LH24 - 2014

by Radan 29. ledna 2014 18:34

Konečně pořádná zima

Je to tak, dočkali jsme se, nejen pořádné zimy, ale také LH24, letos druhého ročníku běžecko – chodecké akce na Lysé hoře. Tentokrát jsme se účastnili jen Honza Malošík a já, Honza co by ostřílený borec se zkušenostmi z loňského roku a výkonem 7 okruhů, já, co by nováček, dychtící po nových zkušenostech. Nejsme žádní troškaři, natož týmoví hráči, tak jsme se přihlásili na jednotlivce. Zamluvili jsme si s Honzou společný pokoj na Sepetné, kde bylo zázemí celého závodu, a mít trochu soukromí, k dispozici sprchu a v nejhorším postel, se ukázalo jako dobrá volba.

Několik fakt o závodě:

Doba závodu: 24 hodin

Start: 25.1.2014, 11 hod, Ostravice u pily

Délka okruhu: 12 km (5,7 km stoupání)

Pozitivní převýšení na jeden okruh: cca 770 m

Počet účastníků: cca 400 jednotlivců, 200 dvojic

Počasí: sobota vítr, zataženo, noc a neděle jasno, menší vítr

Teplota Sepetná: –14 stupňů

Teplota Lysá hora: –20 stupňů

Pár týdnů před závodem jsme se s Honzou hecovali o počty okruhů, já jsem si chtěl dát tak osm, Honza po loňských zkušenostech mluvil až o deseti, no realita nakonec byla trochu jiná. Já jsem celý týden před LH24 ležel doma s chřipkou, takže mé ambice přešly jen na pouhou účast a zkusit pár okruhů, Honza se před závodem cítil dobře (alespoň to povídal), takže s ambicí neslevoval.

Honza Malošík

Předpověď počasí  vypadala šíleně (nakonec se bohužel vyplnila), takže jsem hodně zvažoval, co na sebe. Ideální je to nepřehnat a po každém okruhu se převléknout do něčeho suchého. To se nakonec stalo i povinností, kdy pořadatelé před nástupem každého do nového okruhu kontrolovali, jestli má suché oblečení, rukavice a čepici. Jedna šikovná pořadatelka nekompromisně zajela každému rukou pod bundu a přesvědčila se o vhodnosti jeho prádla. Důvodem byla skutečnost, že už po prvním řešili záchranáři několik omrzlin nosu, uší, prstů, lehčích podchlazení apod.

Ale k závodu – vyrazili jsme všichni společně z Ostravice od přejezdu a hodně borců nasadilo hned kruté tempo. Honza se rozešel taky svižně, já jsem si řekl, že přece jenom je to dost dlouhé, takže opatrně v klídku. První kolo se šlapalo dobře až pod Butořanku, kde se odbočuje z asfaltky do lesa, tam začaly vznikat zácpy a průvod lidí se zastavoval. Dost mě překvapilo, že i v tomhle hlemýždím tempu jsem viděl kolem sebe lidi, kteří do kopce funěli jak lokomotivy a to je teprve začátek. Tenhle špalír pokračoval až téměř pod severní sjezdovku, kde se to už trochu roztáhlo a dalo se jít vlastním tempem. Severní sjezdovka byla asi nejkrutějším místem celé trasy, ani ne tak kvůli stoupání, ale hlavně kvůli mrazivému větru, který neúprosně bičoval do tváře. Za vrcholkem už to bylo lepší, jen zase nedostatek sněhu nedovolil rychlé seběhy, pořád bylo třeba koukat na kameny. Teprve od Lukšince se dalo lehce rozběhnout a běžet zpět na Sepetnou.

image

První okruh byl tedy v pohodě, ani jsem se nepřevlékal, jen trochu najedl a hurá do dalšího. To už pěkně ve svém tempu, Honza někde daleko přede mnou. Na vrcholu mě ve druhém okruhu zastavila Horská služba, že prý mám trochu omrzlý nos, tak povinně do tepla, Takže jsem musel strávit asi 15 minut na Horské službě, vyslechl si nadávky záchranářů na celou tuhle akci, podíval se na ošetření asi 5 dalších lidí. Když se nos ohřál, vyrazil jsem dál, Třetí okruh byl pro mne nějaký krizový, moc to nešlo ani nahoru ani dolů, tak jsem si pak udělal delší pauzu, zase se pořádně najedl a za tmy vyrazil na čtverku. Tam jsem asi chytil druhý dech, šlo se m úplně báječně, dokonce i dolů jsem běžel hlava nehlava (tedy na moje poměry) a vesele jsem dorazil na Sepetnou, kde jsem potkal Honzu, který to právě ukončil pro bolesti nohy. Mě se končit ještě něchtělo, tak jsem se převlékl a šel dál. Výstup nahoru úplně v pohodě, předbíhal jsem dost lidí, ale po cestě dolů jsem dostal nějaký psychický blok, zakopával jsem snad o každý šutr, zase mě všichni, které jsem nahoru předběhl, předběhli zpátky, moje čelovka svítila jak muška světluška, kdykoliv mě někdo doběhl, měl jsem pocit, že má zapnutá dálková světla. Sestup mi trval skoro o 15 minut více, než v předchozím kole a nějaká únava už se taky začala dostavovat. Na Sepetnou jsem dorazil něco před druhou hodinou ranní, a i když nohy a fyzička byli celkem v pohodě, tak jak jsem viděl na pokoji volnou postel, tak jsem tam vlezl a probudil se až ráno. Celkový účet 5 okruhů za necelých 15 hodin, nic moc. Věřím, že kdybych se po tom pátém okruhu ještě kousnul, tak bych 2 –3 jakž takž ještě dal, co naplat Ale zkušenost parádní, jen mohlo být více sněhu.

Závěrečná fakta:

Okruhy – Honza 4x, Radan 5x

Následky – Honza bolesti šlach na holeni, omrzlý palec na noze, Radan jen lehce omrzlý nos, zapomenuté Garminy na pokoji (naštěstí se našly)

Když jsme ráno odjížděli, tak jsem byl přesvědčený, že na tuhle šaškárnu už příští rok nepůjdu, sice pěkný závod, dobře organizovaný, ale spousta lidí, člověk se musí pořád převlékat a tak. No ale kdo ví …

Tags: ,

Závody 2014

Memoriál Dubničky 2014

by Radan 13. ledna 2014 19:33

První letošní běžecké závody

V sobotu 11. 1. 2014 se v Ostravě Třebovicích konal tradiční závod Memoriál Dubničky na památku jednoho výborného ultra běžce z Ostravy. Je to takový komorní závod pro místní běžce z Ostravy a okolí, který vesměs všichni berou jako možnost setkání a společného naběhání části zimních kilometrů. Letos pořadatelé přišli s novinkou vytvořit zázemí závodu na novém stadionu MK Seitl v Třebovicích a tím dokonale zmátli hodně účastníků, kteří vůbec netušili, kde se tento stadion nachází. Já, jako ostravský rodák, jsem musel trochu zapátrat, než jsem to našel, tak se nedivím Honzovi Malošíkovi, který mi 20 minut před startem volal z auta, že je někde skoro v Martinově a neví kudy. Ale stihl to, dostal i číslo, tak jsme se potkali na startu. Trať byla stejná, jako každý rok, od Třebovického mlýna, přes most přes řeku Opavu, pak po cyklostezce směrem k Odře a před dálničním mostem otočka a zpět. Okruh má něco přes 5 km, většinou po rozbitém asfaltu.

Honza se zapsal na půlku, já jsem si potřeboval naběhat kilometry, tak rovnou maraton. Na maraton se přihlásilo 50 bežců, na půlku něco přes 30. Počasí bylo parádní, tak okolo 4 stupňů, sluníčko svítilo, trochu sice foukal vítrm který se nepříjemně točil, chvíli byl proti, pak na stejném místě zase z boku, ale dalo se to přežít.

Měl jsem představu běžet na pohodu, dát si maraton tak za 3:50 – 4:00 hod., ale rozhodnout jsem se chtěl až po prvním kole, jak to půjde. Moc jsem zatím přes zimu neběhal rychlejší tempa, spíš jen pomalejší vytrvalostní běhy a to ještě ne bůhvíco … hlavně kolem vánoc to byla bída, no a spíš více plavu, než běhám, protože tam mám dost deficit.

image

Takže, start byl velmi pohodový, jen pár šílenců nabralo brutální tempo, velká většina lidi se rozbíhala hodně zvolna. Já jsem začal první 1 km lehce 5 min / km, pak jsem se rozběhl rychleji. Honza Malošík mě překvapil hned po startu, vyběhl ve slušném tempu a hned se mi začal vzdalovat. Říkal jsem si, že to určitě dlouho nevydrží, jak jej znám a brzy se na něj dotáhnu, ale Honza držel a držel, neustále jsme se potkávali na obrátkách, Honza stále s úsměvem, stále s větším náskokem a nakonec to udržel až do cíle a ukončil půlku za 1:34 hod, v parádním osobáku. Klobouk dolů za takové zlepšení.

image

Jak jsem viděl Honzu, tak mi to samozřejmě nedalo a z rekreačního běhu jsem přešel do mírně závodního, ale tak abych nepřepálil. Maraton je v tomto hrozně zrádný, co jde v pohodě na půlce, může se podepsat krutě po 30 km, zvláště, když člověk nemá dokonale natrénováno. Zkusil jsem si tedy tempo, které bylo jen o něco málo pomalejší něž to, které bych chtěl držet na maratonu v Bratislavě, ať vím, jak dlouho to vydržím a kolik ještě bude třeba potrénovat. Běžel jsem 4:30 – 4:35 min / km, jen na občerstvovačkách po 5 km jsem vždy na chvíli zastavil, napil a doplnil energii. Ta chvíle nakonec v součtu udělala 4 minuty. Tempo mi celkem v pohodě vydrželo do 33 km, pak už to bylo horší, předposledních 5 km jsem běžel cca 5:00 min / km, poslední okruh 5:17 min /km a když jsem chtěl zrychlit, ozvaly se křeče. No, nic bude třeba do Bratislavy ještě potrénovat. V cíli nakonec za 3.26:19 na 14. místě celkově a zatím z mých čtyř hladkých maratonů druhý nejlepší.Teď jen dobře zregenerovat a hurá na LH24 Veselý obličej 

Výsledky

Tags:

Závody 2014

Silvestrovský běh Karvinou 2013

by Honza 3. ledna 2014 21:53

Zmeškaný start.

Poslední den v roce se pro mě během předchozích let stal mnohem hodnotnějším, než tomu bylo dříve, kdy jsme se akorát zdunili a nic víc z toho nebylo :-D V okolí Havířova není nouze o nejrůznější běžecké závody. Loni jsme se účastnili Lysacupu, kde Lumír bodoval ve svém jedinečném kostýmu sněhuláka a v mých botách (přesvědčte se na fotkách;)), Karolína byla okouzlujícím myslivcem a já byl za běžce.

P1470805P1470889P1470775

Letos se nám ale nechtělo vymýšlet žádné masky a ani běžet do toho nejvyššího beskydského kopce. S Lumírem jsme vyrazili do nedaleké Karviné a zaběhli si 10 km na Memoriálu Františka Drobisze. Na místo startu jsme dorazili v dostatečném předstihu, zaregistrovali jsme se, rozklusali jsme se, ale start jsme zmeškali. Měli jsme za to, že se vyběhne 10 minut po desáté, ale co čert nechtěl, startovalo se už v 10:00. Naštěstí jsme si byli jen sundat mikiny a od auta byl start pouze pár desítek metrů. Těžko říct, jakou jsme nabrali ztrátu, ale řekl bych, že 50 metrů a plus mínus 20 – 30 vteřin.

346344

Lumíra bolel nějaký úpon a nechtěl to při své poslední účasti v kategorii do 39 let nijak hrotit. Vyslal mě dopředu samotného. Dá se říct, že první pětka byla převážně kopcovitá. Některé úseky byly mírnější, některé prudší, ale místy to běželo i po rovině. Do cíle se vracelo stejnou cestou po obrátce v polovině trati. V těchto místech jsem po chvíli uviděl Lumíra a moc daleko za mnou nebyl (na to že ho bolela noha). Do posledních kilometrů jsem chtěl dát maximum. Měl jsem vyhlídnuté tři borce, které jsem chtěl stáhnout. Ten poslední byl dost daleko, ale nakonec se to povedlo, protože mě doběhnul Lumír a vyburcoval mě k nadlidskému výkonu. Poslední kilometr jsme běželi kolem 3:20 a výsledný čas byl pod 39 minut, ale bohužel jsem špatně zmáčknul stopky a nevím to přesně. Oficiální časy máme 39:23 a 39:25, takže to zhruba odpovídá té ztrátě ze startu.

424

Výsledky.

Tags:

Závody 2013

Karvinský Aquatlon 2013

by HonzaM 1. ledna 2014 21:08

Dvakrát poprvé,..

Jako už tradičně jsem byl, jakožto nový člen týmu SK Fuga, pověřen napsáním svého prvního článku a  současně se mi podařilo konečně “urvat Adamův skalp”.

Poslední prosincovou neděli se konal Karvinský aquatlon. Prezentace začínala v  osm hodin a tak jsme se Lumír, Adam, Karolína, Ondra, malý Kubík a Já sešli ve veselé a bojovné náladě v areálu bazénu Stars v Karviné. Při prezentaci dostal každý kartičku se jménem a  délkou tratě, kterou musí uplavat. Dospělí 400 metrů, děti 100 metrů. Do deváté hodiny se bylo možné rozplavat. Od devíti hodin začaly první rozplavby. Kolem desáté měli všichni odplaváno a mohli jet domů na “guláš s pěti”.

IMGP0217

Druhá polovina závodu se konala ve středisku volného času Juventus. Prezentace skončila ve dvě hodiny odpoledne. Dětský závod na 926 metrů, kde jsme měli horké želízko v ohni a to malého Kubíka Hlaváče začal ve čtvrt na tři. Kubík doběhl ve své kategorii na suverénním prvním místě a upevnil si tak celkové první místo, které měl po plavání.

IMGP0221

Před třetí hodinou odstartoval hlavní závod dospělých na 3704 metrů. Vyběhlo se naplno, nikdo totiž přesně nevěděl jak ostatní zaplavali a tak se hned po startu do čela dostala čtyřčlenná skupina, ve které nemohl chybět Lumír. Kousek za nimi se vytvořila další čtyřčlenná skupina, ve které jsem byl já. Za námi pak běžel Adam a Karolína s Ondrou. První běžec byl v cíli po dvanácti minutách a během chvilky i ostatní. Poté začalo sčítání časů a ve čtyři hodiny bylo celkové vyhlášení výsledků. Lumír skončil ve své kategorii do 39 let druhý, já pátý, Adam osmý a Ondra desátý. Karolína dokázala v běhu stáhnout ztrátu po plavání a celkově obsadila první místo v kategorii žen do 39 let.

IMGP0232

Výsledky a fotky.

Tags:

Závody 2013

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři