Krušnoman 2015

by Lumír 28. května 2015 08:42

Nejtěžší duatlon v Evropě a 2 úspěšní finišeři.

V sobotu 9.5.2015 se konal již 11. ročník Long Distance Duathlon Krušnoman. Centrum závodu je ve středisku Klíny. Závod se jede na vzdálenostech 5km běh, 80km kolo a 15km běh s celkovým převýšením přes 2000m, což z něj činí nejtěžší duatlon v Evropě. Od nás jsme si přijeli zazávodit ve složení Honza M, já a v dětském závodě Kubík.

Nejprve byly na programu dětské závody. Organizátoři připravili pro děti opravdu výživné tratě, za co je chválím. První běh 200m přímo po sjezdovce, pak následoval necelý 1 km v terénu a na závěr 100m zase přímo nahoru po sjezdovce. Myslím že s touto tratí by měli co dělat i někteří rodiče Veselý obličej. Kubík startoval v kategorii 8-11 let a celkově skončil na 7. místě. Vše zvládl bez problému i když v cíli nebyl pár minut schopen mluvit – což svědčí o tom že do toho dal vše!

IMG_3506

Ve 12:00 byl odstartován hlavní závod. Hned po startu nás čekal seběh po sjezdovce následován hodně těžkým stoupáním, pak další seběh a zase stoupání a tak pořád dokola Veselý obličej. Rovina se na běžecké trati opravdu těžko hledala. Převýšení na 5km bylo cca 200m.

Cyklistika byla vedena ve dvou okruzích s průjezdem přes Německo. Profilově to nebyla žádná projížďka a všechny dokonale prověřila. Mě osobně se jelo tak nějak na půl, stoupání celkem šly, ale ve sjezdech jsem ztrácel. Ve druhém okruhu nám i zapršelo, ale nebylo to nic hrozného – už jsem na Krušnomanovi zažil i horší počasí.

kolo_krusnoman

Byl jsem hodně zvědavý jak mi to půjde ve druhém běhu. Čekalo nás 15km ve třech okruzích s celkovým převýšením cca 600m. Se závěrečným během jsem byl spokojen, nikdo mě nepřeběhl a naopak jsem si po cyklistice polepšil asi o 15 míst. V cíli jsem byl za 4:26:55 což znamenalo celkově 28. místo a v kategorii 7.

beh_krusnoman

Honza M také úspěšně dokončil v čase 5:01:41, celkově na 79. místě a v kategorii 13. Těsně mu unikl “Královský čas” 5:00:00, kdy závodník který dokončil nejblíže tomuto času získal poukázku 3000Kč na nákup běžeckých bot Icebug.

IMG_3624

Závod byl po organizační stránce na jedničku, náročnost tratí se může někomu zdá vyšší – hlavně běh, ale já mám takové závody rád. Potěšilo mě, že i dětské závody byly ve stejném duchu a nikoho nešetřily. V budoucnu se do Krušných Hor opět rádi vrátíme.

Výsledky.

Reportáž České Televize.

Fotky.

Tags:

Závody 2015

SK Fuga Prestige 2015–tréninkový triatlon

by Lumír 27. května 2015 09:53

Tréninkový triatlon a finální příprava na Czechmana.

V neděli 31.5.2015 v 10:00 bude odstartován tréninkový triatlon na sprint distancích, 0,7km plavání – 22km kolo – 6km běh. Neplatí se žádné startovné. Na vodě bude záchranný člun, hlídání v věcí v depu zajištěno. Závod se jede za plného provozu, bez zajištění křižovatek. Občerstvení na trati ani v depu není žádné. Proto si sebou vezmi vše co potřebuješ. Závod jede každý na své nebezpečí. Další informace zde.

V 9:30 bude odstartován dětský triatlon. Cyklistika i běh bude veden mimo veřejné komunikace. Vzdálenosti budou přibližně 100m plavaní, 1,5km kolo a 500m běh.

Depo, start a cíl je zde:depo

Trať cyklistiky jsou 2 okruhy, mapa je zde:kolo

Trať běhu vede do Albrechtic na sídliště ke kotelně a zpět po stejné trati. Mapa je zde:beh

Tags:

Trénink

inSPORTline triathlon CUP Hranice 2015

by Karolína 24. května 2015 21:10

Zimní triatlon a bedna k tomu.

Tak jsem si opět vybrala závod, na který se nikomu nechtělo… Hranice jsou, pravda, trochu z ruky a předpověď počasí byla hrozivá, ale ještě jsem tam nebyla, a všechno je třeba vyzkoušet. Nakonec jsem ukecala bráchu, aby mi dělal support a jelo se!

Týden dopředu jsem sledovala počasí a info k závodu. V propozicích stálo, že za špatného počasí se plavání zruší a závod se změní v duatlon. Internetem šly jakési zkazky, že se rozhodne až v den závodu, podle toho, zda teplota podkročí 16 °C. Po kontrole portálu ČHMÚ mi bylo jasné, že se Bečva z těch 12 °C jen tak nedostane. Nabalila jsem si tedy věci na duatlon, plus jen tak pro jistotu svůj krátký neopren, 2 čepice a brýle. Trochu mi dělal obavy déšť, který hlásili skoro na celý den, takže jsem pro jistotu přihodila i pláštěnku a rukavice.

Dorážíme na základnu, kde vedle sebe stojí čtyři inSPORTline stany ze všech stran uzavřené proti dešti. Při registraci položím řečnickou otázku týkající se plavání. „Jo, jasně, bude triatlon.“, zní odpověď. No nemít za sebou hodinu a půl cesty, tak se asi otočím a jdu domů – zatím jsem byla nastavená na studený duatlon, ne na zmrzlý triatlon! Jdu to rozdýchat a aspoň si důkladně nastudovat trasy, v tomhle počasí to vůbec nevypadá na valnou účast, tak ať se aspoň neztratím. Přemýšlím, co si obleču na kolo, rukávy by mě zbytečně zdržovaly a bundu jsem si nevzala. Venku bylo 13 °C a přidal se silný vítr. Nakonec se rozhodnu obléct si svou civilní bundu, nejrychlejší a nejteplejší řešení. Do depa si ale pro jistotu nachystám všechno.

Cestou k autu zahlédnu známou tvář – Simonu Vykoukalovou! (teď už vlastně Křivánkovou) Můj velký idol už od Slovakmana! To jediné mi před startem trochu zvedne náladu. Dokonce spolu prohodíme i pár slov – se Simonou!!! Dobré, ne?

WP_20150523_024Pořadatelé nás varují před lehce řasou pokrytým vstupem do té 14stupňové vody. Skutečnost je taková, že betony u vstupu jsou tak slizké, že se na ně nedá vůbec stoupnout, takže prakticky po jednom lezeme do vody přes jediný suchý šutr v okolí. Čas strávený čekáním ve vodě si krátíme pokřikováním na pořadatele, ať už to proboha odstartují. Zajímavé je, že když už jsme tam, tak přiznají teplotu vody 13 °C… Naštěstí je ale celková trasa zkrácena na 400 m, takže pominu-li hrozný smrad, který z té vody jde, to, že mi nateče do brýlí a to, že se u třetí bójky málem čelně srazím se zbloudilým plavcem v protisměru, tak to není až tak strašné. Mým cílem jsou dvě věci, přežít a najít ten kámen. Při „výběhu“ z vody se sice ještě trochu motám, ale zima mi v podstatě není. V depu se soustředím hlavně na to, abych si důkladně osušila nohy. Nechce se mi zdržovat se s ponožkami, ale na paměti mám loňský TT, kde mi mokré nohy v tretrách pěkně promrzly. Rychle: číslo, helmu, brýle…dokonce v depu předbíhám Simonu! Vyrážím do své nejslabší disciplíny a asi 20 m od depa zjišťuju, že jsem si, idiot, na ten mokrý dres neoblíkla vůbec nic! Takže ta předchozí důkladná příprava asi dvaceti kusů různého oblečení se opravdu vyplatila. Ale jsem hrdinka, takže žádný návrat nepřichází v úvahu! Míjím pořadatele v zimních bundách a postupně mě předjíždí skoro celé závodní pole. To kolo je letos fakt tragédie… Prvních 6 kilometrů jenom do kopce, pak takové vlnění, na konci ještě dva kopce a po stejné trase zpět, celkem 25 km. Vítr je opravdu silný a jsem ráda, že se držím na cestě. Dres už mám solidně vysušený, boty jsou ale přes veškerou mou snahu mokré a nohy zmrzlé. Celkem to ale uteklo. Další depo, zouvám boty a s hrůzou zjišťuji, že malíčky mají podobu mražené kukuřice. S vypětím všech sil se snažím nohy nacpat do tenisek a vybíhám. Je to jako mít místo chodidel kopyta. Tři kola kolem Bečvy (5 km) a bude hotovo! Cestou dobíhám Davida Fialu a slyším: „Asi slušnej oddíl…Fuga na hrad!“ To mi teda trochu rozhodí pravidelný dech. Takhle známí jsme! Ve druhém kole kolem mě profičí Simona – ale tak Simona a jenom o kolo… říkám si, to není špatné. Já zase víc jak o kolo předbíhám jinou ženu. Takže se to kompenzuje. V cíli jsem 28. celkově, 2. žena a v kategorii suverénně první (a zároveň i poslední J ). Pro mě to byl ale super zážitkový triatlon, na kterém se už samotná účast cení! (Jinak malíčky i po běhu - stále barva kukuřice.)

WP_20150523_030

Výsledky.

WP_20150523_035

Tags:

Závody 2015

Mamut Tour 2015

by Materazzi 14. května 2015 16:06

Trošku větší dřina než jsem čekal

Poslední dva roky se mi osvědčilo zúčastnit se před triatlonovou sezónou nějakého cyklistického závodu. Jednak si člověk zvykne jezdit trochu rychleji a taky si uvědomí jaký je na kole žabař proti opravdovým cyklistům. To mi dá vždy motivaci ještě na kole pořádně zabrat. Jelikož cyklistické závody na brněnském automobilovém okruhu jsou ve středu a Lichtenstein Tour, která mi startovala za kopcem, letos zrušili. Vydal jsem se proto letos do Přerova na Mamut Tour. Přihlásil jsem se na střední trať 136km s oficiálním převýšením nějakých 2200 metrů. Říkal jsem si, že to by mě nemělo úplně odrovnat a za nějakých 4 a půl hoďky budu v cíli. Nemile mne však překvapila náročnost tratě a nakonec jsem to jel 5 hodin a 19 minut a dojel jsem to docela na šrot. Ze startu (společný start střední a dlouhé trasy – 212km) jsem si chtěl užit jízdy v pořádném balíku a tak jsem jel tak ať se držím někde rozumně. Do 9 kilometru většina cyklistů tvořila jeden peloton. Pak přišlo první větší stoupání a já zůstal ve druhém větším balíku, který táhli na špici borci v dresech AD Zapro Přerov. Jel jsem s nimi ještě pár kilometrů, ale věděl jsem, že tempo je na mne příliš rychlé a tak jsem se ani moc nebránil, když jsem v dalším větším stoupání odpadl.

MamutTour

První velký kopec ze tří na Tesák jsem jel více méně sám s tím, že mne pár lidí dojelo a předjelo. Pak jsem jel chvíli ve dvojici, trojici, a až někde na 60km před druhým velkým kopcem se udělala kolem mne skupinka asi 10 lidí a hned se jelo příjemně. Tento kopec byl o mnoho prudší a byl jsem v něm jeden z nejrychlejších ze skupiny. Ale víceméně jen proto, že můj nejlehčí převod na rozdíl od ostatních byl 39/25. To se mi stalo osudné na třetím velkém kopci zvaným Grapy. Když jsme pod něj přijeli, udělalo se mi nevolno, neboť se proti nám tyčila v podstatě stěna. Rval jsem to rukama, nohama … prostě jak se dalo. Hned jsem všem samozřejmě ujel, první dvě prudké pasáže jsem dal, ale dál už to nešlo. Musel jsem si vycvaknout a potupně kolo tlačit. Skupinka mi trochu cukla a jelikož nejsem ve sjezdu žádný technik už jsem je nesjel. Navíc jsem tam z přemíry snahy vletěl do díry, urval drát a trochu se mi vyhnul zadní ráfek. Konec závodu jsem pak jel s 72 letým!!! borcem z Třince. To už jsem toho měl dost. Navíc jsem nepočítal s takovou dobou na trati a tak jsem snědl poslední tyčinku 40km před cílem a navíc mi 20km před cílem došla voda. Nakonec jsem se přeci jen dotrápil do cíle na 157 fleku ze 176 dokončivších závodníků.

Výsledky zde

Tags:

Závody 2015

Powerman Denmark 2015

by Benny 13. května 2015 09:58

Succesvolle afronding van uitdagende omstandigheden.

Na vorig jaar mijn eerste halve ironman te hebben gedaan was het voor 2015 tijd om meer ervaring op te doen in langere wedstrijden.

Ik heb besloten om mij op te geven voor Powerman Denmark. Dit is de 2e keer dat deze wedstrijd er is en heb meteen maar gekozen voor de ultra afstand.( 10 lopen-120 fietsen-20 lopen).

8 April was het dan zover en zijn Iveta en ik richting Kopenhagen afgereisd. Zaterdagochtend zijn we vroeg naar de startplaats gegaan om de startspullen op te halen. De loopronde konden we rustig verkennen en zag er goed uit. ’s Middags was er de korte afstand en die werd gewonnen door een Nederlander. Was ik niet de enige Hollander bij Powerman Denmark. Helaas was het weer niet erg fijn. Regen, wind en net 9 graden. Hopelijk zou het de volgende dag beter worden.

10 April, wekker om 04.00 gezet. Voel me goed uitgerust en ben een beetje zenuwachtig. Snel ff op het internet gekeken naar de weersverwachting. Regen tot 09.00 en verder winderig en zo rond 9 graden. Kan beter maar moet er maar mee doen.

06.00 naar de start. Ben een van de eersten en kan rustig een plekje zoeken en alles klaarzetten.

Langzaam druppelt het terrein vol met mensen en gaan we richting de start. Nu gaat het gebeuren denk ik en zullen we zien of ik niet teveel op mijn vork heb genomen.

08.05 klinkt het startsein. Rustig aan doen denk ik want de dag is nog lang. Tempo zo rond 4.40 vasthouden moest te doen zijn. Eerste ronde ging prima en kon een aantal mensen volgen die mooi de snelheid voor mij konden vasthouden. 2e ronde ging ook prima en de 10km had ik rond 47.48.

foto 1

Snel omkleden en fietsen dacht ik. Begint het te regenen. Regenjas aan of niet was de vraag. Gezien de voorspelling dacht ik dat het maar even zou regen en heb alleen de windvanger aangedaan.

Daar kreeg ik dus al snel spijt van. Harde regen en een nog hardere wind begon ons te teisteren.

De fietsronde bestond uit 3 ronden van 38 km met 4 km aan- en terugloop naar de transition area.

De route liep geheel langs de zuidkust van Kopenhagen langs de Oostzee. De eerste ronde was het koud en nat en de wind liet goed van zich horen. Zo rond de 30 km per uur. Rustig doortrappen was het motto want je moet nog meer doen vandaag. Na de 1e ronde was het gelukkig gestopt met regen maar ging de wind nog harder waaien. Nu zo tussen de 40 en 50 km per uur met windstoten tot 70 km per uur. Niet erg blij maar toch volhardend blijven doortrappen ging ronde 2 ook voorbij. Onderweg veel mensen met lekke banden gezien. Zal mij toch niet overkomen hoopte ik en ging vol goede moed de laatste ronde in. Vermoeidheid begon een beetje te komen en besloot om maar een tandje lager te trappen.

foto 2

De fietsronde toch nog redelijk fit geëindigd en snel omkleden naar het laatste onderdeel.

Rustig aan beginnen om de benen tijd te geven voor de overgang en de eerste 5 km ging redelijk en door naar de 2e 5 km. Benen hadden er duidelijk geen zin in en ik kon helaas niet versnellen. Dan maar tempo vasthouden en zorgen dat je finished dacht ik. Na 17 km begon mij bovenbenen te verkrampen en moest helaas een stuk lopen om weer los te komen. Laatste 2 km weer lopen en snel naar de finish. Hoera, gehaald.

foto 3

Eindtijd van 07 uur en 14 minuten. Al met al blij met het resultaat.

Resultaten.

Tags: ,

Závody 2015

Powerman Denmark 2015

by Benny 13. května 2015 09:51

Uspěšné dokončení v náročných podmínkách.

Poté, co jsem v loňském roce vyzkoušel svého prvního polovičního ironman, bylo na čase v roce 2015 získat více zkušeností v delších závodech.

Rozhodl jsem se zučastnit závodu Powerman Denmark. Letos byl druhy ročník, a já jsem si vybral ultra vzdálenost (10km běh – 120km kolo – 20km běh).

8.dubna jsme se s Ivetou vydali směr Kodaň. V sobotu brzo ráno jsme šli vyzvednout startovní číslo. Zavodiště už bylo přípraveno, takže jsme si v klidu prošli trasu na běh, vypadala dobře. V odpoledních hodinách byl zavod na krátkou vzdálenost, který vyhrál Holanďan. Nebyl jsem jediný Holanďan na Powermanu v Dánsku. Bohužel počasí nebylo moc hezké. Déšť, vítr a pouhých 9 stupňů. Doufal jsem, že to bude další den lepší.

10. dubna zazvonil budík ve 04:00. Cítím se dobře odpočinutý a jsem trochu nervózní. Rychlé jsem se na internetu podíval na předpověď počasí. Déšť do 09:00, nadále větrno a tak kolem 9 stupňů. Mohlo by to být lepší, ale co nadělám.

06:00 vyrazili jsme na start. Jsem tu jedním z prvních, a mohu si v klidu najít místo a vše připravit.

Terén se pomalu plní lidmi, jdeme na start. A je to tady, pomyslím si, ted’ se uvidí jestli jsem se nepřecenil.

08:05 zazní výstřel ze startovní pistole. Hlavně v klidu, pomyslím si, den je ještě dlouhý. Udržet tempo kolem 04:40 by neměl být problém. První kolo proběhlo prima, chytil jsem se skupinky která mi hezky udržovala tempo. Druhé kolo bylo také v pohodě a těch 10 km jsem zvládl za 47:48.

foto 1

Rychle se převlíct a na kolo pomyslím si. Začíná pršet. Pláštěnku nebo ne? Zněla otázka. Vzhledem k předpovědi počasí předpokládám, že bude pršet jen chvíli a oblékám si jen vestu-větrovku.

Brzy toho lituji. Začal nás trápit silný déšť a ještě silnější vítr.

Cyklistika se skládala ze 3 kol po 38 km plus 4 km z depa a 4 km do depa.

Celá trasa vedla podél jižního pobřeží Kodaně, podél Baltského moře. V prvním kole bylo zima a mokro a vítr dal o sobě slyšet. Foukalo kolem 30 km za hodinu. V klidu šlapat, znělo mé moto, protože toho musíš dneska zvládnout ještě víc. Po prvním kole přestalo naštěstí pršet, ale vítr zesílil. Měl sílu někde mezi 40 a 50 km za hodinu s nárazy až 70 km za hodinu. Ne příliš nadšeně, ale vytrvale jsem odšlapal i druhé kolo. Cestou jsem míjel mnoho lidí s defektem. Snad se mi to taky nestane, doufám, a statečně se pouštím do posledního kola. Únava se začíná pomalu projevovat a tak jsem se rozhodl ubrat pár zubů a šlapat lehčeji.

foto 2

Přes všechno jsem kolo skončil docela fit a rychle se převlékám na poslední část.

Začínám pomalu, aby měly nohy čas zvyknout si na přechod. Prvních 5 km bylo v pohodě a jdeme na druhých 5 km. Nohám se evidentně nechce a bohužel mi nejde zrychlit. Snažím se udržet tempo, hlavně abych dokončil, pomyslím si. Po 17 km jsem dostal křeče do stehen a musel jsem zvolnit do chůze, aby povolily. Poslední 2 km jsem se znovu rozběhl a rychle do cíle. Hurá, dokončil jsem.

foto 3

Konečný čas 07 hodin a 14 minut. S ohledem na okolnosti jsem s výsledkem spokojený.

Výsledky.

Tags: ,

Závody 2015

Pražský maraton 2015

by Radan 3. května 2015 21:05

Běžecká romantika

Na Pražském maratonu jsme dnes běželi dva – já a Karel. Původně mé očekávání bylo velké, alespoň na osobák, ale různé zdravotní problémy mé i dětí (díky čemuž jsem musel vynechat hodně tréninků) mne vrátily zpátky do reality, takže plán se smrknul na pohodový začátek a po půlce se uvidí. Ideálně jsem se chtěl dostat pod 3:20.

Pražský maraton je skutečně krásný a známku nejvyšší kvality si zaslouží nejen za prostředí a trasu, ale také za perfektní organizaci. Při startu Vám pustí Smetanovu Vltavu, to byl doják č.1, pak to pokračovalo během přes Pařížskou, Karlův most, okolo Národního divadlo … škoda, že Hradčany jsou tak na kopci, to by byl další super doják.

Po startu, když už se rozběhla celá masa lidí před mnou, jsem se ustálil na tempu okolo 4:40 a v poklidu si jej držel až do půlky, pak jsem si řekl, že sil je dost a cítím se dobře, tak jsem trochu přidal, ale spíše to bylo jen pocitově a tím, že jsem dobíhal a předbíhal jiné, než aby se to výrazněji projevilo na čase. Tak to šlo pěkně až do 36.km, kde jsem stále držek tempo na čas pod 3:20, pak ale přišla totální krize, nevím jestli hlaďák nebo co to bylo, začala se mi motat hlava a musel jsem výrazně zpomalit a pár krát přejít do chůze, hodil jsem do sebe železnou zásobu Carbo gelu, ale ani tak to moc nepomohlo. Nevím, čím to bylo, jedl i pil jsem před tím tak akorát, nohy byly v pohodě, jen energie nula. Tak jsem se tak do 40.km nějak plácal, pak asi zabral gel doběhl jsem do konce. Nikdy bych nevěřil, jak dlouhý je Těšnovský tunel a Pařížská ulice. Nakonec v cíli za 3:25:42, takže moc spokojený nejsem, nedostatek tréninku se bohužel nějak projevit musel.

Karel byl v cíli za 4:41:43, ale popravdě řečeno jsem Karla v 7 tisícovém davu ani nepotkal. Závod Karel popisuje takto: "Pro mne to byl zatím nejpomalejší maraton co jsem běžel. První krize přišla kolem 26km. Rychle jsem ji překonal a na pohodu jsem pokračoval s vodičem na 4:00 do 31km. Pak ale přišel rychlý konec. Vytuhly mi nohy a nějak se mi povedlo natáhnout si na pravé noze stehenní sval. Musel jsem přejít do chůze a už se mi nepovedlo se znova rozběhnout. Zbytek do cíle už jsem došel.".

Výsledky

Tags:

Závody 2015

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři