Říčkovský Golem 2012

by Michal 31. července 2012 16:58

V sobotu 21.7.2012 se uskutečnil již 27. ročník triatlonu Říčkovský Golem, který se koná v Orlických horách. Pro mne jakožto začátečníka se uvedený triatlon stal po ICT a Albrechtickém triatlonu „vrcholem“ mojí první triatlonové sezóny za SK Fuga. Říčkovský Golem je poměrně unikátně postavený triatlon, který začíná plaváním 500m v Pastvinské přehradě pokračuje 36 km jízdy na kole s poměrně náročným profilem zakončeným pod sjezdovkami ski centra Říčky (mimochodem nejlepší lyžařský areál v Orlických horách) a pokračující 6km běhu po kopcích Ski centra Říčky a jeho okolí. Kategorie tedy asi nejbližší sprint triatlonu, nicméně 640m nastoupaných metrů v průběhu kola a běh po okolí sjezdovek z něho dělají o stupeň náročnější závod, než běžný sprint triatlon. Výhodou je, že kolo neobsahuje okruh případně více okruhů, a odpadá tak mnou osobně nejvíce obávaná část triatlonu počítání ujetých kol :-). Tašku s potřebami na běh pak pořadatelé, převezou do depa ve SKI centru, kde je nakonec možnost se občerstvit při vyhlášení výsledků a losování tomboly. Pořadatelsky byl triatlon, velice dobře zajištěn a bylo vidět, že pořadatelé mají dlouholeté zkušenosti s pořadatelstvím akce z let minulých. Projevovalo se to jak velice dobře značenými trasami, tak kvalitně připraveným depem po organizaci převozu věcí do SKI centra v Říčkách.

clip_image002

V sobotu všem 120 startujícím triatlonistům přálo počasí. Bylo chladno kolem 20C polojasno. Sice se se při kole nad Orlickými horami objevila bouřková oblačnost, ale nespadla ani kapka. Pro běh pak vzhledem k jeho profilu byla uvedená teplota určitě pozitivním přínosem. Teplota vody v pastvinách byla 18C. Neoprény byly povoleny. Nicméně většina závodníků plavala vzhledem k délce trati a teplotě vody bez nich. Závod byl také poměrně zajímavý tím, že na startu se sešlo 40 závodníků v kategorii nad 40let a nejstaršímu bylo dokonce 64 let.

clip_image004K průběhu závodu za mne osobně: Plaveckou část jsem vzhledem k délce zvládl poměrně bez problémů a těšil se na nejzábavnější část a to cyklistiku do Říček. Trať vedla podél Pastvin do Klášterce nad Orlicí odtud stoupáním do Českých Petrovic. Odtud pokračoval mírným stoupáním do osady Čihák, kde přišlo klesání k Zemské bráně a pak podél Divoké Orlice směrem na Bartošovice, kde nás čekalo poměrně dlouhé stoupání k pevnosti Hanička a pak klesání k Rokytnici a dojezd ke Ski centru Říčky okořeněný krátkým prudkým stoupáním na parkoviště ski centra. Trasa byla velmi náročná, hák byl sice povolen nicméně neměl žádný význam, vzhledem k častým sjezdům a stoupáním. Kolo se mi podařilo zdolat v čase 1:23 což po pravdě nebylo úplně podle mých představ, nicméně i tak mě posunulo na vyšší pozice než po plavání. Po příjezdu do depa, nás čekalo ještě 6 km běhu, které pro mne jako obvykle byly víc než utrpením. Vzhledem k příznivé teplotě se mi dařilo téměř celou cestu běžet i když to bylo jen mým poměrně pomalým tempem. Celkově svůj výkon hodnotím určitě pozitivně v duchu hesla „Není důležité zúčastnit se, ale dokončit !“

Říčkovský Golem se mi moc líbil a určitě počítám s mojí účastí i příští sezóně. Doufám, že s lepším výsledkem z kola, ale hlavně z běžecké části.

Trasa kola

http://www.bikemap.net/route/1719987

Trasa běh

http://www.runmap.net/route/1719998

Odkaz na výsledky

Tags:

Triatlon | Závody 2012

Oravaman 2012

by Lumír 23. července 2012 21:25

Pěkný a hodně náročný triatlon, nic moc počasí a skvělí fanoušci na trati.

logo_oravaOravaman je nový závod, letos se koná teprve 2. ročník. Za tu dobu si už ale získal řadu fanoušků a byl vyprodán několik měsíců před startem. Tento závod je specifický tím, že nic není na jednom místě. Trošku to vysvětlím, centrum závodu je v penzionu Pribisko v Zuberci. Plave se v Liptovské Maře, což je asi 30km od Zuberce. Cíl kola a druhé depo je u Ťatliakovy chaty a cíl běhu je v areálu Lyžařského střediska Zverovka – Spálená. Takže pro organizátory hodně náročné a pro závodníky celkem zajímavé. Pro diváky je to taky trošku logisticky náročnější, ale vše se dá zvládnout. Pro závodníka je to taky trošku změna, protože musí přemýšlet jaké oblečení si nechám kam dovézt. Na prezentaci jsem totiž dostali 2 pytle na věci a jednu nálepku na cílovou tašku. Letos rozhodování co na sebe hodně ovlivnilo počasí. Ochladilo se a bylo pod mrakem, v průběhu závodu pak chvílemi jemně pršelo. Další zajímavostí tohoto závodu jsou tratě. Plavání je klasika – 2km ve 4 okruzích s výběhem z vody. Trasa kola vede přes dva kopce, má délku 50km, neobsahuje žádnou rovinu a cíl je ve výšce 1393 m n.m. Závěrečný běh je třešnička na dortu – 2km stoupání na Rákoň 1876 m n. m. a následný 10km seběh do Spálené – 7km v horském terénu a 3km po asfaltu. Na závod jsme se přihlásili Adam a já. Dále tam s námi byli další kamarádi z Karviné a Havířova – Vlastík, Viktor, Honza, Petr, Tomáš a Petra.

orava_1

Letošní ročník se konal v sobotu 21.7.2012. Prezentace však probíhala o den dříve a tak jsem do Zuberce dorazili už v pátek večer. Ubytování jsme měli zajištěné přímo v penzionu Pribisko a udělali jsme dobře. Vše jsme měli pěkně po ruce a o nic jsme se nemuseli starat. Jediná starost byla jak rozdělit oblečení do připravených pytlů. V sobotu ráno jsme odevzdali kola, pytel do druhého depa a cílovou tašku organizátorům a přesunuli se do autobusů, které na odvezli na místo startu. Sebou v autobuse jsme sebou ještě vezli pytel do prvního depa. Zhruba kolem 8:30 (hodinu před startem) jsme byli všichni v místě startu a postupně si začali chystat věci do depa. Trošku jsme ještě kombinovali co si obléknout, nakonec jsem zvolil ideální kombinaci, kdy mi na trati nebylo ani zima ani teplo – triatlonovou kombinézu, návleky na ruce a cyklovestu.

V 9:30 bylo odstartováno a společně s 200 účastníky jsem začali naší pouť za Oravamanem 2012. První bojka byla poměrně blízko, tak ze začátku byly místy trošku těsno ale nic co by se nedalo zvládnout. V dalších okruzích to už bylo bez problémů. Co bylo trošku problematické tak to byl výstup z vody, byl po kamenech a proto jsem plaval co nejblíže ke břehu co to šlo a až pak vybíhal z vody. Ve vodě jsem se vůbec necílil dobře a tak výsledný čas 33:57 není dle mých očekávání a je to pro mě trošku zklamání. První depo jsem také nezvládl moc rychle, nedařilo se mi sundat neopren z jedné nohy a tak se depo protáhlo přes 3 minuty.

orava_kolo_1

Z kola jsem měl největší obavy, stále jsem se ještě necítil na 100% odpočatý po Beskyd Tour z předchozího týdne. První necelý kilometr byla snad jediná rovina a pak to začalo. Nejprve takové menší brdky na rozjetí a už tady bylo první 10km stoupání na Huty. Kopec to není moc prudký ale dlouhý, chvíli mi trvalo než jsem se dostal do tempa, to mě ještě předjeli 2 soupeři, ale pak už to šlo a až nahoru jsem už jen předjížděl. Ani to moc nebolelo a byl jsem nahoře a začala příjemnější část trasy. Ze sjezdu jsem měl trošku obavy, ale nakonec to bylo bez problémů, cesta nebyla ani moc mokrá a asfalt byl taky dobrý. I přes to mě ale předjelo asi 6 závodníků. V Zuberci jsme si pak dali okruh přes Habovku zpět so Zuberce a zamířili na závěrečných 10km trati. Tady bych upozornil na parádní atmosféru kolem trati v Zuberci a Habovce. Po obou stranách byli diváci a neskutečně fandili. Něco takového se na závodech u nás nevidí a už jen kvůli té atmosféře musíte na Oravamana přijet. Posledních 10km cyklistiky je opravdu výživných, hlavně závěrečných 5km, které mají dle propozic místy 12% stoupání. Mě osobně se tento úsek jel docela dobře a ani jsem nemusel dávat nejlehčí převod. Dokonce se mi podařilo předjet asi 2 závodníky. Druhé depo už bylo v mlze a naštěstí nebyly vidět kopce v okolí Veselý obličej. Trošku mě zarazil pozdrav jednoho z pořadatelů – vitaj v predpeklí. Ale co už, byl jsem tam a nic jiného než běžet nahoru mi nezbývalo.

orava_kolo_2

Začal jsem zvolna pomalým klusem a čekal jak se bude stoupání vyvíjet. První polovina stoupání byly serpentiny a dalo se docela běžet, tady se mi podařilo seběhnout 3 závodníky. Asi po kilometru jsem se dostali do totální mlhy, kdy byla viditelnost sotva na 10m. Možná to bylo i dobře, protože nic nešlo vidět a muselo se jen běžet. Stoupání to bylo nekonečné a tady už bylo i pár úseků, které jsem šel. Konečně jsem začal slyšet hlasy a to znamenalo vrchol Rákoňe. To jsme dosáhli maximální výšky něco přes 1800m a začali klesat dolů. Seběh dolů byla dnes moje nejslabší disciplína. Předběhlo mě více než 10 závodníků a pracně získané minuty se ztrácely. 7km seběhu v terénu bylo opravdu hodně těžkých, musel jsem dávat pozor na každý krok kde šlapu. Obdivoval jsem některé závodníky co mě předbíhali minimálně dvojnásobnou rychlostí než jsem běžel já. Poslední 3km byly taky z kopce, ale už po asfaltu a tak se dalo běžet kiláky tempem 3:45 a ani to nebolelo Veselý obličej. Na asfaltu jsem už nebyl v kontaktu se žádným závodníkem a tak jsem nemusel ani finišovat do cíle. Cílovou bránu jsem proběhl v čase 4:04:31. Plánoval jsem sice čas pro 4 hodiny, ale závěrečné klesání bylo proti. Aspoň mám prostor pro zlepšování do budoucna Veselý obličej.

orava_cil_1

Adam doběhl do cíle v čase 4:34:33 A své dojmy ze závodu popisuje takto: “Na první pohled se mi vytyčený okruh na plavání zdál být nějaký krátký, ale pak ve vodě jsem změnil názor. Zase tak krátký nebyl. Plavalo se mi vcelku dobře, až do posledního kola, kdy se mi v jeho polovině dostala do pravé skořápky brýlí voda, ale už jsem to neřešil, ten zbytek jsem doplaval s jedním zavřeným okem. Čas srovnatelný s plaváním na Czechmanovi. Depo po plavání se mi trochu protáhlo – raději jsem se pořádně obléknul – počasí nic moc a navíc v horách, tak jsem nechtěl na kole mrznout. Přes triatlonový dres jsem ještě natáhnul cyklo dres a navíc návleky na ruce. Nechtěl jsem v tom plavat, abych pak nezačínal kolo v úplně mokrých věcech. Na kole nás čekaly 2 dlouhé kopce. Zahájil jsem volněji, aby mi v kopcích nedošlo. První dlouhý kopec jsem zvládnul celkem v pohodě, akorát mi trochu vadila všechna ta auta, co jezdila kolem – výfukové plyny se špatně dýchaly. Trochu jsem se obával sjezdu do Zuberce, ale nenabral jsem na kole tak velkou rychlost, abych měl někde na trati problém. Zubercem a Habovkou se projíždělo velmi příjemně, vzhledem k velkému množství fandících diváku. Po výjezdu ze Zuberce přišlo závěrečné dlouhé stoupání na Tatliakovu chatu. Kopec začínal pozvolna a dlouho se jelo celkem dobře. Podle informací z rozpravy jsem v jeho závěru očekával prudké stoupání. Kopec se sice pozvolna zvedal a v posledních dvou kilometrech jsem se už dost trápil, ale nakonec nebyl tak prudký jak jsem se obával. Běžecká část pak pokračovala prudkým stoupáním na horu Rákoň. Ke svému překvapení jsem dokázal pár stovek metrů běžet. Pak jsem už ale přešel do chůze a většinu kopce šel. Během jsem to proložil jen občas a pokaždé jen malý kousek. Byla hustá mlha a cesta do kopce se zdála nekonečná. Při seběhu z Rákoně jsem si po cca 100m obnovil zvrtnutí kotníku. V první chvíli to vypadalo, že s tím už nepůjde vůbec běžet a jen se dolů dobelhám. Naštěstí jsem to opatrně rozklusal, ale musel jsem dávat velký pozor na to, jak našlapuji. Nejprudší část seběhu jsem zvládl bez problému, ale pod kopcem na kořenech se mi kotník podlomil znovu – to už jsem pak nadával hlasitě. Říkal jsem si, že už to nějak musím vydržet na asfaltovou silnici, kam by to mělo být jen kousek. Závěrečný doběh po asfaltové silnici do cíle už byl pohodový. Na dohled přede mnou ani za mnou žádný závodník nebyl, tak jsem běžel v klidu. Oravamana jsem nakonec zvládnul v čase 4:34:33. Dneska je středa a kromě kotníků mě pořád ještě solidně bolí stehna. Mám problém sejít schody. Pokud to jde, tak využívám výtah Veselý obličej”.

orava_cil_2

V cíli pak bylo potřeba posbírat všechny pytle s oblečením, převléci se do suchého a občerstvit se. Zhruba po hodině a něco co jsem doběhl vyjížděl první autobus směr penzion Pribisko a tak jsem vyrazil zpět. Na penzionu jsem se osprchoval a už jsme se chystali na vyhlášení výsledků a losování tomboly. V tombole jsme nic nevyhráli, ale to nevadilo protože za chvíli začínala nejlepší část závodu – afterparty. Něco podobného nemá v naších krajích také obdoby, závodníci mají vstup v ceně startovného a doprovod si mohl koupit vstupenku za 10 euro. Cena to byla více než přijatelná, protože bylo po celý večer tolik jídla, že se to nedalo ani sníst Veselý obličej. Afterparty se nakonec protáhla až do brzkých ranních hodin (zásoby hafirkovice byly bezedné), a myslím že jsem český triatlon reprezentovali vzorně Veselý obličej.

Oravaman je těžký závod, asi není pro každého, kdo ale přijede tak určitě nebude litovat. Organizace je na vysoké úrovní a hlavní důvod proč přijet je náročnost tratí a perfektní atmosféra na cyklistické trati. Přísti rok organizátoři slibují dokonce uzavřenou trať cyklistiky. Takže se uvidíme příští rok 20.7.2013 v Zuberci.

Výsledky.

Fotky od Kamily K.

lumir

Adam

Tags:

Triatlon | Závody 2012

Ocelový muž/žena 2012–Sanatoria Klimkovice

by Karolína 19. července 2012 22:01

Úspěšná zkouška fyzické zdatnosti a získání titulu Ocelová žena.

imageV sobotu 14. 7. se náš tým rozutekl za závody na všechny světové strany. Já jsem si vybrala lázeňské městečko Klimkovice, kde se konala akce Ocelový muž. Příjemný a zajímavý den jsem strávila ve společnosti Dědka Beskydského, již ostříleného ocelového muže, který mi po celý závod uděloval cenné rady a rozptyloval mé obavy.

Řekne-li se Ocelový muž, resp. Ocelová žena, každému sportovci, který s ním už měl tu čest, se vybaví všestranná zkouška fyzičky. Náročný silově-vytrvalostní pětiboj v sobě zahrnuje dvě disciplíny silového charakteru – benchpress a shyby, jednu silově-vytrvalostní disciplínu – sedlehy na čas, a dvě vytrvalostní – běh a cyklistiku. Jsou dána přesná pravidla provedení jednotlivých cviků i přibližné vzdálenosti, které se mají urazit. Celkového hodnocení sestává z bodů získaných za jednotlivé disciplíny, přičemž maximální počet bodů je 1000 při dosažení rekordu (případně více při jeho překonání). Vítězem je samozřejmě ten, kdo v součtu získá nejvíce bodů, ovšem držitelem titulu se může stát každý, kdo splní stanovené minimální limity.

Pro mě byl Ocelák výzvou a příležitostí zjistit, co ve mně skutečně je. Na jednotlivé disciplíny jsem se samozřejmě trochu připravovala a měla jsem tak přibližnou představu, kolik zvládnu. Početně jsem to tipovala tak na 15 opakování benche, 10 shybů a 60 sedlehů. Zda se dokážu vyhecovat k lepším výkonům, jsem hodlala zjistit až na místě. V první disciplíně jsem vsadila na vyšší bodové hodnocení při výběru těžší činky. Ženy měly možnost výběru mezi 25 kg a 32,5 kg, přičemž lehčí zátěž byla vůči druhé znevýhodněna v poměru 1:3. S vypětím všech sil jsem nad sebe činku vytlačila 17krát, 2 pokusy mi ale bohužel nebyly uznány díky delší prodlevě mezi jednotlivými cviky.

Jako další přišla na řadu hrazda, která ženám opět dovolovala zvolit mezi výdrží a jednotlivými shyby. Tady jsem neváhala a vybrala si shyby, přece jsem sem šla s tím, že něco předvedu! A povedlo se! V kategorii jsem ke svému velkému údivu předvedla se 14 shyby nejlepší výkon a zároveň svůj životní rekord!

Do poslední silové disciplíny jsem šla s nadějí, že bych se opět mohla překonat, už proto, že žíněnka, na které se sedlehy cvičily, byla přece jen mnohem pohodlnější, než tvrdá podlaha dostupná při tréninku. Nakonec jsem vypotila 78 sedlehů, což nebylo nejvíce, ale stačilo to pro udržení v horní polovině startovky.

Za další půlhodinu po cvičení nás čekal běh přibližně na 5 km. Já už jsem mezitím stačila všem říct, že jsem triatlonistka, čímž jsem si pěkně zavařila, neboť ode mě očekávali nějaké zázraky v posledních dvou vytrvalostních disciplínách. No, nedalo se nic dělat. Musela jsem zabrat. Běh byl veden jako dva okruhy kolem areálu lázní, dost hodně foukalo, takže bylo výhodnější běžet za někým. To se mi ale dařilo jen první kolo, další už jsem se trápila sama. Chvíli po startu jsem se dokonce držela jako první žena. Pak mě předběhla soupeřka, ale makala jsem dál a cítila, že jsem jim všem utekla. Ve druhém kole mě ale začala dotahovat skupinka čtyř žen. Nasadila jsem zběsilé tempo a chtěla jsem jim prostě utéct… pár metrů před cílem mě ale jedna ultramaratonistka dostihla a závěrečný sprint jsem nevyhrála. V běhu jsem tedy skončila na 3. místě mezi ženami a na 2. v kategorii. Musím ale říct, že jsem si zaběhla rekordní čas 20:47 – víc už ze sebe letos nevyždímám.

SAM_0287

Cyklistická část se jela formou časovky s postupným startem s minutovými intervaly, délka byla necelých 42 km. Já jsem startovala asi 16. a podařilo se mi docela dost závodníků a především závodnic předjet. Terén byl extrémně kopcovitý a jako bonus byl pro nás připraven dlouhý výstup do cíle. Na trase nás provázel silný vítr, ke kterému se asi na 20. kilometru přidal liják a používat hrazdu potom už bylo dost riskantní. V této části jsem zajela čas 1:28, našla jsem ale o 2 minuty lepší přemožitelku.

Po sportovně stráveném dni nás čekal bazén a večeře. Večer pak tombola a vyhlašování. Já jsem byla spokojená, protože jsem věděla, že limity jsem splnila a titul mám v kapse. Pak ale přišlo překvapení v podobě stupně vítězů, kde jsem obsadila třetí příčku s mírnou ztrátou na stříbrnou pozici. Celkově jsem získala 3115 bodů, velkou kytici a skvělou zkušenost. Na závod se v budoucnu určitě ráda vrátím a snad se ke mně přidá taky někdo z týmu…

Výsledky: Mdo19, M20-34, M35-44, M45-54, Mnad55, Mcelk, Ždo34, Žnad35, Žcelk, Týmy

Tags:

Závody 2012

Běh Karvinou 2012

by Adam 19. července 2012 11:12

Nečekaný osobák na desítce.

V sobotu 14.7. se konal 8. ročník městského běhu Karvinou. Z našeho týmu jsem se závodu zúčastnil pouze já, ostatní byli na jiných závodech. Do Karviné jsem vyrazil hlavně kvůli synovi, který se těšil na 200m dlouhý dětský běh, kde si dělal naděje na medailové umístění. Po startu vyrazil jako první, jenže při obíhání náměstí špatně zabočil mezi lavičky a musel se kousek vrátit, což ho nakonec stálo lepší umístění. Chlapec, který vyhrál, běžel nedostižně. Víta doběhl na konci čtyřčlenné skupinky jako celkově 5. z asi 18-ti závodníků.

karvina

Já jsem před karvinským během žádné velké ambice neměl. Závod jsem chtěl absolvovat hlavně jako delší rychlý běh. Karvinský běh má 10km a běží se 4 okruhy přes náměstí a přilehlý park. V každém okruhu je jeden kopec mezi parkem a náměstím. I počasí běhu docela přálo – na červenec nebylo moc teplo a navíc se i zatáhlo. Letos byly navíc po trase značky každých 1km, takže se daly sledovat mezičasy i na obyčejných hodinkách. Závod jsem odstartoval na můj vkus dost rychle. První dva km jsem běžel kolem 4min/km. Na 4.km jsem měl mezičas 16:11. To jsem si začal říkat, že by to mohlo vyjít na vylepšení osobního rekordu 42:10. Po polovině trati mi hlásili čas kolem 20:30. V druhé polovině závodu už si mezičasy tak nepamatuji, ale lehce jsem zpomalil. Do cíle jsem nakonec doběhl v oficiálním čase 41:39, takže osobní rekord padnul. Pro mě magická hranice 40 minut na 10km se pomalu blíží, ještě trochu potrénovat, vyladit a trefit formu na nějaký příští závod a snad to vyjde.

Výsledky.

Tags:

Závody 2012

Beskyd Tour 2012

by Lumír 17. července 2012 16:56

První účast na cyklistickém závodu a náročná trať.

V rámci přípravy na Embrunmana jsem objevil zajímavý cyklistický závod v Beskydech Beskyd Tour. Součástí závodu jsou dvě trati, kratší 80km a delší 182km. Obě startují společně ze stejného místa a kratší končí na první horské prémii delší trasy na Pustevnách. Původně jsme byli přihlášeni 4 – Vilém, Petr, Honza a já. Ale Vilém nakonec nemohl přijet a tak jsme se v sobotu 14.7. postavili na start ve 3, Honza na kratší a my s Petrem na delší trasu.

beskyd_tour_vsichni

Postavili jsme se úplně dozadu a čekali až to začne, na startu nás bylo necelých 400 závodníků. Startovalo se kousek po 9:30 a začalo se hned pěkně zostra. Ze zadních pozic to pro nás znamenalo jen samé předjíždění a předjíždění. Petr to rozjel pěkně rychle a chvílemi jsem měl co dělat mu stačit. Nevýhodou startování zezadu bylo, že nebylo s kým jet. Když jsem dojel nějaký balík, tak jsem se hned přesunul dopředu a většinou po chvíli jsem jel zase sám a dotahoval nějaký jiný balík před sebou. Tak se to opakovalo až do Frenštátu, kde začínalo stoupání na první horskou prémii a cíl kratší trasy na Pustevny. Petr už se mnou nebyl, po závodě mi řekl že se odpojil někde kolem 20. km. Kopce mi dneska šly a tak jsem pokračoval v předjíždění i směrem nahoru na Pustevny. Stoupání nebylo nijak prudké a celé jsem ho vyjel na velkou placku v předu. Nahoře jsem byl v čase kolem 2:56 a měl za sebou 76km.

image

Po Pustevnách začínala ta náročnější část trasy. Celé to už pak bylo o tom vyjet nějaký kopec, sjet ho dolů a zase vyjet další Veselý obličej. Po Pustevnách následoval Soláň, kopec to nebyl moc náročný ale po sjezdu dolů z Pusteven jsem byl dost ztuhlý a tak mi chvíli trvalo než jsem se rozjel. Další kopec v pořadí byly Kasárny na česko-slovenské hranici. Tento kopec už byl náročnější a hlavně v druhé polovině stoupání to bylo hodně těžké i díky špatné kvalitě cesty. Nahoře ale čekala velká občerstvovačka, kde bylo možno si dokonce dát teplý vývar s nudlemi, zeleninkou a kousky masa – dal jsem si hned 2 kelímky. Takové občerstvení budu muset zařadit i v průběhu Ironmana, fakt mi to chutnalo a byla to příjemná změna od všech těch sladkých doplňků. Do dresu jsem si pak ještě vzal suchý rohlík a vydal se na dále. Tady jsem potkal poslední závodníky, ale zdrželi se na občerstvovačce déle než já a tak jsem až do cíle jel úplně sám. Po sjezdu do Makova následovala Bumbálka, ta mě překvapila jak lehce se dala vyjet – celý kopec jsem jel kolem 20 km/h. Z Bumbálky byl hodně dlouhý sjezd až do Jamníku, tento sjezd jsem si vůbec neužil, začaly mě šíleně bolet stehna a nešlo s tím nic dělat. Pomohly až kopečky na druhé straně přehrady Šance. V této části trati začalo i pršet, ale říkal jsem si necelých 30 km do cíle to už bude pohoda. Po pár kilometrech jsem se přesvědčil jak jsem se mýlil. Dle názvu nenápadný kopeček Smrček nad Ostravicí, se ukázal jako pořádný kopec a dokonale prověřil mé psychické síly. Bohužel Smrčkem to neskončilo a až do cíle to bylo pořád jen nahoru a dolů, na posledních 10km nic příjemného.

beskyd_tour_lumir

Do cíle jsem nakonec dorazil komplet promočený a promrzlý v čase 7:33. Původně jsem plánoval i kratší běh po dojezdu, ale po přečtení sms od Petra, že závod ukončil na Pustevnách, jsem už neměl morální sílu a jen jsem lehce oběhl parkoviště abych zkusil co na to budou říkat nohy. Vyklusání proběhlo bez problémů a pocitově jsem cítil, že bych byl schopen pokračovat i dále – to bylo příjemné zjištění a doufám že na Embrunmanovi to bude podobné Veselý obličej.

Pokud se ještě někdy zúčastním cyklistického závodu, tak určitě nebudu startovat zezadu. Druhou část tratě (100km) jsem odjel v podstatě sólo jízdou, což bylo psychicky náročné a myslím, že kdybych startoval minimálně z poloviny startovního pole tak jedu aspoň ve vizuálním kontaktu s dalšími závodníky.

Jak jsem psal výše Petr skončil na Pustevnách, kde dle jeho slov toho měl dost a při představě dalších kopců to radši ukončil. Honza dojel úspěšně až do cíle kratší tratě v čase 3:25.

Výsledky 80km trasy a 180km trasy.

Tags:

Závody 2012

Prezentace triatlonu na dětském táboře – Polanka 2012

by Lumír 7. července 2012 00:06

Evangelizace triatlonu na dětském táboře se líbila.

Ve čtvrtek 5.7. jsme společně s kamarádem Vlastíkem Klapkou připravili pro děti na táboře představení triatlonu. Tábor se konal v pěkném prostředí hotelu Polanka v Beskydech. Tábor je trošku netradiční, protože se to společný tábor českých a polských dětí. Takže to přineslo mírnou komplikaci v průběhu prezentace, kdy jsme museli český výklad překládat do polštiny.

Dětem jsme představili co triatlon vlastně je, většina o triatlonu sice slyšela, ale moc si nedokázali představit co to je. Ukázali jsem ji vybavení potřebné pro triatlon, nejvíce se jim líbily samozřejmě naše kola, hlavně Vlastíkům triatlonový speciál s diskovým kolem.

prednaska_2

V dalším bloku jsme řekli něco o výživě v průběhu závodu a došlo i k ochutnávce jonťáku, gelů a tyčinek. Tato část prezentace měla největší úspěch a došly nám všechny připravené ochutnávky. Nejvíce dětem chutnaly gely, které mi v závěrečných částech ironmana, jen při představě vyvolávají úplně opačné představy než, že se na nich pochutnám Veselý obličej.

prednaska_1

Součástí hotelového komplexu je i venkovní bazén, takže děti v dalším průběhu táboru čeká jeden aquatlon (plavání a běh) a jeden triatlon – sice kolo nahradí koloběžka, ale i tak to bude určitě zajímavé.

V srpnu proběhne další turnus tohoto táboru a my budeme zase u toho.

prednaska_3

Tags:

Ostatní

Albrechtický triatlon 2012

by Karolína 6. července 2012 20:15

Tropický triatlon a cena FAIR PLAY.

Albrechtický triatlon je pro mě (tak jako určitě pro každého Fugáče) každoročně vrcholem sezóny. Se startovním číslem 101 je však zároveň i výzvou. Tentokrát jsem podle registrace měla mít 3 soupeřky, dostavila se však jediná, k mé smůle docela zkušená triatlonistka. Můj osobní cíl byl co nejvíce se přiblížit času 1:30.

Jak již bylo řečeno, startovalo se poněkud netradičně ve dvacetisekundových intervalech. Má intenzivní obava z toho, že poplavu první a budu si muset hlídat trasu, se záhy naplnila. Při registraci mi počítač náhodně vygeneroval číslo 1 a já jsem se mohla postavit na začátek dlouhé řady závodníků před Těrlickou přehradou. Ta se nade mnou naštěstí smilovala, voda byla klidná a velmi teplá, až k 25 °C. K mému velkému údivu se mi plavalo skvěle, držela jsem si správný směr, a když na mě po výběhu z vody Ondra křikl čas něco přes 10 minut, myslela jsem si, že jsem se přeslechla. Byť jsem se později dozvěděla, že délka plavecké části byla přece jen o něco kratší, pořád je to můj osobní rekord a oproti loňským 18 minutám téměř zázrak.

att_karolina_voda

Po vyběhnutí směrem k depu mi nebylo dvakrát dobře, ale snažila jsem se to rozdýchat na kole. Bohužel mi díky mé indispozici ujelo pár cyklistů, ke kterým bych se možná mohla přidat. A tak jsem kolo zase odedřela sama. Čas po něm nebyl nijak slavný a cítila jsem, že v běhu se to bude jen těžko dotahovat. Teplota kolem poledne začala dosahovat svého maxima a nohy se mi od rozpálené země skoro nechtěly odlepovat. Snažila jsem se držet alespoň nějaké tempo a na rovinkách zrychlit, ale pořád to byl boj. Jak je mým zvykem, na posledním kilometru Albrechtického triatlonu pomalu přecházím do sprintu a jedu nadoraz. Takhle jsem to měla v plánu i tentokrát, zvláště když jsem viděla, že mě má soupeřka i přes můj startovací náskok dotahuje a vítězství se mi vzdaluje. Přesto jsem si chtěla aspoň vylepšit čas. Za cedulkou označující 5 km jsem se zhluboka nadechla a začala zrychlovat, po pár metrech se ale stalo něco neočekávaného. Závodník, který mě jen před malou chvílí předběhl, se náhle začal podivně motat a nakonec vinou nesnesitelného vedra zkolaboval. Jako na potvoru jsem byla jediná, kdo byl poblíž. Přiběhla jsem k němu, abych zjistila, jak na tom je a pak jsem začala shánět pomoc. Kolem projelo mnoho aut, ale žádné nezastavilo, až nakonec přistavili dva mladí kluci (později jsem zjistila, že to byli hasiči z Horní Suché), a ti se ho slíbili ujmout a odvézt do depa, kde byla zajištěna první pomoc. A to už byla má soupeřka téměř u mě, tak jsem jen tak zkusmo nasadila to svoje slibované tempo, ale bylo mi jasné, že rozdíl časů už bude propastný. Nakonec jsem svůj závod prohrála, ale přesto jsem byla v kategorii oceněna druhým místem a navíc cenou nejhodnotnější – FAIR PLAY za pomoc onomu závodníkovi na trati.

att_karolina_2012

Po závodě se uskutečnil ještě plavecký závod na 1500 m, kam jsem se původně nehlásila, ale když jsem se po triatlonu cítila relativně v pohodě, tak jsem si řekla, že trocha toho koupání v parném dni nemůže uškodit. Bylo to poprvé, co jsem plavala tak dlouhou trať, a přestože mé úsilí nebylo rozhodně stoprocentní, můžu být s časem 22:22 spokojená.

Výsledky.

Tags:

Albrechtický Triatlon | Triatlon | Závody 2012

Moraviaman 2012

by Lumír 3. července 2012 12:40

První letošní ironman, ale ne moc povedený.

Moraviaman je už několik let největším ironmanem v České Republice. Loni jsem absolvoval tento závod poprvé a hodně se mi líbil, zajel jsem tady zatím svůj nejlepší čas a letos jsem se chtěl pokusit o je zlepšení. Cíl jsem si stanovil na čas pod 10 hodin. Na startu byl letos premiérově i Vilém a kamarád Vlastík Klapka, který si na této trati odbyl svou IM premiéru v loňském roce. Ve štafetě se ještě zúčastnil Petr, který to bral jako dobrý trénink a taky chtěl poznat atmosféru velkého závodu. Délky tratí na IM jsou opravdu pěkné – 3,8km plavání, 180km na kole a na závěr maraton 42,2km.

otrokovice_1

Nebudu to moc prodlužovat, plánovaný čas jsem nesplnil a zlepšení osobáku na IM se dokládá na příští rok. Letos plánuji start ještě na dvou IM, ale oba mají hodně náročnou cyklistiku a tak se nedá očekávat zlepšení celkového času. Konktrétně se chystám v srpnu do Francie na Embrunmana a na konci září na Elbu na Elbamana.

Závod byl tentokrát pro mě hodně velké trápení, hlavně na běžecké části. Kdy jsem 30km nebyl schopen nic sníst a celou dobu přemýšlel o tom že závod vzdám. Před koncem 3. okruhu mě zázračně zachránilo nealko pivo, a konečně jsem byl schopen i něco sníst. Poslední 10km okruh jsem pak byl konečně schopen i běžet a aspoň trošku jsem si zlepšil pocit ze závodu. Nejvíce mě potěšilo, že jsem překonal nutkání vzdát a závod dokončil. Celkový čas jsem měl 10:56:09 což stačilo na 47. místo celkově a 12. v kategorii.

otrokovice_2

Vilémův komentář k závodu: “Můj první start na Moraviamanu nemůžu označit jako úspěšný, ale ani jako neúspěšný. Na závod jsem se vydal s tím, že na kole mám letos jedinou delší vyjížďku než 40 km a to před třemi týdny 90 km na Czechmanovi. Tréninkové manko v cyklistice se bohužel podle předpokladu projevilo. V Otrokovicích jsem byl poprvé a docela se mi tam líbilo. Areál přírodního koupaliště je jako stvořený pro pobyt s doprovodem a nový asfalt na cestě za Otrokovicemi sliboval pěknou projížďku na kole. Škoda jen, že se pořadatelé kvůli stavebním pracím vrátili k původní trase cyklistiky, kde se musí jet 18x kolem kužele a 12x přes kopec nad Kvasnicemi. Přitom já bych právě potřeboval co nejlehčí kolo. Plavání se mi celkem povedlo a vylézal jsem z vody za 1:14, s tím musím být určitě spokojený. Tedy musím napsat, že jsem to v průběhu závodu nevěděl, jelikož jsem doma někde založil své ironmanské hodinky. Oficiální časomíra taky nebyla nikde vidět a tak jediná informace, kterou jsem měl v průběhu celého závodu, byl čas na kole z cyklo computeru. Na kole mi to zpočátku šlapalo docela pěkně, bohužel někde v polovině se to zlomilo a zbytek kola jsem se jen protrápil. Od té chvíle jsem už nikoho nepředjel. Zato mne neustále někdo předjížděl. Výsledná průměrka na kole se tak dostala z cca 32 km/h v polovině na nějakých 29,5 na konci. To jsem nevěděl ale, že díky zlepšenému plavání a čase stráveného v depu jsem měl na běhu vlastně stejnou výchozí pozici jako loni na Slovakmanu. I běh mi zpočátku ubíhal velmi dobře. Cítil jsem se relativně v pohodě a neustále jsem se psychicky připravoval na to, že letos bych měl vydržet běžet v kuse alespoň do 30km, nejlépe až do cíle. Vždyť jsem se letos v běhu zlepšil. Bohužel jako vždy kolem 24-25 km krize, a od té doby jsem se už nevzpamatoval. Znamenalo to změnit běh na indiánskou chůzi. Rychlost „běhu“ klesla k neuvěřitelným 8 minutám na kilometr, a tak jsem se takhle belhal v horku na slunci až do cíle. No prostě děs. Výsledný čas 12 hodin 15 minut. Trochu zklamání, ale po pravdě řečeno se realistickým pohledem lepší výsledek dal těžko očekávat.”

Vlastík Klapka dokončil po také protrápeném běhu za 11:20:37, celkově na 61. místě a 5. místě v kategorii.

otrokovice_3

V průběhu závodu se o nás staraly Maruška s Martou, za což jim patří velký dík!

Výsledky.

otrokovice_5

Tags: , ,

Triatlon | Závody 2012

Albrechtický sprint triatlon 2012

by Materazzi 1. července 2012 01:02

Vítězství pro Lukáše Krpce a Zuzanu Holínkovou

Extrémně vysoké teploty jak vody, tak vzduchu panovaly při 4. ročníku Albrechtického sprint triatlonu. Znamenalo to zákaz plavání v neoprénech a velmi náročné podmínky zejména na běhu. Letošní ročník pak přinesl hlavně novinku v podobě intervalového startu. Závodníci startovali ve 20 sekundových intervalech a nikdo si nemohl být jist pořadím po celou dobu závodu. Plavání se letos nepodařilo vytýčit v požadované délce a tak cca 600 metrů zvládl nejrychleji Adam Heczko za 8:14. V cyklistice pak už ale dominoval Lukáš Krpec a následně si druhým nejrychlejším během pojistil vítězství s celkovým časem 01:13:09. Je to zároveň nejlepší čas v historii závodu. Nejrychlejší čas běhu přinesl celkově druhé místo a prvenství v kategorii nad 40 let Radimu Pokornému. V ženách zvítězila Zuzana Holínková časem 01:29:22. Štafetám kraloval tým Elite team Karviná, který trať doslova prolétl za 01:11:24. Zvláštní cena Fair Play byla udělena Karolíně Feberové za poskytnutí pomoci závodníkovi v nouzi. Extrémní počasí si totiž bohužel vyžádalo daň v podobě kolapsu jednoho závodníka, podle posledních zpráv se již zotavuje.

Letos jsme zařadili novinku - závod v plavání na 1,5km, reálně byl kratší cca 1,2km. Vyhlašoval se vítěz samostaně po plavání a také se sčítaly časy z obou závodu a vyhlašoval celkový vítěz. Zhruba hodinu po doběhnutí posledního závodníka v triatlonu, se 16 odvážlivců vrhlo opět do Těrlické přehrady a vydalo vstříc plavecké trati. Většina plavců se účastnila i triatlonu a tak se dal očekávat boj o celkového vítěze. Hned ze statu šel do čela polský závodník Adam Heczko následován Vlaďou Tytkem, postupně se vzdalovali zbytku startovního pole a čekalo se zda se podaří Adamovi Heczkovi smazat 2 minutovou ztrátu z triatlonu na Radima Pokorného a pokusit se získat celkové vítězství. Plaveckou část dle očekávání nakonec nejrychleji zvládl  Adam Heczko a časem 17:10 zvítězil. Celkovým vítězem se stal s minutovým náskokem Radim Pokorný, který plavecký závod dokončil na 3. místě v čase 18:39, což po sečtení obou časů dalo 1:34:40. Mezi plavci byla i jedna žena, domácí Karolína Feberová, která se v poli plavců vůbec neztratila a v celkovém hodnocení skočila na 9. místě v čase 1:56:49. Věříme, že vložený závod se všem líbil a příští ročník ho určitě opět zařadíme.

Díky všem, kteří jste si našli cestu tuto sobotu na náš závod. Doufáme, že se vám u nás líbilo a že nám zachováte přízeň.

Výsledky závodu jednotlivců

Výsledky závodu štafet

Výsledky plavání a triatlonu a plavání dohromady.

Fotky od Radima.

Reportáž TV Polar.

Tags:

Triatlon | Závody 2012

Powered by BlogEngine.NET 1.5.0.7
Theme by Mads Kristensen

Partneři