Ostravský maraton 2013

by Radan 29. září 2013 21:19

Domácí maraton v krásném počasí

Nestalo se letos moc často, že by se na závody ukázalo ideální počasí. Ostravský maraton, který se konal v sobotu 28.9. se ale nad míru vydařil. Sluníčko, dopoledne okolo 14 stupňů, parádní podmínky pro dobré výkony. Maraton se běží v Bělském lese, půl napůl po lesních cestách a asfaltu, s lehkým stoupáním. Maratonci absolvují šest kol po 7 km, mimo to se ale běží i půlka a štafety. Letos byla rekordní účast, přišlo téměř šest stovek běžců (včetně půlky a štafet), takže na trati určitě nebylo prázdno.

Na tento maraton jsem se pořádně připravoval a chtěl si vylepšit výrazně svůj osobák z mého prvního maratonu v Ostravě, který byl těsně pod 4 hodiny a bylo to hrozné trápení. Od poloviny srpna jsem naběhal přes 300 km, z toho několikrát i dlouhé štreky přes 30 km, tak jsem si dal cíl běžet ideálně na čas okolo 3:20, nejhůře do 3:30.

Bohužel mě týden před maratonem opustil můj osvědčený sport tester Garmin ForRunner (vůbec nešel zapnout), takže jsem se musel spolehnout na jeden starší, bez GPS a tedy bez informace o průměrném tempu. Přišlo tedy na řadu staré dobré počítání a přepočítávání po každém uběhnutém okruhu, ale možná to nebylo na škodu.

image

Bylo jasné, že to musím zpočátku rozběhnout tak cca 4:50 na kilometr, abych měl nějakou rezervu na poslední kilometry, kdy to už tak dobře nepůjde. První kolo začalo dobře, běžel jsem 4:38 min / km, v druhém to šlo ještě lépe, 4:20 min / km, třetí 4:32 min / km, půlka za 1:35:55 a i když se mi běželo stále skvěle a necítil jsem žádnou únavu, tak jsem se bál, jestli to není náhodou moc rychlé. Můj starý sport tester sice ukazoval, že jsem na 86% maximálky TF, ale řekl jsem si, že na to kašlu, že ty hodinky určitě měří blbě. Čtvrté kolo, opět pohoda, 4:42 min / km (pro jistotu jsem lehce ubral). Pak přišel na řadu nejobávanější úsek – 30. kilometr, kdy to přestává být sranda. Ale krize stále nikde, pátý okruh (35 km), tempo 4:47 min / km. Při náběhu do posledního kola jsem potkal Honzu Malošíka, který se také vydal na maraton a statečně bojoval, jen mu ještě chyběly dvě kola do cíle.

Já jsem v posledním kole už začal cítit těžké nohy, už to nešlo jako na začátku, ale statečně jsem se zavěsil za jednoho závodníka, se kterým jsme vyběhli první polovinu okruhu, která je stále do kopce (asi 3 km), pak jsme oba nasadili a začali postupně zrychlovat a rozdali si to v závěrečné dvoustovce. Nedal jsem ho, ale pohled na časomíru mě uspokojil maximálně – 3:15:52 !!! Neskutečné, povedlo se mi podle záměru a ještě s pořádnou rezervou. A navíc jsem byl po doběhu v úplné pohodě. Poslední kolo v tempu 4:45 min /km, celkově 29. místo ze 150 účastníků maratonu. Můj druhý samostatný maraton se povedl.

Tak si tak říkám, že běžet maraton pod 3 hodiny nemusí být úplné sci-fi, jak jsem si to před rokem myslel. Takže vyhlašuju útok na tři hodiny. Za 2 roky, pokud u triatlonu a běhání vydržím, jdu do toho.

Výsledky

Tags:

Závody 2013

Beskydská sedmička a Brněnský masakr

by Materazzi 24. září 2013 21:10

Dva zářijové nedokončené Ultra Traily

V rozmezí 14 dnů jsem se v září zúčastnil na závěr letošní sezóny dvou Ultra Trailu. A to již téměř legendární Beskydské sedmičky ve dvojici společně s Lumírem a posléze nového závodu v okolí Brna s názvem Brněnský Masakr. Oba závody jsem ukončil přesně v polovině. Zatímco v Beskydech to bylo následkem zpoždění vůči plánovanému tempu, v Brně jsem se postavil na start ne zcela fit a v plánu jsem měl jít jen půlku závodu.a2

Beskydskou sedmičku jsem tedy šel s Lumírem. Rozdíl ve výkonnosti jsme chtěli řešit gumovým lanem, ale bohužel jsme ho nakonec použili jen na Travném na sjezdovce. Jinak se prostě nedalo, jelikož se šlo až někde na Lysou v davu lidí, což Lumíra trošku psychicky rozhodilo. Bylo to způsobené tím, že kategorie Sport si hned po prvním vrcholu střihla jeden kopec navíc a následně se vmísila do nekonečného hadu kategorie Hobby. Ale zpátky na start. Zaregistrovat se ve Frenštátě a stihnout vlaky odjíždějící do Třince jsme stihli jen tak tak. To bylo něco kolem sedmé a čekal nás alespoň pro mne zdlouhavý přesun na náměstí v Třinci. Tam jsme sledovali program a pak se chvíli mačkali na startu, jelikož dobrá polovina závodníků chtěla startovat co nejvíce zepředu. V deset hodin bylo odstartováno. Kolem 3 tisíc lidí se vydalo na trať a v zástupu jsme doklusali pod Javorový. Sjezdovky na Javorový jsem se před startem obával, ale první kopec šel tak nějak sám. Pak poslali kategorii Sport dolů do Řeky a tam jsem pochopil, proč je Beskydská sedmička tak těžká. Je to kvůli prudkým seběhům, kde si člověk ani na chvíli neodpočine. Navíc tento první byl veden lesem, přes kořeny a popadané stromy bez nějaké cestičky. Zde jsem si trochu v duchu zanadával na organizátora Libora Uhra. Následovala sjezdovka na Ropici, která se nešla úplně nahoru, ale po cca půlce následoval traverz ke spojnici kategorie Hobby a Sport. Zde jsem chytl první krizi a běžecký úsek v mírném stoupání jsem celý šel. Spojení trati mne postavilo na nohy a dali jsme se do nekonečného předbíhání Hobíků až dolů do Morávky. a1Pak následoval Travný a na sjezdovce jsem se pověsil na gumu za Lumíra. Myslím, že je to opravdu pěkná pomoc, a možná jsme ji mohli aplikovat hned. Nicméně v tom davu to jde fakt těžko. Když už bylo stoupání mírnější a já odpojený, chytl jsem opět krizi. Tentokrát jsem se šoural fakt pomalu a předběhlo nás opravdu hodně týmů. Ve stejném duchu proběhl i seběh dolů do Krásné, kdy jsem až na výjimky vůbec neběžel. Někde tam se zrodila myšlenka skončit na Ostravici v polovině závodu. Na Lysou horu jsem sice chytl docela druhý dech a konečně se začaly mezi týmy tvořit rozestupy, nicméně i tak jsme přišli na Lysou s cca hodinovým mankem proti plánu a s vidinou dokončení závodu v čase kolem 20 hodin. To zejména Lumíra, který se nechtěl úplně dojebat před Elbamanem, utvrdilo v tom, že skončíme na Ostravici. A jak jsme si předsevzali, tak jsme i učinili, a sluníčko na jasné obloze jsme si vychutnávali už jen na cestě do Frenštátu a následně domů. Celkově mě překvapila obtížnost závodu. Myslel jsem si, že v sebězích (které mi tak na LH24 šly) se trochu orazím, ale na to jsem mohl zapomenout. Už dost dlouho jsem neběhal v horách když není zima, a na to se nedá natrénovat nikde jinde než v horách. Kořeny, kameny a rozbitá cesta při několika kilometrovém seběhu to v Kuřimi nenatrénuji. Až B7 půjdu znovu, určitě minimálně dvakrát musím potrénovat v horách, nejlépe v Beskydech.

IMG_9578 To Brněnský Masakr byl ve srovnání s Beskydskou sedmičkou přes svých 2 tisíce nastoupaných metrů vyloženě běžecký (i když kopcovitý) závod. Tady podotýkám, že s obou závodů jsem šel jen polovinu, takže soudím jen podle toho, co jsem zažil. Ve 30 kilometrech, které jsem absolvoval, se do chůze musí přejít na 3 prudších stoupáních (na Babí lom, k Vranovskému klášteru a kousek stoupáni na Nový hrad) no a samozřejmě pak i v téměř horolezeckém úseku po hřebeni Babího lomu, kde člověk musel kvůli kluzkým kamenům používat všechny 4 končetiny. Navíc všechno po cestách a cestičkách, takže se běželo moc pěkně. Když jsem dobíhal k plánovanému ukončení na občerstvovačce v Adamově tak jsem se cítil docela dobře, i když zrovna v tom úseku mne předběhlo několik lidí, a chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že bych pokračoval dále. Pak jsem si vzpomněl na to, že den předem mi bylo tak, že jsem spíše uvažoval, že startovat vůbec nebudu a v klidu jsem v Adamově odkráčel na vlak směr Brno. Absolvoval jsem tedy něco přes 30 kilometrů v průměrném tempu kousek nad 6:30 na kilometr. Odpoledne jsem pak zajel do Řečkovic vrátit chip a shodou náhod jsem potkal znovu Jirku Janušku z Trisportu s kterým jsem se potkal i na startu. Jirka odběhl vynikající závod, a skončil na celkovém 27 místě. Z Trisporťáků přijel do Brna ještě Petr Janďourek. No a ještě bych podotkl, že brát hůlky na tento závod je blbost a naštěstí jsem si je nevzal. Spousta lidí neměla ani batoh s CamelBakem. Tím, že je to docela rychlé a občerstvovačky co 15 km, tak monžná fakt stačí nějaká flaška třeba v ledvince. Tolik poučení pro případné zájemce o tento běh v příštím roce.

 

 

 

Výsledky Beskydská sedmička

Výsledky Brněnský masakr

Fotky Beskydská sedmička, Fotky Brněnský masakr Mag80 a od Dana Orálka (tentokrát jen fotil)

Tags:

Závody 2013

IRONMAN 70.3 ZELL AM SEE - KAPRUN 2013

by Karel 5. září 2013 19:30

První start v zahraničí a osobák na půlce.

Poslední půlka sezóny vyšla na IRONMAN 70.3 ZELL AM SEE-KAPRUN, SALZBOURG, AUSTRIA v neděli 1.9. Moje třetí půlka a vůbec první závod v zahraničí. Je to docela změna po místních závodech, když je na závodě víc jak 2000 účastníků z 61 zemí. I  organizace je jiná a musím říct, že to měli dobře zmáknuté. Odjížděl jsem s cílem dostat se pod 6 hodin, ale vzhledem k tomu, že jsem byl nachcípanej a víc jak týden jsem nic nedělal, tak jsem tomu nedával moc šancí.

Už to je a asi zůstane tradicí na tomhle závodu, protože i letos vyšlo na závod hnusné počasí. Den před závodem i po závodu bylo hezky a jen do závodního dne jsme se probouzeli do vytrvalého deště. Snídani si člověk už moc nevychutná, popadne neopren a maže do depa zkontrolovat kolo a pytle s věcmi na kolo a na běh. Déšť trochu ustal a na 10h se už připravuje první ze čtyř vln plavců v zelených čepičkách. Já jsem samozřejmě v první vlně s profíkama a jsem tam sám. Teda sám z početné výpravy kamarádů z Trisport teamu. Jen udržet náskok, který mi start ve vlnách dá. Přemýšlím jaká bude mela ve vodě a už se startuje.

Plave se mi docela dobře. Sem tam nějaká ta polknutá vlnka a ani nedostávám moc facek od ostatních závodníků. Plave se na dvě bójky a kousek za druhou už mě dohání první modrá čepička z druhé vlny. Třikrát máchne rukama a je pryč. Jedu dál a modrých přibývá. Kontroluju křeče a 200m od břehu trochu přidávám. Z vody už lezu s křečemi, ale to se rychle rozchodí. Najdu si na věšáku svůj pytel na kolo a rychle se převlíkám. Je dost zima, ale risknu to jen v kombinéze. Budu holt muset makat abych se zahřál. Depo je přes celý stadión, nějakých 500-600m. První depo za 7 minut je hrůza. Rychle se rozjíždím na kole a vyrážím na první 45km kolo kola s převýšením 318m. Celkem má trať 91km. Jede se mi dobře i přes neustálý déšť. Jsem rád, že jsem si pořádně seřídil hrazdu a že mi servismani v depu nahustili kola co to šlo. Trať má hodně zatáček, ale je to takové vlnění přes Zell am See a Kaprun. Vyjížďka den předem mi pomohla aspoň trochu zmapovat díry, které teď nejsou kvůli vodě vidět. Na 60km mi začíná docházet do kopců. Ještě jsem nic nejedl, tak jsem na další občerstvovačce dal banán a tyčku. Snažím se najet co nejvíc na kole, abych měl dostatek času pro běh. Na běhu mě poslední dobou berou záda, tak abych měl čas pod 6h i tak. Musím pod 6h jinak mi Vilém vyhrožoval vyhozením z SK Fuga. Ještě bych měl podle něj dát Terku, ale s tím nepočítám. Terka je dobrá a její čas je hluboko pod 6h. Kolo jede rychle a některé měřené 16km úseky dávám s průměrem 44km/h. Dojíždím a druhé depo je už trochu rychlejší i díky chlapíkovi, kterému házím svoje věci z kola a on mi je dává do pytle.

karel_kolo

Na běh vybíhám přesně po 3h 30 minutách, takže mám 2h a 30 minut na půlmaraton. To by mohlo stačit. První tři kilometry se nemůžu rozběhnout. Mám asi na nohou závaží a možná jsem to přehnal na kole. Připadám si jako bych šel a všichni mě předbíhají. Dobíhám do města a vbíhám na první ze tří kol. Tempo mám asi pořád stejné a postupně se posunuju k cíli a déšť ustává. Zatím to jde a záda drží. Na 16km koukám na hodinky a mam přesně 5h od startu. Takže běžím dobře a když to udržím, tak jsem za 30 minut v cíli. Nechce se mi věřit že by to bylo tak jednoduché. Přichází krize na posledních kilometrech, ale snažím se to udržet. Cíl, křeče v cílové rovince a čas 5:36:46. Nemůžu uvěřit, že bych to mohl dát za takový čas. Zlepšení osobáku o 37 minut je šílené. Nakonec jsem dal i Terku o pár minut, tak asi budu moct dál závodit za SK Fuga.

Byl to bezva zážitek zkusit si přímo IRONMAN závod s takovým množstvím závodníků. Výborná atmosféra a organizace. Asi se do Zell am See ještě podívám.

karel_cil

Tags: ,

Triatlon | Závody 2013

Bonatrans triatlon 2013

by Honza 2. září 2013 20:43

Oholené nohy a poprvé na bedně.

Jako každý rok, tak i letos, se konal poslední prázdninovou sobotu Bonatrans triatlon v Bohumíně. Na startu se objevila modro-červená invaze SK Fuga a Novatop Lapierre. Samozřejmě všichni přijeli s pozitivní a přátelskou náladou.

bonatrans_tt

Start závodu byl trochu rozpačitý. Bez velkých příprav se ozvalo 5, 4, 3, 2, 1 a už to jelo. Jako obvykle jsem měl problémy s orientací, ale s vyplaváním jsem byl spokojený. V depu jsem se potkal s Vlastíkem, se kterým jsem odjel i celou cyklistiku. Postupně jsme sjížděli jednotlivé závodníky nebo menší skupinky. Na začátku třetího okruhu nás dojel Honza Malošík z Cyklokrámu (náš nový triatlonový parťák). Ještě ve třetím okruhu se nám podařilo dojet Viléma. Ale asi tři kilometry od depa jsem si špatně najel do zatáčky a peloton mi ujel. Celou dobu jsem je měl na dohled a nemělo cenu se unavovat. Druhé depo jsem měl rychlé a vyběhnul jsem stáhnout maximum, co jen šlo. Ještě u depa mě poplácal Vlastík a povzbudil mě. Běželo se mi výborně a doufal jsem, že to vydrží celou dobu. Nakonec se to povedlo a propracoval jsem se na třetí pozici, kterou jsem podržel až do cíle.

Bylo to super, když jsem viděl ty překvapené a usměvavé obličeje v cíli. Neřekl bych, že když si oholím nohy, že to dopadne až tak dobře :-D Každopádně jsem si celý závod i pomyslnou bednu užil!

Fotky od Kamči K. Výsledky.

Tags:

Závody 2013

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři