s každým krokem jsem blíže k cíli. Ve třetím okruhu jsem si prožil peklo, ale čtvrtý okruh byl ještě těžší a opravdu nekonečný. Cesta zpět do města se táhla, ale přece jen jsem se dočkal a při průběhu uličkami Tenby na mě fanoušci křičeli: „You are an IRONMAN!“ V cílové rovince jsem pokusil úsměv na Peťu a při průběhu cílovou bránou, kde se opět z mikrofonu ozývalo to slastné: „YOU ARE AN IRONMAAAAN!!!“

DSC_4727

Tags: ,

Závody 2015

Do startu Havířské desítky zbývají už jen 4 týdny

by Lumír 22. září 2015 18:33

Havířov, 21. 9. 2015 – Tisková zpráva

Organizátorům se přes léto podařilo zajistit partnery závodu a i díky nim mohli nabídnout prvním 150 přihlášeným závodníkům tričko v ceně startovného zdarma. V sobotu 17. října tak na Náměstí republiky v Havířově odstartuje běh na 10 km v 11:30 hodin. Na startu se objeví i zpěvák kapely Nebe Petr Harazin.

„Poté, co jsme vyhlásili akci tričko zdarma pro prvních 150, rapidně nám počet přihlášených závodníků stoupl,“ uvádí jeden z organizátorů Martin Kučera. Startovních míst s tričkem v ceně už zbývá jen necelých třicet. Ostatní si mohou tričko objednat a zaplatit při registraci, pár kusů bude k zakoupení i přímo v místě startu závodu. Všichni svým startovným podporují činnost boccistů, závod tedy má i charitativní rozměr. „Očekáváme určitě přes 200 závodníků, záležet bude také na počasí,“ dodal Kučera.

„Přípravy jsou v plném proudu, naši vyzyvatelé se dál poctivě připravují dle tréninkového plánu. Jejich příběhy můžete sledovat na našem webu www.h10.cz. Máme velkou radost, že jsme získali nového partnera závodu, kterým je SANTI Sport, “ uvedl další z organizátorů Jan Hrabec. Havířovská sportovní prodejna dodala do závodu hlavní ceny. Na závod se veřejně připravuje například náměstek havířovského primátora Ivan Bureš či rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Na start se postaví i zpěvák kapely Nebe Petr Harazin.

Hlavní myšlenkou závodu je především podpora sportu a zviditelnění méně známých sportovních odvětví. Netradiční je pojetí Havířské desítky ve smyslu spolupráce mezi triatlonovým týmem SK FUGA a klubem boccistů HSC Havířov. Triatlon zažívá velký rozkvět a kombinuje tři sporty, kterými jsou plavání, cyklistika a běh. Boccia je podobná francouzskému pétanque a je určená především pro hendikepované jedince používající ke své mobilitě vozík. Skvělou vlastností boccii je, že míra postižení není limitující.

Pokud přijdete na H10, ať už jako závodník nebo divák, budete si moci bocciu vyzkoušet. Tyto dva sporty k sobě pravda nemají příliš blízko, ale 17. října letošního roku se zástupci těchto aktivit postaví společně na startovní čáru tohoto běžeckého závodu. A vy můžete s nimi!

Web: h10.cz
Facebook: facebook.com/havirska10

Tags:

Havířská desítka | Závody 2015

Havířská desítka 2015–4. cyklus

by Lumír 20. září 2015 10:34

Poslední tréninkový cyklus přípravy na Havířskou desítku.

11 týden (21.9 – 27.9.)
Po – 6-7km fartlekově (volný klus v něm 10 nástupů cca 150-400m na 75%)
Út – kolo, rotoped (50min střední intenzitou)
Čt – 1-2-2-1km předpokl. tempo závodu (průměr 5:35-5:25 / km), 5min pauza mezi úseky
So – volný klus 8km nebo svižnější turistika

12 týden (28.9 – 4.10.)
Po – 6-7km fartlekově (volný klus v něm 10 nástupů cca 150-400m na 75%)
St – 1-1-1-3km tempo závodu (5:30-5:15 / km), mezi úseky 5min pauza
– kolo, rotoped (45min svižně) nebo plavání (45min)
So – volný klus 10km nebo svižnější turistika

13 týden (5.10.-11.10.)
Po – test 6km ostře naplno (změřit si čas, dobře rozvrhnout tempo)
Út – plavání nebo volný klus (obojí 40min)
Čt – 2x(10x100m) na 75%, 100m meziklus zpět, pak hned další úsek, mezi ser. pauza 4min
So- vytrvalost – turistika, cykloturistika (hory) nebo volný souvislý běh 10-12km

14 týden (12.10. – 18.10.)
Po – 5x1km tempo 5:25-5:10, pauza 5min (tempo závodu nebo i trochu rychleji)
St – 10x200m na 75%, mezichůze 200m nazpět (časy kolem 50 sekund)
– rozklus, rozcvičení, protažení
So 17.10. – Závod 10km silnice – 1. ročník Havířská 10 

Tags:

Trénink

Spartan Race Tatranská Lomnica 2015

by Karolína 17. září 2015 21:08

Tak trošku jiný závod.

První zářijový víkend patřil extrémnímu překážkovému běhu Spartan, kam jsme se přihlásili více méně z hecu a ze zvědavosti. Když říkám my, tak tím kromě sebe myslím Ondru, Vaška, a dalších 12 dobrodruhů (kamarádů a známých a známých těch známých, znáte to…). Ve Sparťanovi se (pokud se nepovažujete za profíka) startuje většinou v družstvech, naše 15členné patřilo k největším. A že jsme postavili tým československý, dostal název podle staré ČS pohádky Nebojsa, který v sobě, jak sami jistě uznáte, nesl i bojovného ducha.

V sobotu ráno jsme se shlukli na parkovišti v Tatranské Lomnici. Počasí bylo deštivé a chladné. Nafasovali jsme čelenku s číslem, čipy a válečné barvy na obličej. Nejprve byla do závodu vypuštěna vlna mužů profíků, za půl hodiny je následovaly ženy a pak už přišla řada na družstva. Před každou vlnou čítající asi na 200 závodníků proběhla krátká společná rozcvička (ta se mi moc líbila a klidně bych to zavedla i pro triatlony). Konečně na nás přišla řada – za mocných výkřiků „Aroo! Aroo! Aroo!“ se nadzvedla startovní páska a my jsme se mohli rozběhnout do kouřem zalitého začátku závodu.

Jako první překážku si pro nás organizátoři připravili přebrodění nedaleké nádrže…což o to, voda byla teplejší než okolní vzduch, ale oblečení a boty před výběhem do kopce díky tomu krásně nasákly a ztěžkly. Pak přeskočit pár pneumatik a vzhůru do Vysokých Tater! Podlézt, přelézt, přeskočit, proskočit…nic z toho není tak jednoduché, pokud předtím musíte zdolat náležité stoupání. V soutěži družstev bylo důležité hlavně dokončit, zároveň se ale do výsledku počítal součet čtyř nejrychlejších časů z družstva, proto se z našich řad uvolilo pár nadšenců, kteří do toho šli s plnou vervou a bojovali o co nejvyšší příčky. Já jsem se držela s Ondrou, který mi v rámci zrychlení i nejednou pomohl (to je ve Sparťanovi ale povoleno).

Na řadu přišlo ručkování – stačil jediný pohled, abych zjistila, že nemám nejmenší šanci vůbec dosáhnout na druhou (deštěm zmáčenou) trubku – zhoupla jsem se, promáchla a už mě čekal trest. Pokud ve Sparťanovi nezvládnete překážku, čeká vás 30 angličáků (burpees). U tohohle ručkování byly obzvláště výživné – žádná travička, ale pichlavá šotolina, na kterou jsme museli 30x položit dlaně a své mokré tělo. S motivací vyhnout se dalšímu takovému zážitku jsem se rozběhla kupředu, stále do kopce. Časem jsem zjistila, že největší překážkou průměrného Sparťana je právě běh, což mi hrálo do karet a v přebězích jsem proto získávala. Postupně se vepředu vyčlenili 3 Nebojsové (včetně mě), těsně za námi nás dobíhal Vašek. Nošení pytlů do kopce, přelézání provazové sítě, balancování, další ručkování a pak přišel příkop plný bahnité vody, ze které vedlo blátem oslizlé lano vybízející ke šplhu. Bylo pár borců, kteří do té vody sletěli až z vrchu. Od nás naštěstí nikdo a tak hurá dál. Lezecká stěna s miniaturními, opět zabahněnými dřevíčky, které jako úchytky rozhodně nestačily, znamenala burpees skoro pro každého. Následoval další seběh, asi by to byla nuda, kdyby z velké části nevedl horským potůčkem. Nohy mi mrzly, předbíhat se skoro nedalo a kameny v řece v podstatě ani žádný rychlejší pohyb nedovolovaly. No, po čase mi nohy znecitlivěly a bylo mi to už jedno. Ještě proběhnout dlouhým kanálem (něco pro klaustrofobiky) a pak (v mém případě) neminout odbočku ven z potoka a byly tu další překážky. Prolezli jsme pod ostnatým drátem a čekal nás oštěp a… další angličáky… Ještě jsem v sobě našla poslední zbytky sil a utíkala k další překážce, klukům už se moc nechtělo a tak jsem jim utekla. Ještě jedno zvednutí závaží, tentokráte na kladce a pak už přeskokem přes oheň do cíle!!! Hned za mnou se přiřítil Ondra a Lubo, za chviličku i Vašek. Zvládli jsme to všichni čtyři do času 1:15. S malým odstupem za námi přichvátali další 3 Nebojsové a nakonec i poslední skupina, která se navíc musela vypořádat jak s křečemi, tak i s pořádnou dávkou angličáků. Drželi a podporovali se až do cíle, takže jsme nakonec vybojovali krásné 19. místo (ze 112 týmů).

Spartan15

Závěrem bych chtěla říct, že jsem si závod moc užila a jsem ráda, že jsem jela. Předem jsem se vůbec nepřipravovala, a dobře jsem udělala, protože úplně nejkrásnější z celého závodu byl fakt, že jsem vůbec nevěděla, co mě zrovna čeká a zdali to zvládnu. Zkrátka zábavné zpestření tréninku. A poslední rada, pokud se někdy budete chtít zúčastnit – s bílými tričky zaručeně zaujmete, ale bude vás to stát nejméně tři prací cykly, než se opět přiblížíte k původní barvě.

Odkaz na výsledky.

Tags:

Závody 2015

Model Triatlon Opava 2015

by Adam 7. září 2015 22:03

Český pohár na olympijských distancích.

Model Triatlon Opava je závod na olympijských distancích (1,5-40-10), který je zařazen do českého poháru. Místo konání: Opava Kateřinky, Stříbrné jezero. Z našeho týmu se závodu zúčastnili: Karolína, Radan, Honza M. a Adam. Kromě nás bylo přítomno i několik hvězd české triatlonové scény: F. Ospalý, P. Vabroušek, L. Dvořák, L. Krpec, … a pak ještě asi 90 dalších závodníků.

model_triatlon_opava_2015_134

Prostředí pro konání závodu je v okolí Stříbrného jezera opravdu pěkné, včetně zázemí pro diváky – písečná pláž, krásně čistá voda v jezeře a restaurace s terasou. Závodu se během dne koná hned několik – mládežnické kategorie, hlavní závod, hobby sprint. Moderátorem závodu byl S. Bartůšek. Ten před startem hlavního závodu divákům představil největší hvězdy a ve 14:30 bylo odstartováno. Plavání ve 2 okruzích s výběhem na pláž. Voda čistá a teplá, takže bez neoprénu. Cyklistická část rovinatá, jely se 4 okruhy, dohromady cca 44km. Cyklistickou část jsem si vzhledem k rovinatosti představoval snadnou, ale silný vítr ji dost ztížil. Aspoň mě přišlo, že fouká pořád proti. Během cyklistické části si diváci z okolí hlavního zázemí závodníků moc neužijí, ale o to více zase fandí obyvatelé přilehlých obcí. Na několika místech fandily celé rodiny a dokázaly vytvořit výbornou atmosféru. Po cyklistice návrat do depa, a hurá na běh. Běžeckou část tvořily 4 okruhy po obou stranách řeky Opavy. Letos v létě jak jinak než za hrozného vedra. Díky pořadatelům, hasičům a obětavým místním občanům vznikly na několika místech „sprchovací kouty“, které běh dělaly alespoň trochu snesitelný. I když osvěžení ze sprchy vydrželo jen chvíli a pak už to zase bylo utrpení. Nakonec jsme všichni závod úspěšně dokončili:

Honza M. - 2:26:08 (24:35, 1:13:07, 47:14)

Adam – 2:31:31 (26:45, 1:18:34, 44:41)

Radan – 2:40:52 (29:20, 1:20:05, 48:42)

Karolína – 2:42:26 (23:33, 1:24:22, 52:40)

Závod to byl pěkný, organizátorský dobře zvládnutý, navíc relativně blízko, takže příští rok se budu chtít opět zúčastnit.

Výsledky: http://www.czechtriseries.cz/results/race?id=788

Tags:

Závody 2015

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři