Těžký, ale pěkný závod a počasí opět ukázalo co umí.
V Krušných horách jsme ještě nebyli a tak jsem spojili závod i s výletem. Do Klínu jsme dorazili už v pátek v podvečer. Po rychlé registraci jsme se ubytovali v hotelu Emeran, který leží přímo v centru závodu. Takže přímo z pokoje je všechno kousek. Po 19 hodině byla pro závodníky a doprovod připravena pasta party a po 20 začala rozprava. V sobotu jsme se probudili do nádherného počasí, a ani mě nenapadlo jak to bude vypadat odpoledne v průběhu závodu. Dopoledne od 10 hodin probíhaly dětské závody, kterých se zúčastnil i Kubík. Děti po registraci dostali startovní čísla a dokonce i čipy. Kubík běžel v nejmladší kategorii a skončil na pěkném druhém místě.

Krušnoman je duatlon, kdy se nejprve běží 5km, pak následuje cyklistika 78km a na závěr zase běh 15km – běží se stejná trať jako v prvním běhu akorát že 3x. Vše se koná v horách, takže tam nejsou žádné rovinky a je to stále buď do kopce nebo z kopce. Profil kola a druhého běhu je na následujícím obrázku:


Start závodu proběhl ve 13 hodin za nádherného počasí. Hned po startu se začíná stoupáním a po krátkém seběhu následovala nejtěžší část běžeckého okruhu. Asi kilometrové stoupání s asi 200m rozbahněným úsekem. Na konci stoupání byla občerstvovačka a pak už jen klesání do cíle. Celá trasa vedla po lesních cestách bez asfaltu a byla z 99% suchá.

Já jsem první běh pojal jako zahřívací a nikam jsem nespěchal, dokonce jsem si stihl i odskočit na záchod
. Do depa jsem doběhl čerstvý a připraven začít makat na kole. V prvním depu jsem ještě pro jistotu do zadní kapsy dresu přidal vestu a návleky na ruce a snažil se co nejlépe zabalit běžecké boty do igelitové tašky pro případ deště.

Cyklistická trať se skládá ze 3 okruhů na obrátkové trati s obrátkou v Českém Jiřetíně. Začíná se hned asi 2km stoupáním, pak následuje pár takových hrbolků nahoru a dolů a pak sjezd do Českého Jiřetína, tak byla otočka a po stejné trati zpět. Celkové to dalo kolem 1300 nastoupaných metrů. Během prvního okruhu jsem se seznamoval s tratí. Pozitivní bylo, že stoupání jsem zvládal bez problémů a soupeřům ujížděl. Horší to bylo ve sjezdech, kdy jsem zase ztrácel. Nebylo to ani technickou náročností sjezdů, ale prostě mi to z kopce jelo pomaleji než soupeřům. Pomalu začínalo čím dál více foukat a vyvrcholilo to pořádným slejvákem někdy ve druhém okruhu, chvílemi padaly i kroupy. Během 5 minut jsem byl komplet promočený. Navíc se ochladilo a tak dokončení cyklistiky bylo opravdu hodně náročné a prověřilo všechny závodníky. Já jsem osobně ztratil chuť závodit a cíl jsem měl jen dokončit. Do druhého depa jsem dojel pořádně promrzlý a ani jsem si nevšiml Kamči, která stála kousek ode mně a dokonce na mě i mluvila
. V depu jsem zjistil, že mé zabalení bot nebylo úspěšné a tenisky byly durch promočené.

Výběh z druhého depa se nedá nazývat ani během. Vůbec jsem necítil nohy v botách a měl jsem pocit, že to nejsou ani moje nohy. Trať se po vydatném dešti proměnila místy v pěknou bažinu. Nohy mi rozmrzly asi až po 3km a konečně jsem měl pocit že běžím. V průběhu prvního okruhu jsem začal počítat, že bych se mohl dostat na ředitelský čas. Tento čas zajel na stejné trati, asi před měsícem ředitel závodu Tomáš Langhammer, a před závodem vyhlásil soutěž o to, kdo se nejvíce přiblíží jeho času. Na vítěze čekal poukaz v hodnotě 1000Kč na kompresní podkolenky. Myslel jsem, že ředitelský čas je 4:24, a tak jsem zbytek běhu směřoval k tomuto času. Postupně, jak jsem rozmrzal, se mi běželo čím dál lépe, ale cíl už nebylo umístění, ale ředitelský čas
. Do cíle jsem se dostal v čase 4:24:57. Bohužel jsem se v cíli dozvěděl, že ředitelský čas je 4:27:40, takže mi to nevyšlo.


V cíli jsem porušil všechny stravovací doporučení co jíst po závodě a s chutí jsem snědl několik půlkrajíců chleba se sádlem, cibulí a kyselýma okurkami. Začalo zase pršet a tak jsem se přesunul do pokoje a šel se vyhřát do sprchy. Závod je to opravdu těžký a v kombinaci s počasím je to jeden z nejtěžších závodů v ČR. Pokud mi to příští rok vyjde tak určitě zase přijedu.
Výsledky.
Fotky 1, 2, 3.